Česká televize jako hydra | Pravý prostor

Česká televize jako hydra | Pravý prostor

ŠTĚPÁN CHÁB

Stížnosti jsou neúčinné, naplněné ulice nic neřeší. V České televizi si od spacákové revoluce pracují na své názorové i ideologické privatizaci veřejnoprávního média. Převažuje jeden názor, jeden postoj. Co s tím dělat? Mlčet? Nevšímat si toho? Nekoukat na to? Uvedu to na mém oblíbeném příkladu.

Vznikla iniciativa Nekrm hydru, za kterou stojí bloger a občanský aktivista Daniel Sterzik a další aktéři. Účelem iniciativy je sesbírat 100 tisíc plátců koncesionářských poplatků, kteří od 1. ledna 2025 přestanou platit České televizi poplatky.

Mám tchána. Je mu silně přes šedesát let. Jeho politický postoj zcela a bezvýhradně tvaruje Česká televize. Diskusi odmítá. A když se do ní přece jenom pustí, pak se zdá, že proti sobě mám klon Nory Fridrichové, Václava Moravce nebo Daniela Takáče. Marné jsou diskuse o tom, co divákovi Česká televize říká, jak to říká, nebo o čem velmi decentně mlčí, aby se to nestalo součástí veřejné debaty (ono se to stejně součástí veřejné debaty stane, ale s odérem „sviní“, které není nutné brát vůbec v potaz, jak ve výsledku vyznívá poselství zpravodajství a publicistiky ČT ve shodě s rétorikou vládního cenzora Otakara Foltýna).

A právě na tchánovi pozoruju tvarující talent České televize. Výchovu k ideologické zaťatosti, neohebnosti, snad až dogmatičnosti toho, co je pro člověka i společnost přínosné a vhodné. Nedávno jsme v hovoru kupříkladu narazili na americké volby. A ač je tchán hodnotově usazený v jistém konzervatismu, s posedlostí diváka České televize obhajoval progresivně levicovou Kamalu Harrisovou a Trumpa vykresloval tak, jak byl vykreslovaný v posledních mnoha letech Českou televizí. Jako psychopata, idiota, populistu. Žádné argumenty neslyšel a slyšet nechtěl.

Česká televize se ve své podstatě chová jako francouzský eurokomisař Thierry Breton, který před nedávnem poslal dopis majiteli sítě X Elonu Muskovi, kde mu vyhrožoval eurounijní normou DSA s tím, že pokud na území unie odvysílá chystaný, teprve chystaný, rozhovor s Donaldem Trumpem, ohrožuje tím bezpečnost unie a ta proti němu může zakročit. Příznačné je, že skandálním dopisem eurokomisaře Bretona se Česká televize šířeji nezabývala. Jako kdyby se nic nestalo. Přitom jeho ideologicky zavilý dopis vyvolal i velké pobouření v americkém Kongresu. Kupříkladu o každém, byť sebemenším hnutí střev Milionu chvilek pro demokracii pak Česká televize informuje dřív, než k němu vůbec dojde.

Je něco takového v pořádku? Ano, přišly knížecí rady ohledně toho, že si má nespokojený divák stěžovat. Na co? Na to, o čem Česká televize neinformuje? Nebo o čem informuje tak, aby řekla jen půl pravdy? A kdo takovou stížnost vyslechne? A je k tomu nějaký paragraf? Stěžovat si na to, že demonstrace Milionu chvilek přenášela Česká televize v přímém přenosu i s živými vstupy rozhovorů s aktéry, ale na demonstrace v uplynulých dvou letech sotva vyslala jeden přenosový vůz, aby tam natočila jednoho kverulanta s unijní vlajkou? Politika arogance moci očividně vytéká z každé zapnuté obrazovky, z které se na diváka usměje zpravodajský nebo publicistický pořad České televize.

Iniciativa Nekrm hydru je iniciativa zdola, která se chystá zasáhnout progresivně uvědomělé veřejnoprávní médium do slabin. Odebrat mu zdroj obživy. Očesat ho o příjmy. A donutit ho tak k přehodnocení své role hlásné trouby jednoho názoru i postoje. Zásadní je tlak, který tím na Českou televizi vznikne. Už ona hrozba donutí Českou televizi. A tlak 100 tisíc lidí je citelný.

A protože jsem přesvědčený o tom, že Česká televize neplní stran zpravodajství a publicistiky svou zákonem danou roli, k iniciativě Nekrm hydru se připojuju. Protože nečinně sedět a jen brblat je k ničemu, jak se ukázalo za posledních dvacet let. A že to s sebou nese určitá rizika? Výborně. Ovšem mám dojem, že výchova ke svazáctví, které Česká televize ukazuje, skýtá mnohem záludnější rizika pro celou společnost.

RedakceRedakce
Loading…