napsal Leo K.
Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“ je údajný výrok důchodkyně Věry Pohlové na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999. Anketa se týkala aféry, kdy jednadvacetiletý správce počítačové sítě z pražského výpočetního střediska České spořitelny anonymně po internetu nabízel data o dvou a půl milionech uživatelů sporožirových účtů. Uplynulo čtvrt století a dočetli jsme se, že Saxo banka nás upozorňuje:
Když pečlivě vytvořená a pohotová umělá inteligence může pomoci řídit společnosti, hloupá umělá inteligence nebo špatně řízení agenti a „chytrá“ automatizace hromadně selhávají, což vede k čistce za biliony dolarů a vzniku nové profese „uklízečů umělé inteligence“, kteří mají za úkol dezinfikovat kódovou základnu moderního života.
„Cílem každoroční rubriky Šokujících předpovědí od Saxo opět není předpovídat budoucí rok, ale rozšířit obzory, otevřít oči a ptát se, co se zlomí, co se rozvine a co se stane, když by se svět zásadně změnil.“
Umělá inteligence (často uvedená zkratkou AI) se stala předmětem debat a na titulní stránku Britských listů vynesla článek „Zničí umělá inteligence přicházející generaci?“ V článku moderátorka, pořadu The World at One ze středy 31. prosince 2025 pokládá otázky dvěma (s jistým zaváháním píšu) osobnostem. Chloe Combi a Jonathanu Haidthovi. Proč to zaváhání? Chloe o sobě píše v bezprecedentně nadneseném stylu a Haidth se zabývá psychologií vnitřního přesvědčení o správném jednání ve společnosti (co to je?).
Chloe – jsem autorka bestsellerů, světová komentátorka, prognostička, výzkumnice a konzultantka. Mou hlavní oblastí specializace jsou mladí lidé – generace Z a generace α . Zpovídala jsem více než 20 000 mladých lidí po celém světě a tyto odborné znalosti využívám k tomu, abych pomohla školám, značkám, firmám, vládám a institucím pochopit a připravit se na současnost i budoucnost.
A Jonathan Haidth? Je americký sociální psycholog a autor. Je profesorem etického vedení na Stern School of Business na New York University a zabývá se především psychologií morálky a morálními emocemi.
Celý článek si můžete přečíst zde, ale protože přináší řadu zajímavých myšlenek, tak jej v dalších silně zkrácených odstavcích interpretuji i zde.
Chloe Combi: Myslím, že jsme tak trochu na křižovatce a máme na výběr, kterou cestou se vydáme, protože je zcela zřejmé, že budoucnost bude zcela ovládána online existencí, umělou inteligencí a syntetickými přáteli.
Moderátorka: Jonathane, když se zamyslíte nad světem, do kterého generace β vstupuje, jak ho vidíte?
Jonathan Haidth: Proč rozlišujeme tyto generace? Většina z nás si myslela, že jsou to velké události, jako druhá světová válka, které nám daly největší generaci. Ale Jean Twenge ukázala, že technologie je přinejmenším stejně důležitá, a já bych řekl, že mnohem důležitější. Pokud jste se narodili po roce 1995, je nárůst duševních onemocnění neuvěřitelně výrazný. Sociální média a smartphony poškodily generaci Z a snížily její životní šance a duševní zdraví. Můžeme být přesvědčeni, že umělá inteligence bude mnohem větší a destruktivnější a změní mozky mnohem více než jakákoli předchozí technologie.
Moderátorka: Hned říkáte, že je destruktivnější. O tom nepochybujete?
Jonathan Haidth: Umělá inteligence je mnohem mocnější. Ztratí se možnost poznat pravdu. Řešení bude v tom, že se oddělíme a pokusíme se vychovávat své děti v odděleném světě. Nevím, jestli je to správné, ale myslím, že to bude zkoušet čím dál víc lidí. Tak to dělají Amishové, ortodoxní židé v Brooklynu a mormoni. Bez digitálních sítí a umělé inteligence.
Moderátorka: Nebudou ale z AI plynout nějaké dobré věci, které budou prospěšné pro tuto generaci?
Jonathan Haidth: Řekl bych, že jednou z opravdu zajímavých věcí, když mluvíte zejména s generací Alfa, je to, že už nyní vnímají AI, mnozí z nich docela negativně, a vnímají AI jako něco, co prospívá velmi, velmi malé menšině. Příkladem, který mě momentálně napadá, je trh práce. To vyvolává hlubokou paniku u mladší generace Z a generace Alfa. Ale pozitivní je, že nevnímají AI tak romanticky, jak ji vnímali lidé před 10 lety.
Moderátorka: Kdy se vyřeší většina problémů, stejně jako se to stalo v případě sociálních médií? Některé z těžších aspektů, ty obtížnější, destruktivní aspekty AI.
Jonathan Haidth: Trvá nám desítky let, než pochopíme, co se s námi děje, ale tempo změn je nyní tak rychlé. A rád bych zdůraznil ještě jednu věc. Technologie nám pomáhá dělat věci rychleji a snadněji. Umělá inteligence má tedy pro dospělé mnoho využití. Ale děti potřebují dělat těžké věci. Potřebují je dělat tisíckrát, potřebují je dělat každý den. A když dáme dětem tolik pomocníků, kolik jich budou chtít, nebudou muset dělat nic samy. Zeptejte se kteréhokoli vysokoškolského profesora. Naši studenti nečtou knihy, stačí jim shrnutí od AI. Pokud jim uložíte seminární práci, nechají ji napsat AI. V éře AI nebude generace Beta muset dělat nic těžkého, což znamená, že až vyrostou, nemusí v extrémním případě umět vůbec nic.
Moderátorka: Jonathane, ten obraz, který malujete, je děsivý. Co to všechno znamená pro kulturu, ve které vyrůstají nové generace, Chloe?
Cloe Combi: Co mi přijde opravdu zajímavé, a jsem si jistá, že Dylan má stejné zkušenosti, je to, že když jdete do škol, které jsou možná trochu privilegovanější a zaměřují se na akademické výsledky, vidíte, že v těchto školách zakázali smartphony.
A je opravdu zajímavé, že to, co bývalo symbolem privilegia, se podle mě stává čím dál tím více obscénním symbolem privilegia, protože chcete mít přemýšlivé děti, které se zajímají o svět, malují, sportují a tak dále. Myslím si tedy, že je opravdu na nás, abychom zajistili, že mladí lidé budou mít přístup k tomuto kulturnímu bohatství, knihám, hrám a… k životu ve světě. Protože jde o to, že to všechno nemusíme dělat. Být online, umělá inteligence, obrazovky, sociální média nejsou vzduch ani jídlo. Nemusíme je mít, abychom mohli existovat. Není to životní potřeba.
Online existence, syntetičtí přátelé…se vlastně nedivím obavám o duševní zdraví.
Jonathan Haidth zmiňuje trh práce. K tomu jsem v Pew Research Center našel zajímavý článek. Umělá inteligence (AI) nedávno získala novou pozornost s uvedením ChatGPT a Dall-E . Tyto nástroje a širší škála obchodních aplikací založených na umělé inteligenci představují pro pracovníky novou realitu. Historicky změny v technologiích často automatizovaly fyzické úkony , například ty prováděné v továrních halách. Umělá inteligence se však chová spíše jako lidská mozková síla a s rostoucím dosahem vyvolává otázky o jejím dopadu na profesionální a další kancelářské práce – otázky, na které se Pew Research Center snaží zaměřit v nové analýze vládních dat.
Co jsme našli
- V roce 2022 pracovalo 19 % amerických pracovníků v pozicích, které jsou nejvíce ohroženy umělé inteligenci, a v nichž mohou být nejdůležitější činnosti buď nahrazeny, nebo jim může umělá inteligence pomoci.
- 23 % pracovníků má zaměstnání, která jsou nejméně ohrožena umělou inteligencí, a v nichž jsou nejdůležitější činnosti vzdáleny od jejího dosahu. Ostatní pracovníci, celkem téměř šest z deseti, budou pravděpodobně vystaveni umělé inteligenci v různé míře.
- Pracovní místa s vysokou mírou expozice umělé inteligenci bývají v lépe placených oborech, kde může být vysokoškolské vzdělání a analytické dovednosti výhodou.
Článek velmi podrobně hodnotí ohrožení AI různých profesí, podle etnicity i podle pohlaví a popisuje i metodiku analýzy. Ne příklad – Jak jsme určili míru, do jaké jsou pracovní místa ohrožena umělou inteligencí. Povede vystavení umělé inteligenci ke ztrátě pracovních míst? Odpověď na tuto otázku je nejasná. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence by mohla být použita buď k nahrazení, nebo k doplnění práce pracovníků, není přesně známo, která nebo kolik pracovních míst je ohroženo. Z tohoto důvodu se naše studie zaměřuje na míru vystavení pracovních míst umělé inteligenci. Nechává stranou otázku, zda toto vystavení povede ke ztrátě nebo získání pracovních míst.
Vezměme si například pracovníky zákaznického servisu. Důkazy ukazují, že umělá inteligence by je mohla buď nahradit výkonnějšími chatboty, nebo by mohla zvýšit jejich produktivitu . Umělá inteligence může také vytvořit nové typy pracovních míst pro kvalifikovanější pracovníky – podobně jako internetový věk vytvořil nové třídy pracovních míst, jako jsou weboví vývojáři. Dalším způsobem, jakým by vývoj související s umělou inteligencí mohl zvýšit úroveň zaměstnanosti, je podnícení ekonomiky zvýšením produktivity a celkově vytvořením většího počtu pracovních míst .
Celkově je umělá inteligence navržena tak, aby napodobovala kognitivní funkce, a je pravděpodobné, že lépe placená pracovní místa v úřednických profesích budou této technologii do značné míry vystavena. Naše analýza však nezohledňuje roli strojů nebo robotů s umělou inteligencí, kteří mohou vykonávat mechanické nebo fyzické úkoly. Nedávné důkazy naznačují, že průmysloví roboti mohou snižovat jak zaměstnanost, tak mzdy. Navíc jsou dopadům průmyslových robotů více vystavena pracovní místa zastávaná nízkopříjmovými pracovníky, osobami bez středoškolského vzdělání a mladšími muži.
Jaká data jsme použili? Tato analýza vychází z dat o důležitosti 41 základních pracovních činností v 873 povoláních z Informační sítě o povoláních amerického ministerstva práce (O*NET, verze 27.3). Použili jsme vlastní úsudek k určení, které z těchto činností mají nízkou, střední nebo vysokou expozici vůči umělé inteligenci, ale zaměřili jsme se na důležitost činností s nízkou a vysokou expozicí. Pro další analýzu bylo 873 povolání dále seskupeno do celkem 485, pro které byly k dispozici vládní údaje o zaměstnanosti a výdělcích pracovníků. To nám umožnilo analyzovat potenciální dopad umělé inteligence na různé skupiny pracovníků. Další zjištění o tom, jak se pracovníci staví k umělé inteligenci, pocházejí z průzkumu Centra mezi 11 004 dospělými v USA, který proběhl mezi 12. a 18. prosincem 2022.
Jednou z výrazných kritik je tvrzení, že používání AI omezuje kritické myšlení. S kritickým myšlením je problém v tom, že ono není obecně moc časté – a navíc vyžaduje obrovskou bázi znalostí. Ano, kritické myšlení není vlastně o myšlení,
ale je to o tom, že dokážete hodnotit a klasifikovat zdroje informací,
postavit kolidující informace proti sobě a díky znalostem mechanismů, na kterých jsou jevy postaveny, finálně rozhodnout, čemu vlastně věříte.
Kritické myšlení nemůžete používat, pokud o problému nic nevíte.
Pak jste odkázáni na vyhledávání informací neboli na nastavení vyhledávačů a na to, jaké informace vám algoritmy dodají. A zde narážíme na to, že zatímco velké jazykové modely (např.Deepl) často selhávají „na selské logice,“ tak lidé selhávají na informacích, které kriticky nutně potřebují ke správnému rozhodnutí, ale protože to nevědí, tak je nemají – typické například pro válku na Ukrajině – a pak koukáme jako tele na nová vrata, na prezidenta, protože jsme naivně předpokládali, že fešákovi z profese, to také fešácky myslí.
A zase jsme u lidského faktoru. AI může být skvělým pomocníkem za předpokladu, že víme, jak a svoji znalost umíme použít. Slovosled „umíme použít“ upozorňuje na limity, protože „umíme použít“ lze snadno zaměnit na „umíme zneužít.“ To se netýká školství. Zmíněný zákaz mobilů musí být motivován udržováním pozornosti, nikoliv funkčností. Kdysi se zakazovaly z podobných důvodů kalkulačky. Ovládání technologických pomocníků do výuky patří, sledování chatu nikoliv.
Seminární práci ať klidně napíše AI, ale žák/student ji musí umět obhájit.
Čili nebudeme sledovat to, co napsala AI, ale žákův úmysl. Ano, metodiku ve školství čeká změna, ale to není novinka. Drtivá většina učitelů použila při online výuce za kovidu počítače pouze jako optickou přenosovou soustavu a zahodila vice než 95 % jejich schopností.
AI může být dobrým pomocníkem, když s ní budeme jako s pomocníkem zacházet. A nelze očekávat od AI zázraky. Nemůžete od AI očekávat kreativitu. Kreativitu nelze vyjádřit algoritmem. Proto je zatím vyhrazena jenom lidem. Pro pochybovače mám příklad. Znáte Caravaggův obraz Obrácení cestou do Damašku? Popisuje konverzi Šavla na svatého Pavla. Neznáte li ho vyhledejte si ho třeba zde. A nebo vám jej rovnou nabídnu:
Je to hra světla a stínů a zkuste tipovat kde je zdroj světla. Nepovede se vám to. A když to nedokážete věrohodně popsat, tak ani AI vám to nenamaluje. A to nemluvím o surrealismu atd. Co z toho plyne?
AI není všechno a do dokonalosti má ještě daleko.
