JAN BARTOŇ
Ficova cesta do Moskvy opět ukázala, jak se EU nedokáže na zásadních věcech shodnout. Summit EU se ukázal jako velmi „diskutabilní“.
Během Vánoc Rusko zaútočilo opět na energetickou soustavu Ukrajiny a způsobilo tak rozsáhlé výpadky dodávek proudu a tepla. Vraťme se ale o pár dní zpět do předvánočního týdne, v němž se konal summit EU s účastí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle kterých maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. A právě čtvrtečním děním na summitu Fico zdůvodnil cestu do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pozadí čtvrtečního summitu se v pondělí věnuje také bruselský portál Politico, podle kterého Fico novinářům řekl, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.
Jeden ze Zelenského poradců k tomu ale uvedl, že Fico slova ukrajinského prezidenta vytrhnul z kontextu. Zelenskyj podle tohoto poradce, jak napsalo Politico, vyjmenoval všechny zdroje peněz, které Slovensko od Ukrajiny získává mimo jiné za dodávky elektřiny, transport ropy či prodej paliv. Fico na to reagoval tím, že nechápe, proč by Bratislava měla přijít o jakékoli peníze kvůli válce na Ukrajině. Zelenskému podle zdrojů ČTK vyčetl, kolik Slovensko válka na Ukrajině stojí.
„Naše velká výhoda je, že jsme upřímní a otevření. Neprodloužíme tranzit ruského plynu. Nedovolíme, aby byla naše krev prolévána za další miliony v ziscích,“ odpověděl ukrajinský prezident na dotaz novinářů. Dodal, že Ficovi vysvětlil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí než z Ruska.
Zásadní stanovisko k cestě Fica do Moskvy zveřejnil ministr zahraničí Jan Lipavský. Naše politika míří opačným směrem než do Ruska, ČR proto podnikala opatření k energetické nezávislosti na Rusku, uvedl premiér Petr Fiala k jednání slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Setkání kritizoval také ministr zahraničí Jan Lipavský. Česká vláda zajistila energetickou nezávislost na Rusku, abychom se nemuseli plazit před masovým vrahem, uvedl.
K tomu jen poznámku. Podle expertů znalých poměrů Česko letos „těžilo“ ruský plyn téměř na 100%.
Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 %, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce. Přitom ještě loni v říjnu česká vláda deklarovala, že Česko nemá ani molekulu ruského plynu. Jenže od té doby zažívá ruský plyn v Česku mohutný „comeback“, takže Rusko je společně s Norskem jeho suverénně největším dovozcem do ČR. Dovoz norského plynu letos od ledna do října meziročně klesnul o bezmála 40 %, přičemž tento pokles kompenzují právě dramaticky navýšené dodávky z Ruska.
Jediný rozdíl mezi Českem a Slovenskem je tak v tom, že my v politice tvrdíme, jak jsem nezávislí a po ukončení dodávek z Ruska budeme zticha. Fico se snaží z ekonomických důvodů dodávky z Ruska zajistit i příští rok a jedná podle ministra Lipavského s masovým vrahem. Poněkud pokrytecké, že ano.
Nicméně, i Ukrajina tvrdí, že chce v roce 2025 dospět k míru s Ruskem. Požaduje další zbraně a chce s Ruskem jednat z pozice síly. Jak ale dospět k míru s Ruskem, když v jeho čele stojí masový vrah? Až začne Donald Trump po svém nástupu do funkce jednat s Ruskem o ukončení války, bude mu jednání s Putinem vyčítáno jako jednání s masovým vrahem? O představách nové americké administrativy ohledně ukončení války na Ukrajině existuje řada hypotéz, nicméně všechny, které berou v úvahu realitu války na Ukrajině nepočítají se žádným pozitivním výsledkem pro oběť ruské agrese.
Vracíme se tak stále k počátku konfliktu, kterému mělo NATO zcela evidentně zabránit. Místo toho však byl předpovídán útok Ruska na Ukrajinu dlouhé měsíce, padly i datumy, a přesto nakonec Rusko na Ukrajinu vpadlo a obsadilo rozsáhlá území východní Ukrajiny. Volodymyr Zelenskyj už připouští, že se ukrajinské armádě nepodaří dobýt ztracená území zpět, a to by se mělo podařit diplomatickým „tlakem“. Rusko ale na žádný podobný „tlak“ nepřistoupí a kalkuluje s tím, že Trump „zatlačí“ na Ukrajinu a ta přijme ruské podmínky.
Závěr: Jakou cenu bude mít mír podepsaný podle našich představitelů s masovým vrahem? A bude po něm Rusko přijato Západem zpět? To zřejmě nadcházející rok 2025 jen stěží vyjasní.
