BRUTÁLNÍ SMRT Gustava Wagnera – nacistického důstojníka ze Sobiboru známého jako „Bestie“ a „Vlk“

BRUTÁLNÍ SMRT Gustava Wagnera – nacistického důstojníka ze Sobiboru známého jako „Bestie“ a „Vlk“

video
play-sharp-fill


V září 1943 dorazilo do Sobiboru dorazilo dvacet židovských válečných zajatců z Rudé armády. Tito vojáci, kteří měli potřebné schopnosti k útěku, byli z transportu z minského ghetta vybráni na práci.
Jeden z nich, Alexandr Pečerskij, se měl stát vůdcem vzpoury, která začala 14. října 1943 kolem 4. hodiny odpoledne. O hodinu později bylo povstalci zabito celkem 11 důstojníků SS. Poté zavládl chaos. Vězni museli utéct přelezením plotu z ostnatého drátu nebo útěkem hlavní branou přes minové pole pod těžkou kulometnou palbou.
Někteří šlápli na minu. Někteří to vzdali a vůbec se o útěk nepokusili.
Přibližně 300 vězňům se podařilo uprchnout, ale většina z nich byla dostižena a zabita. Ti, kteří se k útěku nepřipojili, byli zabiti také. Přibližně 50 uprchlíků však válku přežilo.

Wagner nebyl v den sobiborské vzpoury v táboře přítomen, vzal si volno, protože chtěl se svou tehdejší manželkou Karin oslavit narození dcery Marion. Vězni o Wagnerově nepřítomnosti věděli a věřili, že to zvýší jejich šance na úspěch. Wagner byl považován za dozorce s nejpřísnějším přístupem k vězňům v táboře.
Po úspěšné vzpouře dostal Wagner rozkaz, aby pomohl tábor zlikvidovat. Pomáhal při rozebírání tábora a odstraňování důkazů o jeho existenci. Nemilosrdně komandoval židovské vězně, kteří byli na tento úkol přiděleni. Poté, co Židé zničili všechny budovy, odstranili minová pole a strhli ostnatý drát, je Wagner zabil.
Za svou práci v táboře byl Gustav Wagner odměněn válečným záslužným křížem II. třídy a Heinrich Himmler ho označil za jednoho z mužů, kteří se o operaci Reinhard nejvíce zasloužili.

Po Sobiboru byl Wagner převelen do Itálie, kde se spolu s dalšími pracovníky vyhlazovacích táborů a programu T4 podílel na deportacích Židů.

Wagner zakončil válku v americkém zajateckém táboře, ale po několika týdnech byl propuštěn. V roce 1948, když pracoval na stavbě v rakouském Štýrském Hradci, projížděl kolem Franz Stangl, jeho přítel a bývalý velitel Sobiboru. Stangl uprchl z vězení a podporován tajnou nacistickou uprchlickou skupinou byl na cestě do Vatikánu. Wagner se ke svému bývalému veliteli okamžitě připojil a společně uprchli do Itálie. Po příjezdu do Říma se vydali za zpovědníkem německé katolické komunity, biskupem Aloisem Hudalem, který po skončení války pomáhal zřizovat tzv. krysí stezky. Jednalo se o systém únikových cest pro německé nacisty a další fašisty prchající z Evropy od roku 1945, tedy po skončení druhé světové války.
Hudal zařídil Wagnerovi a Stanglovi pasy Červeného kříže a o tři týdny později odpluli do Bejrútu v Libanonu a nakonec v roce 1952 se uchýlili do Brazílie. Ani tehdy, ani v průběhu následujících 26 let se v Brazílii o Wagnerovu minulost nikdo nezajímal. Oženil se s Brazilkou a postavil si solidní dům v bavorském stylu v odlehlých zalesněných kopcích u Sao Paula.
V Německu byli někteří bývalí důstojníci SS ze Sobiboru dopadeni a souzeni, ale němečtí prokurátoři se po desetiletí domnívali, že Wagner je mimo jejich dosah a skrývá se v Egyptě. Když byl Stangl v Německu postaven před soud, vypověděl, že Wagner žije v Brazílii. Wagner byl nakonec zatčen 30. května 1978 po vyšetřování Simona Wiesenthala, rakouského Žida, který přežil holokaust a stal se lovcem nacistů.
Wagnera chtělo stíhat několik zemí včetně Západního Německa, Rakouska, Polska nebo Izraele. Wagner, který byl po válce v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti, se stával psychicky labilnějším a měl sebevražedné sklony.
V brazilském vězení se pokusil o sebevraždu – rozbil své brýle na čtení a rozbité sklo spolykal. Poté byl převezen do vězeňské nemocnice, kde se pokusil o sebevraždu ještě dvakrát. Nejdřív podřezáním si zápěstí ve vaně a pak rozbitím hlavy o zeď.
Brazilský nejvyšší soud však rozhodl, že z technických důvodů vydání Wagnera nepovolí, a brazilské úřady mu umožnily odjet domů.
V rozhovoru pro BBC v roce 1979 Wagner neprojevil žádnou lítost nad svou činností při vedení tábora a poznamenal: „Neměl jsem žádné pocity. … Stala se z toho jen další práce. Večer jsme o své práci nikdy nemluvili, jen jsme pili a hráli karty.“

3. října 1980 byl tehdy 69letý Wagner nalezen ve svém domě mrtvý s nožem v hrudi. Jeho advokát označil jeho smrt za sebevraždu, ale mnozí věří, že to ve skutečnosti mohlo být jinak.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1

#historie
#dejiny
#holokaust
#holocaust
#worldwar2
#ww2