Společnost, Zahraničí
Česká televize, Daniel Vávra, děti, média, Pavel Šik, pedofilie, sexuální zneužívání, Velká Británie, video
Odpověď na otázku, proč jsou tradiční média mrtvá a ty česká veřejnoprávní je třeba zrušit. Jednomu z nejhorších skandálů v dějinách Británie naše televize po několika dnech věnovala ve 39 minutě zpráv 24 sekund. A věnovala se tomu stylem „Britský premiér se ohradil kritice Muska.“ Když se to někdo dovolí kritizovat, tak se novinář ČT „bezelstně“ zeptá, proč by se Česká televize měla věnovat 15 let staré kauze?
Jakože proč by se měla věnovat kauze, kdy se desítky let systematicky znásilňovaly statisíce dětí, dost možná se to stále děje, to vše díky politické korektnosti, cenzuře a systematickému tutlání politiky, policií a prokuratury, přičemž současný premiér Starmer byl v té době nejvyšší prokurátor. Obrovské množství pachatelů zůstalo nepotrestáno, především ti politici, policisté a Starmer, kteří jsou za to, že se to mohlo dít přímo zodpovědní a často porušovali zákony, když nekonali na ochranu obětí, které zoufale volaly o pomoc.
Média nejdříve o této kauze psala, že je to konspirace, nesmysl, neděje se to. Čímž se vysloveně stala spolupachatelem a umožnila aby to pokračovalo a nevyšetřovalo se to. Asi po deseti letech, když se to tedy už nedalo udržet díky facebooku a aktivistům, kteří byli státem za trest terorizováni, bylo exemplárně odsouzeno pár lidí a média tedy trochu psala, že špatný, ale zase bylo rychle ticho po pěšině (statistiky srovnávající četnost článků na toto téma s jinými skandály jsou strašné). Média naprosto selhala. Ale to byl evidentně jejich úkol. „Uklidnit situaci. Nevyvolávat zbytečnou paniku a konflikty ve společnosti.“
Banalizovat problém. Ostrakizovat ty, co na něj upozorňují. Zlehčovat to. Sejde z očí, sejde z mysli. Skandál se děje pouze tehdy, když se o něm mluví. A ti co mohli mluvit mlčeli.
Jenže teď se situace změnila, vliv médií je na minimu a muž, kterého nelze ignorovat, do toho začal šlapat. Obešel média a dal to všem vědět. A tím tomu dodal vážnost. A najednou to nelze jen tak přejít a zase ututlat. Všichni to vědí. A díky tomu, se začali ozývat další, kteří, když už je to venku, se přestali bát mluvit. Opoziční politici v Británii sebrali pod tlakem veřejného mínění odvahu se tomu věnovat. Džin byl vypuštěn z lahve. Bez sociálních sítí a Muska dříve naprosto nemožné.
A co dělají politici a tradiční média? Neřeší primárně strašlivé utrpení stovek tisíců dětí a jejich rodin, ale toho, kdo na to upozornil a jeho „nečestné“ motivy. Tedy i nadále se to snaží bagatelizovat a odvádět pozornost. Čímž zcela přicházejí o jakoukoliv zbývající důvěru. Kdyby se tomu věnovali oni, tak na tom zlý miliardář nemůže sbírat body. Jenže oni radši kolaborovali se systémem.
A jen tak pro srovnání odpověď, na ten dotaz. Kolik času věnovala veřejnoprávní média soudu Trumpa s paní, která si po třiceti letech vzpomněla, že jí osahával v kabince v obchoďáku, jenom si tedy nepamatuje v kterém roce to přesně bylo? Taky 24 sekund? Všichni známe odpověď. [zdroj]
Další fiasko České televize.
Včera v Událostech, což je hlavní zpravodajský pořad této veřejnoprávní stanice, odvysílali tuhle reportáž o znásilňování dětí v Británii? O konfliktu Starmera s Muskem? Sám nevím jak to přesně pojmenovat.
Každopádně zatímco většina médií po Evropě… pic.twitter.com/hwDg44vOoF
— Pravý provokatér (@mladypravicak) January 7, 2025
Další fiasko České televize.
Včera v Událostech, což je hlavní zpravodajský pořad této veřejnoprávní stanice, odvysílali tuhle reportáž o znásilňování dětí v Británii? O konfliktu Starmera s Muskem? Sám nevím jak to přesně pojmenovat.
Každopádně zatímco většina médií po Evropě konečně prolomila informační embargo na znásilňování dětí pákistánskými gangy ve Velké Británii a píše články o 106, na Kavčích Horách k tomu v hlavním vysílacím čase mají dlouhých 24 sekund reportáže o konfliktu Muska se Starmerem. Elona Muska tam samozřejmě vyobrazili jak jásá po úspěchu Trumpa v prezidentských volbách v USA, abychom si mysleli, jaký to je nesvéprávný blázen.
Ten dodatek o tom znásilňování je tam asi jen omylem a pachatelé jsou označeni tak, že měli být “asijského původu”. V tomto krátkém veřejnoprávním trapasu zároveň padne slovo “děti” jen jednou a tuto reportáž odvysílali až ve 39. minutě pořadu.
Pro @CT24zive 250 tisíc znásilněných dětí není důležité téma. Důležitější je zobrazit Muska jako šílence.
White Poor Girls Matter.
Brutálně znásilněná Británie.
To, co se roky tajilo před veřejností, chtějí média tajit dál! Neuvěřitelné!
Výsledek multikulturalismu a zavírání očí.
V posledních dnech se zpět do popředí britské politiky dostal skandál ze severu Anglie, kde gangy mužů pákistánského původu od osmdesátých let do roku 2013 znásilnily tisíce nezletilých dívek. Britská vláda totiž odmítla žádost města Oldham spustit národní vyšetřování, zda během let došlo k úmyslnému zakrývání skandálu. Policie zatajovala ve městě Oldham kriminální chování přistěhovaleckých gangů. Podle novinářů Sama Ashworth-Hayese a Charlieho Peterse se nejedná o ojedinělé chování, ale docházelo k němu systematicky. Stály za tím například obavy z nařčení z rasismu nebo propuknutí nepokojů.
Nejmladším známým obětem bylo v době znásilnění jedenáct let. Rutinně byly vystavovány brutálním sexuálním aktům, a když dělaly problémy, jejich predátoři jim vyhrožovali smrtí nebo znásilněním rodinných příslušníků. V jednom zaznamenaném případě polili dívku benzinem a vyhrožovali jí upálením, zmiňuje deník The Telegraph. U nás o tom informovaly Novinky.
Kvůli politické korektnosti a kvůli obavám z obvinění z rasismu úřady dlouhá léta věc neřešily. Zaznamenány byly i případy jednoznačného selhání policie, kdy byly dívky zadrženy kvůli opilosti, zatímco predátoři byli ponecháni na svobodě. V jednom případě policie zadržela otce, který se svou dceru pokusil z predátorova domova osvobodit. Etnický a kulturní původ pachatelů a obětí ve skandálu jednoznačně sehrál roli. Jednotlivé agentury na ochranu dětí a policejní oddělení se často bály do případů vůbec pouštět ze strachu, že by mohly být obviněny z rasismu. I to přispělo k tomu, že se velké množství dílčích případů, které mohly pomoci k dřívějšímu odhalení rozsahu celé kauzy, řádně nevyšetřilo nebo nebylo posunuto na státní úroveň.
Během vyšetřování reakce lokálních úřadů v oblasti Manchesteru na hlášená znásilnění jeden z policistů dokonce vypověděl, že velitelé svým podřízeným kvůli vysokému počtu zadržených Pákistánců řekli, aby zkusili najít i pachatele „nějakého jiného etnika“.
Bývalý labouristický poslanec za Rochdale Simon Danczuk zase uvedl, že ho v době, kdy už byl skandál veřejnosti známý, kandidát na policejního komisaře Tony Lloyd nabádal, aby k etnickému původu pachatelů nepřitahoval pozornost a nepřipravil ho tak o hlasy muslimských voličů. Výraznou většinu známých obětí tvoří bělošky.
Podle analýzy novinářů Sama Ashworth-Hayese a Charlieho Peterse ve městě Oldham, nedaleko Manchesteru, místní úřady v roce 2022 systematicky zatajovaly sexuální násilí na dětech páchané členy tamějšími gangy napojenými na zde žijící Pákistánce. Podle Ashworth-Hayese a Peterse se nejen strážci zákona, ale i místní úřady často obávali zhoršení vztahů s pákistánskými komunitami. Přílišné vměšování mohlo vyvolat rasové nepokoje. Strážci zákona dokonce skupiny Pákistánců začali v řadě případů popisovat obecnějším pojmem, například jako „asijské“ komunity. Informovala o tom CNN Prima News.
„Popírání rozsahu problému je zakořeněno hluboko v britském politickém systému. Občas se zdá, že přístup vlády k multikulturalismu nespočívá v dodržování zákonů, ale v minimalizaci rizika nepokojů mezi komunitami,“ uvedli novináři v analýze.
„Skandální případy násilnických gangů byly výsledkem multikulturalismu, což v praxi znamenalo, že úředníci zavírali oči, protože oběti byly většinou běloši a jejich násilníci převážně etničtí Pákistánci,“ přiblížil svůj pohled v analýze Guy Dampier, výzkumný pracovník think tanku The Legatum Institute. [zdroj]
Kompletní levice odmítla vyšetřování.
Britští labouristé odmítli požadavek konzervativců na nové celostátní vyšetřování skandálu organizovaných pákistánských gangů ve Spojeném království, které děsivým způsobem mučily malé dívky, hromadně je znásilňovaly a obchodovaly s nimi.
Pro zahájení celostátního vyšetřovaní: 111 poslanců
Proti: 364 kreatur
Jen pedofilní zločinci, mohou krýt pedofilní zločince. To je vše, co potřebujete vědět! [zdroj]
Prohnilí. Nejedná se pouze o Labouristy, proti vyšetřování byli i Zelení, Liberální Demokraté. Celá levice, tedy všichni ti lidé, kteří měli léta plné huby Istanbulské úmluvy a práv žen.
Pro vyšetřování byla Reforma a Konzervativci a byli přehlasováni.
Je tedy zjevné, že progresivní pedomafii vůbec nejde o ochranu žen a dětí. A je tedy zjevné, že takzvaná Istanbulská úmluva je jen podvod, kterým se měly nevolené progresivní organizace dostat k ještě většímu přísunu peněz a neomezené moci rozhodování v paralelních strukturách mimo volené vlády.
Část zcela nepochopitelných událostí se pomalu skládá do celkem přehledné mozaiky. [zdroj]
Každý 7. Pákistánec se účastnil hromadných znásilnění bílých dívek.
Kauza hromadných znásilnění je další „dezinformací,“ která se nyní stala faktem. Nicméně pro spící masy, které čtou výhradně mainstream, jde samozřejmě o novinku.
To ovšem ukazuje, že co není na mainstreamu, tak jako by nebylo. Viníkem toho, že tento stav i nadále pokračoval, je tedy bezesporu mainstream.
Nyní se ke kauze objevily i nové statistiky, které dosud nemohly být zveřejněny: Každý 7. Pákistánec žijící ve Velké Británii se těchto hromadných útoků na bílé dívky účastnil.
Skandál byl po desetiletí ignorován, dokud nezačal mluvit Tommy Robinson – a rozvířil se nedávno, když Elon Musk vyzval vůdce Labouristické strany za jeho roli v ututlávání největšího skandálu sexuálního zneužívání v historii.
Po více než deset let se britská média a politické elity zaměřovaly na Tommyho Robinsona a útočily na něj, místo aby řešily pandemii znásilnění malých dívek ve věku 8 – 16 let ve svých městech.
Kriminální činy byly „ututlávány“ kvůli obavám, že by mohly vyvolat islamofobii.
Ale je tu něco, co je třeba vyřešit především… Tři čtvrtiny britských muslimů by byly naprosto spokojené, kdyby právo šaría platilo i pro Spojené království jako celek, a myslí si, že by bylo v pořádku, kdyby se islám stal národním náboženstvím…
A pak bychom také mohli poukázat na účast na těchto znásilněních ze strany členů pákistánské muslimské komunity. Bylo to, jako by se na tom přímo podílel každý sedmý muž v některé z těchto komunit.
A to znamenalo, že o tom všichni věděli. Absolutně všichni na pákistánské muslimské straně. A umírnění rozhodně mlčeli a byli spoluviníky. A spoluviníky jsou samozřejmě i úřady…
Pákistánci jednali přesně tak, jak je to pro ně přirozené. Nemuslimky jsou pro ně podřadné a dokonce i Korán je nabádá k jejich znásilňování.
Konají jen to, co konal jejich lžiprorok Mohamed, takže v tomto ohledu je zbytečné intervenovat v islámských zemích, neboť ty takové jednání v tichosti podporují.
Jediným řešením by bylo deportovat znásilňovače i s jejich rodinami zpět do Pákistánu (bez ohledu na to, kde se narodili). Ale to by nebylo už vůbec „politicky korektní.“
V rámci falešné pseudohumanity tak i nadále zůstanou v zemi a budou se povážlivě množit. A za čas si zemi skutečně převezmou, pak bude i ono znásilňování – včetně násilných konverzí – zcela legální. [zdroj]
Znásilňovací gangy ve Velké Británii. 250 000 anglických žen a dětí znásilněno muslimy?
Tragédie českých veřejnoprávních médií.
Zkuste si projít web Irozhlasu a najít si informace ke skandálu, který v současné době hýbe Británii a kvůli kterému možná padne jejich premiér. Nenajdete nic. To samé na webu “ nejdůvěryhodnější“ České televize. Jediné Echo z českých médií se snaží trochu monitorovat.
Včera jsme měli diskuzi s mou drahou a ta mi stále vyčítá, že mé komentáře jsou moc dlouhé. Já jí na to řekl, že by nebyly tak dlouhé, kdybych si mohl přečíst celý příběh v médiích. Pak by bylo možné zakončit pouze ironickou smečí, ale takhle si ten příběh musím napsat sám.
O co tedy v Británii jde? Hillsborough, Windrush, Grenfell, Oldham, Rotherham jsou názvy míst, kde se podle britského Telegraphu konaly možná největší rasově motivované zločiny v moderní Británii, páchané převážně muži pákistánského původu na zranitelných bílých dívkách. Seznam ale obsahuje desítky dalších míst.
Skandál není nový. Tzv. „Nezávislé vyšetřování sexuálního zneužívání dětí“ (IICSA) byla vyšetřovací komise zřízená za ministrování Terezy May k vyšetření toho, jak instituce v Anglii a Walesu chránily děti v případě sexuálního zneužívání. Ta byla zřízena v roce 2014 a původně byla spuštěna investigativním dokumentem o násilníkovi Jimmy Savilenovi, kterého ale nakonec Korunní prokuratura (CPS) odmítla stíhat.
Stalo se z toho ale asi nejvýbušnější téma současné Británie. Dokladem o jak třaskavé téma se jednalo svědčí i to, že původní předsedkyně vyšetřovací komise byly odvolány kvůli střetu zájmů, poté byla povolána nezávislá soudkyně až z Nového Zélandu, aby po její rezignaci převzala vyšetřování profesorka Alexis Jay. Poslední závěrečná zpráva byla zveřejněna v roce 2022. V té a v předchozích zprávách Jay uvedla, že řada státních zaměstnanců se cítila při vyšetřování zastrašena pocitem, že by mohli být vnímáni jako rasisté, což vedlo k nedostatečnému hlášení rozsahu zneužívání.
Na veřejnost se dostal nový pojem – „grooming gang“ a všichni se kolem tématu pohybovali po špičkách. Vyšlo najevo, že více než dvě desetiletí páchaly gangy převážně pakistánských mužů ty nejodpornější sexuální zločiny, jaké si lze představit, v průmyslovém měřítku. Tyto gangy zneužívaly a obchodovaly s oběťmi ve věku 10+ let po celé severní Anglii, jenže policejní složky, rady, charitativní organizace a politici povýšili vztahy s touto „komunitou“ nad ochranu před zrůdným sexuálním násilím. Raději nechali znásilňovat malé dívky, než aby riskovali, že budou obviněni z rasismu, když na problém upozorní. Ještě loni byl tento skandál všeobecně v médiích považován za pravicovou konspirační teorii. Se skandálem se v tisku objevují i zprávy o vraždách dětí a pachatelích z komunity přistěhovalců.
Na problém upozornil mj. aktivista Tommy Robinson, který založil English Defense League potom, co si přečetl, jak jsou v Anglii verbováni muži do boje za Taliban. Jelikož si nebere servítky a porušuje soudní nařízení, sedí nyní ve vězení a jeho kritika byla po dlouhou dobu zametána pod koberec jako extrémně pravicová. Teprve nyní se pod tlakem Konzervativců skandál rozhořel na plné obrátky, i když ani ti nemají úplně čisté svědomí.
Začíná vyplouvat zcela jasně na povrch, že aby britský stát ochránil „vztahy mezi komunitami“, vyvinul nesmírné úsilí, aby některá fakta ututlal. Zprávy byly blokovány a záměrně se nedostaly na veřejnost. Jakákoli souvislost s etnickou příslušností, imigrací nebo islámem byla bagatelizována. Zprávy, které byly zveřejněny, byly „vybíleny“ – důkazy o tom, že mezi pachateli byli nadměrně zastoupeni britští Pákistánci, byly zamlčeny, aby se zabránilo nepříjemným pravdám.
Například v roce 2016 byl jistý Shaun Davies předsedou telfordské městské rady, kde podepsal dopis proti dalšímu vyšetřování gangů a nyní je labouristickým poslancem zasedajícím ve výboru pro vnitřní záležitosti, který má za úkol kontrolovat ministerstvo vnitra. V Rotherhamu, kde bylo vzneseno 265 obvinění z pochybení 47 policistů, nebyl propuštěn ani jeden.
Zjistilo se, že Jayne Senior, pracovnice s mládeží a vedoucí centra Swinton Lock Activity Centre, která od roku 1999 pracovala s oběťmi v Jižním Yorkshiru na problém několikrát u odpovědných úředníků poukazovala. Pracovala více než deset let na odhalení problému sexuálního zneužívání dětí a byla také informátorkou série článků v deníku The Times o zjevných pokusech toto zneužívání utajit. Ta byla členy labouristické strany zastrašována v jejích pokusech zveřejnit rozsah zneužívání. Byl na ní organizován doslova hon na čarodějnice, podobný tomu, jako když někdo za covidu řekl, že očkování nefunguje. Dokonce byla vyšetřována ona sama místo opravdových zločinů, za což se jí musela labouristická rada nakonec veřejně omluvit.
O slovo se aktuálně přihlásila i Maggie Oliverová na kanálu GB News, bývalá policejní vyšetřovatelka. Ta řekla, že „policie a úřady stále neberou tuto záležitost vážně, stále nechávají oběti na holičkách a není to historický problém, protože se změnilo jen velmi málo.“ Ta tvrdí, že policejní složky a státní zástupci často nepodnikali žádné kroky ze strachu, že budou označeni za rasisty nebo islamofoby. Při vyšetřování gangů prý brala antidepresiva, přišla o domov a její kolegové policisté jí vyhrožovali vězením. Bylo jí řečeno, že je vázána podpisem dokumentů a proto nesmí nic říci. Uvedla, že jí bylo vyhrožováno, aby byla velmi opatrná. Od policie odešla v roce 2013 poté, co policie nezareagovala na její obvinění z rozsáhlého sexuálního zneužívání dětí. Uvedla také, že bývalý labouristický předseda a předseda vlády Gordon Brown vydal oběžník všem britským policejním sborům, který naznačoval, že nemají stíhat zmíněné gangy.
Pokud bychom chtěli být konkrétní, tak třeba jedné noci v Oldhamu v roce 2006 přišla na policejní stanici dvanáctiletá dívka jménem „Sophie“ a oznámila, že ji na hřbitově obtěžoval muž jménem „Ali“. Strážník na recepci jí řekl, aby se vrátila s dospělým, až vystřízliví. Na policejní stanici ji oslovili dva muži. Připojil se k nim třetí a v autě ji znásilnili. Když ji vyhodili na ulici, zeptala se muže jménem Sarwar Ali na cestu. Ten ji vzal k sobě domů, znásilnil ji a dal jí peníze na cestu domů autobusem. Muž jménem Shakil Chowdhury jí na ulici nabídl, že ji odveze domů. Unesl ji a odvezl do domu, kde ji spolu s dalšími čtyřmi muži opakovaně znásilnil.
Vůdce jednoho znásilňovacího gangu v Oldhamu, Shabir Ahmed, pracoval pro místní radu jako „úředník pro sociální práva“ a řídil svůj gang z kanceláře sociální péče. Další člen byl členem oldhamské rady mládeže.
Ačkoli byly desítky pachatelů zatčeny a odsouzeny, podle britských médií jich stále několik desítek pohybuje na svobodě a téměř 100 násilníků uniká spravedlnosti. Dále jich bylo spousta propuštěno zpět na svobodu a někteří z propuštěných spáchali další trestné činy.
O slovo se přihlásil třeba bývalý poslanec Simon Danczuk a řekl, že mu „vyhrožoval“ bývalý předseda labouristů, nejdéle sloužící poslanec v parlamentu a bývalý ministr Tony Lloyd, který se v té době chtěl stát šéfem policie Velkého Manchesteru s tím, že nemá upozorňovat na etnickou příslušnost pachatelů. Devět mužů bylo v roce 2012 v dotyčném městě Rochdale odsouzeno za sexuální obchodování a další trestné činy, včetně znásilnění. Osm bylo britského pákistánského původu a jeden byl afghánský žadatel o azyl. Od té doby bylo odsouzeno dalších 33 mužů a policie Velkého Manchesteru se omluvila, že nedokázala důkladněji prošetřit dřívější obvinění.
A co s tím má společného současný britský premiér Keir Starmer? Hodně. Právě on byl v letech 2008-2013 šéfem Korunní prokuratury (CPS) a ředitelem státního zastupitelství (DPP) a sám v roce 2012 přiznal, že etnická příslušnost podezřelých byla problémem při tzv. stíhání těchto gangů. Vyšlo najevo, že již zmíněná Jayne Senior ho osobně upozorňovala na problém v jeho tehdejší funkci, ten ale její urgence naprosto ignoroval. V médiích se objevila zpráva, že potom, co se Starmer účastnil 21 jednání u úřadu tzv. Sentencing Council, který rozhoduje o trestech, bylo rozhodnuto, že někteří násilníci nemají jít za mříže.
Možná se jedná o pokus britského premiéra sestřelit, ale faktem zůstává, že rada v Oldhamu požádala aktuální labouristickou ministryni spravedlnosti Jess Phillips o pomoc při nezávislém vyšetřování. Ta pomoc odmítla. I když nyní Konzervativci využívají skandál k sestřelení premiéra, minulý týden vyšlo najevo, že vyšetřování odmítla i předchozí konzervativní ministryně Amanda Solloway. Nigel Farage, vůdce Reformistů řekl, že „Konzervativci měli 14 let ve vládě na zahájení vyšetřování. Establishment selhal na všech úrovních.“ Obě ministryně argumentují, že je to věc místních úřadů a tak se celý skandál stává spíše smutným celonárodním společenským problémem.
Většina zločinů byla spáchána ve městech s radou ovládanou labouristickou stranou a ta potřebovala muslimské hlasy. Sociální pracovníci byli zastrašováni, aby mlčeli. Místní policie ignorovala, omlouvala, a dokonce podporovala pedofilní násilníky v desítkách měst. Vysocí policejní úředníci a úředníci ministerstva vnitra se záměrně vyhýbali zásahům ve jménu udržení tzv. „vztahů s komunitou“. Místní radní a poslanci parlamentu odmítli prosby rodičů znásilněných dětí o pomoc. Charitativní organizace, nevládní organizace a labourističtí poslanci obvinili ty, kteří o skandálu diskutovali, z rasismu a islamofobie. Média největší příběh většinou ignorovala nebo bagatelizovala.
Britské vlády, jak konzervativní, tak labouristické, doufaly, že po několika symbolických stíháních tento příběh pohřbily. A vypadalo to, že se jim to podařilo – dokud si Elon Musk nepřečetl některé soudní dokumenty a na Twitteru na Nový rok nenapsal své znechucení. Špinavé prádlo Británie se tak stalo celosvětovým tématem. Musk požaduje propuštění Robinsona, odstoupení ministryně i Starmera a vyzval dokonce krále, aby rozpustil parlament. Starmer aktuálně obvinil Muska, že lže…
O to více je (ne)zpravodajství našich veřejnoprávních médií k vzteku. [zdroj]
