napsal Geordyn
Diví se někdo otázce? No mohl by. Mne například už tehdy, když jsem v první třídě obecné školy měl v Čechách – sice za protektorátu – hrome, kterého vlastně? – nabývat znalostí pro šestiletého chlapce, očekáváte učitelská základní pedagogická schémata stylu Jana Amose Komenského – a ejhle. Učitel pověsí na tabuli veliký barvotisk selského dvora a říká, ukazujíc ukazovátkem, sloužícím tehdy i k tělesným trestům – Opakujte děti všichni po mně slova, která patří obrázku kam položím ukazovátko. Takže opravdu Komenský – škola hrou.
Der Mann, Die Zige ( cíge), Die Frau, Das Vehikel, (vehikl – děti, česky tak říkáme starému automobilu. Man je muž nebo pán, cíge je německy koza, samozřejmě zvíře, které vám dává podojením mléko.) Frau říkáme všem dospělým ženám, tedy i vaší mamince. Německy se maminka řekne – mutti. nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn
Německý jazyk má jisté nedostatky v porovnání s jazykem českým. Neobsahuje dokonalosti jazyka vrcholných intelektuálů ovládajících jazyk latinský. Podrobnosti toho vynechejme, zatím stačí, že latina má sedm slovesných pádů, němčina jen čtyři. V tomto směru je náš český jazyk roven Latině. Pádů máme také sedm. Jenže na vlastní ústa také. Pády. Respektive, těch je dědičně a historicky v našem prostoru daleko více. Či spíše nepočítaně…
Ta znalost z mé první školní třídy mi ale pomohla ve více případech – za prvé vážit si rodného jazyka – mateřštiny. Za druhé – hodnotit svět jinak než penězi, nýbrž znalostmi, zážitky a pokud možno pohledy už téměř zpoza druhého břehu. Mít konec asi takový, jako se značí v tom prastarém židovském vtipu. Ne jeho závěrem. Tím, že kolem umírajícího velkoobchodníka Ezaua Khona u jeho lože jsou shromážděni členové rodiny. To je podstatné. Rodina je pohromadě.
Ezau se stále slábnoucím hlasem ptá – je tu moje věrná žena Agnes ?– jsem tu můj věrný manželi.
Je tu můj hodný syn Emanuel ? – jsem tu tatínku. Je tu moje krásná dceruška Ráchel ?– to víš, že jsem tu můj hodný tatínku. Je tu můj spolehlivý příručí Alfons ? – Jsem tady, pane Khone, k Vaším službám.
U všech rohatých !!! Tak kdo zůstal v kvelbu ???
Vzorná podnikatelská odpovědnost.
A o té angličtině ? Sleduji už půl roku také pana Romana Kirche – bokasanjo:6, na jeho portálu, kde uveřejňuje výtahy z videí, která vydává známá agentura Times of India, a druhý, také z indických zdrojů, už si nevybavuji název. A protože bývalá britská kolonie stále ještě používá a hromadně jazyk vnucený staletým diktátem okupanta – angličtinu, tak jsou videa doprovázená jak zvukově, tak i textem – anglicky. A pan Roman spolehlivě vše překládá do češtiny. Ale velmi často proklíná tu nedostatečnost angličtiny ve výrazových možnostech tohoto – vlastně umělého jazyka, vytvořeného za francouzské kolonizace anglických ostrovů v dávné minulosti. Ostatně pro jeho všeobecnou a pravdivou informovanost, mu Jutub na půl roku dal zaracha. Teď je také na Odysee. Tím víc je ceněný zájemci – kupodivu velmi malým počtem, jak je mi známo. Třeba se mýlím.
Tak angličtina – viz pár příkladů. Vzhledem k naší mateřštině – češtině, a vlastně i k němčině je to nedokonalá řeč. Vždyť už jen ten diktát slovosledu. SVOMPT. Musíte dbát na přesný postup kladení slov – asi by jinak – i stejně tak si Angláni musí svá jména hláskovat ???. Jinak by ani nevěděli při jejich zmatené výslovnosti – Kembridž je vlastně Oxford. A= ej. I = aj…. Atd . Doplním, W = dabljů.
Ještě pár příkladů toho zmatku – ze slovníku, a takto téměř vše lze v této řeči chápat mnoha významy i způsoby jednání a rozhodnutí. Stačí jen jedno slovo.
Třeba slovo low (lou) – může znamenat – nízký nebo dolní, hluboký, v bídném stavu, ubohý, chatrný, mizerný, sklíčený-malomyslný, tichý, sprostý- vulgární, jednoduchý-skromný, ničemný.
A slovo low – se stejnou výslovností znamená tam za kanálem – bučení, bučet. Zdá se dosti výstižné.
Stačí? Chraňme si svou mateřštinu, domluvíme se s ní snadno a dokonale. To anglické – Ingliž izízi – angličtina je snadná, lehká, je jen další oblbovák. Naučíte se , dělal jsem v osmdesátých letech kurz angličtiny a s výborným lektorem – panem Hofírkem, budiž mu tam na nebesích lehko – byl to výborný a chápavý muž. Anglicky mluvil dokonale a s leteckým rozhledem. Řídící letového provozu na našem letišti. A názor na němčinu – oproti angličtině ? Když doplňoval pan Dobrovský s panem Jungmanem zapomenutá slova v češtině – po třistaleté rakouské okupaci, tak za vzor si vzal slovník němčiny a k německým slovům hledal adekvátní slova v srbochorvatštině, polštině a ruštině. Náš slovník je všeslovanský – aby bylo jasno !!
Dnes už umím jen desetinu toho anglického, naučeného – když nemluvíte, tak znalost se vytratí. Letiště mi bylo odepřeno – zdraví musíte mít jako mají dopravní piloti. Takže letečtí doktoři v Praze – škrtli adeptovi jeho touhu. Jenže jiné různé možnosti tehdy byly všude. Pro vyučeného řemeslníka s praxí a s maturitou průmyslové vyšší školy. Za rozvoje všeobecného průmyslu a v Československu. Blahé paměti. Už jsem dříve zmínil – vším čím jsem byl – byl jsem rád. Snad jsem neurazil, to bych nerad. Kdo pamatuje – pochopí.
