uncut-news.ch / ChildrensHealthDefense.org
Co je státu do toho, co si Švýcaři dávají na talíř? Zjevně do toho hodlá zasahovat čím dál tím víc. Prostřednictvím nové zemědělské politiky AP30+ chce Spolková rada změnit nejen zemědělství a produkci potravin; její deklarovaná „změna paradigmatu“ sahá přes Migros, Coop a další maloobchodníky až ke spotřebitelům – a tím pádem nakonec zasahuje i do obsahu našich talířů.
Tento trend nevznikl jen tak z ničeho. Ve švýcarské implementaci Agendy 2030 je „transformace směrem k udržitelným potravinovým systémům“ výslovně zařazena mezi žádoucí politické cíle. Ve zprávě o stavu plnění Agendy 2030 z roku 2026 spolková vláda sama píše, že by se zemědělská politika od roku 2030 měla řídit „celostním přístupem k potravinovým systémům“, což se má týkat i spotřebitelského chování.
A přesně to se nyní odráží v AP30+.
Spolková rada hodlá dále podporovat pěstování rostlin určených k přímé lidské spotřebě. Zároveň by se měli „více podporovat drobní užiteční tvorové a hmyz obecně“. V programu AP30+ se tento bod konkrétně týká hmyzu v zemědělských oblastech – například prostřednictvím pásů vegetace vyčleněných pro užitečný hmyz a hmyzích útočišť. Hmyz jako potravina však pro federální vládu není žádnou novinkou: mouční červi, cvrčci a kobylky jsou ve Švýcarsku jako potraviny povoleny již od roku 2017. Federální úřad pro zemědělství výslovně označuje chov hmyzu za jednu z „možností diverzifikace zemědělského podnikání“; za určitých podmínek lze pro tento účel dokonce poskytnout investiční úvěry.
Mezi spotřebiteli má však tento návrh politicky výbušný potenciál. Spolková rada plánuje s maloobchodními sítěmi uzavřít dohody o cílech a zároveň se chce zaměřit na „osvětu“ spotřebitelů ve prospěch stravování, které sama považuje za vyvážené a udržitelné.
Nová agrární politika tak přesahuje rámec samotného zemědělství.
Stát se již neomezuje pouze na zajištění produkce dostatečného množství bezpečných potravin. Stále více se zaměřuje na celý potravinový systém – výrobu, zpracování, obchod i spotřebu.
Dá se to nazvat „osvětou“. Lze to však také označit za státní řízení spotřebitelského chování.
Neboť pokud stát uzavírá s potravinářskými řetězci ovládajícími trh nějaké „dohody o cílech“ a zároveň upřednostňuje určité potraviny před jinými, nevyhnutelně tím ovlivňuje to, co se nabízí, propaguje, vyrábí a nakonec kupuje.
A v tomto bodě by si liberální společnost měla položit jednoduchou otázku: Co je vlastně Spolkové radě do toho, co si dospělý občan nakládá na talíř?
Kdo chce jíst maso, ať jí maso. Kdo se chce stravovat vegansky, ať tak činí. Kdo dává přednost mléku, sýru, zelenině nebo rostlinným bílkovinám, nepotřebuje k tomu žádné státní pokyny.
Stát může poskytovat informace o výživě. Může poukazovat na zdravotní rizika a stanovovat potravinové normy. Mezi informováním a politicky řízením chování však existuje hranice.
AP30+ ukazuje, jak daleko se tato hranice mezitím posunula. Samotná Spolková rada hovoří o „změně paradigmatu“. Politika Agendy 2030 hovoří o „transformaci“ potravinového systému.
To jsou pozoruhodně silná slova. Zdá se totiž, že transformovat se má nejen zemědělství. Nakonec by se měl změnit i spotřebitel.
A nejpozději v tomto bodě se z agrární politiky stává otázka společensko-politická: Můj talíř nepatří státu.
BILL GATES SPOLUPRACUJE S OSN NA NOVÉM HMYZÍM JÍDELNÍČKU
Miliardář Bill Gates poslední dobou využívá své obrovské zdroje k podpoře plánů Organizace spojených národů (OSN) na vyřazení tradičních masných a mléčných výrobků z potravinového řetězce a jejich nahrazení vysoce zpracovanými výrobky na bázi hmyzu.
Nejnovější zemí, která povolila prodej výrobků z hmyzu určených k lidské spotřebě, je Singapur.
Rostoucí podíl jedlého hmyzu v potravinovém řetězci oslavuje mimo jiné The Guardian, jenž tento trend vychvaluje jako další krok k udržitelnosti. Chválí samozřejmě Singapur, jenž povolil konzumaci hned 16 druhů hmyzu – krom obligátních moučných červů například i kukly bource morušového.
Určité druhy hmyzu jsou schváleny k lidské konzumaci i v Evropské unii, Velké Británii, Austrálii a jiných zemích
Ve Spojených státech bohužel neplatí stejné požadavky.
Mezery v americké legislativě umožnily, aby start-upy s „alternativními bílkovinami“ tajně pronikly na trh s potravinami z hmyzu, aniž by musely informovat spotřebitele o přesném složení svých produktů.
Tyto „potravinářské“ společnosti zaměřené na hmyz se v Americe rychle rozmáhají, protože je podporují osobnosti jako Bill Gates a mezinárodní i tuzemské orgány, jako jsou Organizace spojených národů (OSN), Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA) a Národní vědecká nadace.
Trend spočívající v podpoře potravin na bázi hmyzu souvisí s Cíli udržitelného rozvoje Agendy 2030 Organizace spojených národů.
Cíle udržitelného rozvoje OSN propagují udržitelnost a vyžadují změnu lidského chování.
Odborníci stále častěji bijí na poplach kvůli chystanému přílivu hmyzu potravinového řetězce.
Michael Rectenwald, autor známé knihy o Velkém resetu, varuje:
„Hmyzí šílenství úzce souvisí s cíli udržitelného rozvoje (SDGs) Agendy OSN 2030.“
Seamus Bruner, autor knihy „Vládnoucí oligarchové: Odhalujeme třídu miliardářů, jejich tajné dohody a globalistické spiknutí, jež má za cíl ovládnout váš život“ a výzkumný ředitel Institutu pro kontrolu činnosti vlády, uvádí:
„Světové ekonomické fórum – snad největší hnací síla využívání takzvaných ‚alternativních bílkovin‘ – často zdůrazňuje, že Singapur plní Agendu 2030, a proto není rozhodnutí upřednostnit potraviny na bázi hmyzu žádným překvapením.“
Zastánci hmyzu jako potravy pro člověka, mezi nimiž je i Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), argumentují, že hmyz je „udržitelnější“ a má „menší uhlíkovou stopu“ než tradiční hospodářská zvířata.
Živočišné potraviny, jako je hovězí, vepřové a drůbeží maso, jsou však efektivnějšími a zdravějšími zdroji bílkovin.
„Pravdou je, že hovězí, vepřové a drůbeží maso a další živočišné potraviny jsou nejefektivnější a nejzdravější zdroje bílkovin,“ uvedl Bruner pro The Defender.
„Tito klimafanatici, kteří propagují potraviny na bázi hmyzu, straší lidi, aby se stravovali méně zdravě.
Zatímco zastánci považují hmyz za udržitelný zdroj bílkovin, existují obavy ohledně bezpečnosti a zdravotních rizik, jako jsou paraziti a alergie.“
Tato iniciativa globalistů toužících po moci vyvolává také otázky ohledně motivů pro podporu potravin na bázi hmyzu.
„Odůvodněním pro chov hmyzu je produkce bílkovin s nižšími vstupními náklady: zachraňovat planetu tím, že se omezí klimatické změny, emise metanu z krav a znečištění životního prostředí,“ říká dr. Meryl Nassová, zakladatelka organizace Door to Freedom.
„Ale jen kvůli tomu, že hmyz obsahuje bílkoviny, pro nás ještě nemusí být dobrý.“
Nassová zmínila parazity, které může hmyz přenášet, potíže s trávením hmyzu a časté alergie na chitin, který se vyskytuje v hmyzím exoskeletu.
Domnívá se, že jedním z důvodů přechodu ke konzumaci hmyzu je „způsobit emocionální újmu: ponížit člověka, zbavit ho důstojnosti, znevážit ho“.
Hovězí maso je podle Nassové démonizováno, aby bylo lidstvo oslabeno.
Nizozemská novinářka Elze van Hamelenová pro The Defender uvedla, že dalším rizikem pro veřejné zdraví je používání složek z hmyzu v krmivech pro zvířata.
Van Hamelenová se odvolává na studii z roku 2019, podle níž byli ve 244 ze 300 zkoumaných chovů hmyzu a obchodů se zvířaty nalezeni paraziti.
V Singapuru nicméně místní podniky sázejí na potraviny na bázi hmyzu.
Některé z nich již nabízejí pokrmy s hmyzem.
Probíhají osvětové programy, jejichž cílem je informovat spotřebitele, včetně dětí, o údajných „výhodách“ konzumace hmyzu.
Některé osvětové programy začaly již před udělením povolení.
První nově založená společnost v Singapuru, která vyrábí potraviny z hmyzu, uspořádala mimo jiné workshopy a osvětové akce v téměř stovce škol ještě předtím, než singapurský úřad pro potraviny povolil prodávat hmyz k lidské spotřebě.
Průzkumy provedené po skončení programu ukázaly, že přibližně 80 procent žáků bylo ochotno hmyz po jeho schválení ochutnat.
Osvětové programy patří mezi psychologické techniky, které se využívají k tomu, aby lidé akceptovali, že se hmyz jí.
Několik studií z let 2020, 2021 a 2022 naznačuje, že k ovlivnění přijetí potravin na bázi hmyzu veřejností by se měly využívat koncepty z oblasti behaviorálních věd, jako je „nudging“ (doslova pošťouchnutí, postrčení).
„Nudging“ se již ve velkém měřítku využívá k realizaci Agendy 2030 Organizace spojených národů.
„Udržitelnost“, jak uvádí Rectenwald, je kódovým výrazem pro vynucené omezování spotřeby a vynucené změny lidského chování.
Kromě ponižování lidí a psychologické moci nad nimi jde zastáncům stravy z hmyzu také o obrovské finanční výhody.
„Bill Gates tvrdí, že chce zachránit planetu tím, že investuje do alternativních bílkovin,“ říká Bruner.
„Co však neříká, je to, že se zasazuje o zákaz konkurence v oblasti živočišných bílkovin a propagace hmyzu je součástí strategie, jejímž cílem je monopolizace výroby bílkovin – ze zištných důvodů.“
