Bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt tvrdí, že umělá inteligence bude mít v oblasti vojenských aplikací stejně zásadní význam jako jaderné zbraně.
„Jednou za čas se objeví nová zbraň, nová technologie, která věci změní. Einstein napsal ve 30. letech 20. století dopis Rooseveltovi, ve kterém píše, že existuje nová technologie – jaderné zbraně – která by mohla změnit válku, což se také stalo,“ řekl Schmidt v rozhovoru pro Wired. „Řekl bych, že autonomie [poháněná umělou inteligencí] a decentralizované, distribuované systémy jsou tak mocné.“
Se Schmidtovou pomocí se podobný názor v posledních deseti letech prosadil i uvnitř ministerstva obrany, kde vedoucí představitelé věří, že AI způsobí revoluci ve vojenském hardwaru, shromažďování zpravodajských informací a backendovém softwaru. Na počátku roku 2010 začal Pentagon posuzovat technologie, které by mu mohly pomoci udržet si náskok před nastupující čínskou armádou. Rada pro obrannou vědu, nejvyšší technický poradní orgán agentury, dospěla k závěru, že autonomie poháněná umělou inteligencí bude utvářet budoucnost vojenské soutěže a konfliktů. -Wired
Podle Schmidta má americká armáda dobré lidi, ale špatný systém, kterému by modernizace technologií mohla velmi prospět.
„Představme si, že vytvoříme lepší systém pro vedení války,“ řekl a nastínil, co by znamenalo obrovskou přestavbu americké armády. „Prostě bychom vytvořili technologickou společnost … Ta by postavila velké množství levných zařízení, která by byla vysoce mobilní, která by byla snadno napadnutelná, a tato zařízení – nebo drony – by měla senzory nebo zbraně a byla by propojena do sítě.“
Problémem dnešního Pentagonu podle Schmidta sotva jsou peníze, talent nebo odhodlání. Popisuje americkou armádu jako „skvělé lidské bytosti uvnitř špatného systému“ – systému, který se vyvinul, aby sloužil předchozí éře, jíž dominovaly velké, pomalé a drahé projekty, jako jsou letadlové lodě, a byrokratický systém, který brání lidem v příliš rychlém pohybu. Nezávislé studie a slyšení v Kongresu zjistily, že ministerstvu obrany může trvat roky, než vybere a nakoupí software, který může být v době instalace zastaralý. Podle Schmidta je to pro USA obrovský problém, protože informatizace, software a sítě jsou připraveny způsobit revoluci ve válčení.
Schmidt shodou okolností (nebo ne) podporuje společnost Istari, která využívá strojové učení k virtuálnímu sestavování a testování válečných strojů.
„Tým Istari přináší do modelů a simulací použitelnost typu internetu,“ uvedl a dodal: „To otevírá možnost agility podobné softwaru pro budoucí fyzické systémy – je to velmi vzrušující.“
Podle Paula Scharreho, viceprezidenta think tanku Center for a New American Society, „velkou výzvou, které americká armáda do budoucna čelí, je, jak rychleji než konkurence přizpůsobit komerční technologie pro vojenské použití“.
Ve své knize Čtyři bitevní pole: Scharre uvádí, že podíl Pentagonu na celosvětových výdajích na výzkum a vývoj klesl z 36 % v roce 1960 na současná 4 %.
Scharre říká, že pro lidi, jako je Schmidt, je cenné překlenout propast mezi soukromým sektorem a vládou a že „technologičtí velvyslanci“ mohou Pentagonu pomoci naučit se, jak snížit byrokracii a stát se atraktivnějším partnerem pro startupy.
„Stále se snažíme vybudovat armádu 21. století s byrokracií 20. století,“ řekl.
Zdroj: wired.com
Článek Bývalý generální ředitel Googlu uvedl, co změní pravidla hry se nejdříve objevil na AC24.cz.
