Náboženští myslitelé raného novověku dumali o kouření  tabáku. Podle nich byl tabák rostlinou, pocházející z ďáblovy krve, která padala na dub. Listí z dubu bylo podobné tabáku, a bylo od ďábla. Kdo zná Werichovu pohádku Až opadá listí z dubu, ví, že čert a dub mají mnoho společného. Pomocí listí z dubu lze čerta přelstíti a svůj úpis krevní zneplatniti. Tabák pak též roste tam, kde obcují čarodějnice se psy, případně, jak tvrdí Mongolové, roste tam, kde je doma incest sestry s bratrem. Mongolové tabáku fandili, ovšem tomu, dováženému z Rusi. V Mongolsku tradici pěstování přirozeně nenajdeme. Teolog temna rovněž...