Čest incelům – poznámky kvazi-biblické – D-FENS

Čest incelům – poznámky kvazi-biblické – D-FENS

proxyLeave a comment

Chlap musí mrdat. Čím víc holek ošuká, tím je mu na světě líp. Žena je tohoto pravý opak. Čím méně sexu má, tím se cítí hodnotnější. (Čest výjimkám.)

Kde se to vzalo? Snad se částečně můžeme dohadovat o tom, že pro ženu byl sex vždycky nebezpečný, poněvadž hrozil těhotenstvím, což v pradávných dobách mohlo znamenat ohrožení života. Těhotná žena je jaksi bezbrannější, těžkopádnější, hůř se jí utíká před lvem. „A každá dívka svolná by byla, jen kdyby pak jiná otěhotnila“ veršuje proto Goethe.

Ale domnívám se, že ve věcech sexu je pro naši kulturu zásadnějším normotvorným faktorem tzv. morálka. Už za starých dob řecké a římské kultury bylo panenství stavěno na piedestál (např. vestálky). V židovství ještě víc. Dívka byla vlastnictvím otcovým, takže chtěl-li své zboží výhodně prodat ženitby chtivému mládenci, muselo být nabízeno v neporušeném obalu. Zkoumalo se, zda dívka při první svatební noci krvácí. A běda, ne-li. Taková zkažená nevěsta byla ukamenována. Nevěsta o svatební noci kladla pod sebe roušku, kterou potom -potřísněnou panenskou krví- uchovávali její rodiče jako důkaz pro případné pozdější soudní spory. Srov. Dt 22,13-21.

Křesťanství, sekta z židovství pošlá, tomu pak nasadila korunu. Nejen, že křesťanská morálka se ve svých začátcích výrazně inspirovala a těsně přimkla k asketickému stoicismu (proč ne třeba k epikurejismu, že?) s jeho „apatickým“ odmítáním náruživostí, ale normativní křesťanské texty vysoce vyzdvihují hodnotu panenství, sex naopak zavrhují. Například 7. kapitola 1. listu Korinťanům klade jako ideál celibát, pouze z důvodu zamezení cizoložství povoluje sex v manželství, když to teda jinak nejde. (https://www.bible.com/cs/bible/15/1CO.7.B21) A podobných textů najdeme v Novém zákoně přehršel. Tak se stalo, že křesťanství dokázalo svázat hodnotu člověka s jeho sexuální abstinencí. To je ve zkratce význam tzv. šestého církevního přikázání „Nesesmilníš!“ Uspokojovat pohlavní pud se prostě nesmí, maximálně teda s právoplatnou manželkou, když to nejde vydržet. Křesťan byl tím výše na mravním žebříčku, čím víc dokázal nepoužívat své reprodukční orgány. Nejvýš hodnocené bylo panenství a celibát. Samozřejmě v teoretické, „naukové“ rovině.

A teď: Proč je tohle relevantní i pro naši situaci? Ač jsme jako evropská společnost jho křesťanství ze sebe úspěšně během 20. století shodili, jsme stále zatíženi jeho mravním balastem. Vztahy skrz celou naši společnost, naše právo, naše zvyklosti, naše etika, to vše je promořeno křesťanskými postoji. Křesťanská morálka byla do našich předků vtloukána skoro dva tisíce let, to se někde muselo projevit. Pochopitelně mělo tohle učení u žen větší úspěch, u mužů se to kvůli fyziologickým pochodům tolik ujmout nemohlo. Proto stále platí, že sebehodnocení ženy úzce souvisí s její sexuální neaktivitou. Nejen, že takto ženu hodnotí okolí (ta, která měla poněkud více mužů je v očích ostatních žen, ba i v očích řady mužů „děvka“), ale především ona sama sebe hodnotí podle tohoto kritéria. Žena a sex, to je zkrátka antagonismus. Tohle bylo po dlouhé generace vypalováno do nejvnitřnějších osobnostních struktur křesťanských žen. Snad už to mají vštípené v DNA nebo co. Když má mít žena sex, vnímá to tak, že její důstojnost klesá k nule. Toto jeden z nejhrůznějších a nejzažranějších genderových stereotypů, který vnitřní ustrojení žen zcela ovládá. Proto bude ještě nesmírně obtížné tohle změnit.

Jeden by čekal, že to bude slábnout s tím, jak se společnost křesťanství vzdaluje. Ale ouha, v dnešní době přemrštěné citlivosti ke stále náznakovějším podnětům se pak některým dokonce zdá, že i pohledem lze znásilňovat (proto také bylo podle jedné povedené kampaně znásilněno v metru snad víc žen, než kolik tam projde cestujících dohromady). Ono je toto pojetí vlastně zvláštním způsobem opět … wait for it … evangelní! Křesťanství jsme vyhodili dveřmi, ale ono sem zpátky zalezlo jinými otvory… už Kristus Pán totiž jasně řekl, že pokud muž pohlédne na ženu se žádostivostí, již s ní souložil ve svém srdci! Srov. Mt 5, 28. (https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.5.B21) Dále potom radí takovému člověku, aby raději vyloupl své oko, než takto zhřešil.

Tak tímto étosem byla evropská společnost formovaná po dlouhá a předlouhá staletí. Můžeme se potom něčemu divit? Je zřejmé, že muž jen s největšími obtížemi hledá partnerku na sex. Incelům zdar, neboť jim zajisté patří alespoň nebeské království. Sice si ani tam nezašukají, ale snad tam bude jiného vyžití dosti. Nebo se nabízí stát se muslimem (to bude v nastupujících desetiletích v Evropě jistě žádoucí), tam se mužům slibují zajímavější věci.

 

16.01.2025 Bohuslav Jebavý

Související články:


291x přečteno