Další a další přísun peněz na Ukrajinu, více peněz na zbrojení i pro nenasytný bruselský moloch a méně pro občany. Přesně to je politika EU.
Je záhadou, že se stále najde dost lidí, kteří tuto zločineckou a nyní i válkychtivou orranizaci podporují.
EU rozšiřuje své bezpečnostní a vojenské struktury pozoruhodným tempem.
Po ReArm Europe, „Defence Readiness 2030,“ ochraně dronů, evropském vzdušném a kosmickém štítu a nových vojenských koridorech je zde další plán: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen chce svůj vlastní bezpečnostní mechanismus založený na modelu článku 4 NATO.
Oficiálně se projekt nazývá „Protokol nouzové bezpečnosti.“ Klíčový bod: Mechanismus by neměl být účinný pouze v případě vojenského útoku, ale výslovně již v případě incidentů pod hranicí ozbrojeného útoku.
Tedy v případech jako jsou kybernetické útoky, sabotáže, žhářství nebo incidenty s drony. Jeden členský stát by tento článek mohl spustit a tím svolat všechny státy EU k bezpečnostním konzultacím.
Von der Leyen to sama jednoznačně vyjádřila: předchozí evropská „doktrína, instituce a rozhodování“ nedržela krok s novou realitou.
Kromě „článku 4“ EU proto chce vytvořit Evropskou bezpečnostní radu, do které by se mohly zapojit také Velká Británie, Kanada, Norsko a Ukrajina.
Sám o sobě by takový konzultační mechanismus nebyl přípravou na válku. Ale nevzniká ve vakuu.
EU oficiálně sleduje cíl dosáhnout plné obranné připravenosti do roku 2030, výslovně také s cílem připravit se na „konflikt vysoké intenzity.“
Současně mají být uzavřeny kritické mezery ve vojenských schopnostech a společné nákupy mají být masivně rozšířeny.
Kromě toho existuje Evropská iniciativa pro obranu dronů, Obrana na východním křídle, Evropský protivzdušný štít a Evropský vesmírný štít.
Podél východní hranice mají být zřízeny systémy dronů a protidronů, elektronický boj, přesné zbraně a koordinované operační velení, mimo jiné.
Do konce roku 2027 má být také vytvořena celoevropská oblast vojenské mobility: pozemní koridory, letiště a přístavy mají být připraveny tak, aby bylo možné přepravovat jednotky a těžkou vojenskou techniku Evropou co nejbezpečněji.
Právě proto je nový „článek 4“ politicky explozivní.
V budoucnu by se evropský bezpečnostní aparát mohl spustit ještě před tím, než vůbec dojde k ozbrojenému útoku. Kybernetický útok, sabotáž nebo nevyřešený incident s dronem by mohly stačit k zahájení celoevropského konzultačního a reakčního mechanismu.
Evropská komise to ospravedlňuje odstrašujícími prostředky a zabráněním další eskalace. Klíčové však je, že to vytváří strukturu, která může Evropu rychleji posunout od incidentu k jednotnému bezpečnostnímu režimu.
Nový mechanismus je tedy jen další částí širšího obrazu:
EU rozšiřuje výrobu zbraní, vytváří vojenské koridory, buduje drony, protivzdušnou a vesmírnou obranu, připravuje své ozbrojené síly na vysoce intenzivní konflikty a nyní také vytváří politický mechanismus, který umožňuje rychlejší společnou reakci v případě krize.
Brusel tomu říká „připravenost.“
Ale čím více se těchto stavebních kamenů spojuje, tím jasnější je, že EU nyní systematicky připravuje své struktury na možný velký vojenský konflikt.
