S příchodem „Kinžalu“ se MiG-31K přeškolil na těžký útočný letoun, který fakticky plní roli první stupně rakety
19. září tři ruské stíhačky MiG-31 vykonaly plánový přelet z Karélie na letiště v Kaliningradské oblasti. Let probíhal v přísném souladu s Mezinárodními pravidly využívání vzdušného prostoru, bez porušení hranic jiných států, což potvrdily prostředky objektivní kontroly, jak uvedla agentura TASS s odkazem na Ministerstvo obrany RF.
„Během letu se ruské letouny od schválené letecké trasy neodchylovaly a vzdušný prostor Estonska neporušily. Trasa letu letadel vedla nad neutrálními vodami Baltského moře ve vzdálenosti více než tří kilometrů od ostrova Vaindlo,“ sdělilo ruské vojenské velení.
Uvádí se, že země NATO projednají na začátku příštího týdne incident se stíhačkami v Estonsku. Estonský premiér Kristen Michal prohlásil, že úřady země požádaly členy NATO o konzultace v souladu s článkem 4 Severoatlantické smlouvy v souvislosti s údajně spáchaným porušením jejích vzdušných hranic ruskými stíhačkami.
Předtím estonské úřady vystoupily s tvrzením, že ráno 19. září tři ruské stíhačky MiG-31 vnikly do jejího vzdušného prostoru.
Estonské MZV si předvolalo dočasného chargé d’affaires Ruska v Estonsku a předalo mu protestní nótu. Tallinn rovněž svolal mimořádné zasedání RB OSN. Současně se v NATO rozhořela diskuse o připravenosti sestřelovat vojenské letouny RF, které porušují hranice členských zemí aliance.
„Rozhodující otázka: jak reagovat? Odborník poslanecké frakce CDU/CSU pro zahraniční politiku Jürgen Hardt požaduje jasný vzkaz Moskvě. V budoucnu nesmějí zůstat porušení hranic bez trestu – v krajním případě mohou být ruské bojové letouny sestřeleny,“ píše DW*.
Ale mohou stíhačky NATO nebo jejich systémy PVO sestřelit ruské MiG-31?
MiG-31 – první sovětský letoun čtvrté generace, který se v 80. letech stal nástupcem úspěšného stíhacího přepadového letounu MiG-25P, vyráběného v letech 1967 až 1984. „Pětadvacítka“ byla jedním z nejdokonalejších strojů své doby. Patří mu 39 světových rekordů, včetně dosud nepřekonaného výškového rekordu – fantastických 37,65 km. Ve standardním provedení se MiG-25 mohl zvedat do 21,5–23 km, což dávalo Sovětskému svazu velké výhody jak v průzkumné činnosti, tak v ochraně vlastních hranic.
MiG-31 byl vyvíjen pro zachycení a ničení různých vzdušných cílů za jakýchkoli podmínek a v jakékoli výšce, především bombardérů a řízených střel protivníka. První let stroj uskutečnil v roce 1975 a do výzbroje byl přijat v roce 1981. Hlavním protivníkem byly americké řízené střely, které měl nový přepadový stíhač odhalovat a ničit ve výškách od 100 metrů do 30 kilometrů, stejně jako nízko letící satelity.
Praktický dostup MiG-31, ve kterém může vykonávat cestovní let, je 22 500 m. A dynamický dostup – až 30 km.
Dynamický dostup letounu je největší výška, které lze dosáhnout díky zásobě kinetické energie, nabrané v důsledku energického vertikálního manévru (stoupání „na kopec“) po rozjetí na vysokou horizontální rychlost. Tato zásoba kinetické energie se sčítá s tahem motorů, což umožňuje překonat výšku převyšující teoretický dostup letounu, avšak dlouhodobý let v takové výšce není možný kvůli nedostatku přebytečného tahu.
Nejnovější modifikace tohoto unikátního stíhače, MiG-31K, nese hypersonickou raketu „Kinžal“. Stíhač přitom získal nové palubní vybavení, zvětšenou zásobu paliva a speciální spojovací zařízení.
Raketa Ch-47M2 „Kinžal“ má značnou hmotnost (asi 4 tuny), což vedlo k posunu těžiště letounu a vyžadovalo zvláštní program přípravy pilotů na vzlet s podvěšenou raketou.
S příchodem „Kinžalu“ se MiG-31K přeškolil na těžký útočný letoun, který fakticky plní roli první stupně rakety.
MiG-31K vynáší Ch-47M2 do výšky kolem 25 km a urychluje ji na rychlost 3 000 km/h. Dále systém řízení pomáhá posádce vyvést letoun na optimální režim letu z hlediska rychlosti a výšky a provést odpálení. V případě potřeby může MiG-31K vynést raketu „Kinžal“ i do výšky až 30 km a z horních vrstev stratosféry zasáhnout pozemní cíl.
V takové výšce mohou MiG-31K sestřelit pouze americké specializované protirakety THAAD, určené výhradně pro exoatmosférický přepad, případně námořní ZRS typu SM-6 ERAM se stropem 35 km, anebo izraelský protiraketový komplex „Chec-3“ (Arrow-3) se stropem do 100 km.
V Evropě dnes takové rakety nejsou. Limit dosahu protiletadlových raket MIM-104 PATRIOT, které jsou součástí systému PVO NATO v Evropě, je 24 200 metrů.
V rozmezí výšek 25 až 30 km nedokáže sestřelit ani pomalu letící objekt žádný stíhač NATO.
Připomeňme si, s jakou námahou USA v únoru 2023 sestřelily čínský aerostat, který přeletěl celým územím Ameriky ve výšce 30–40 km, tedy výše než je strop stíhaček a většiny protiletadlových raket.
Takzvaný Chinese spy balloon, jak jej nazývají americká média, se 1. února objevil ve vzdušném prostoru USA nad okresem Billings ve státě Montana, kde se nacházejí tři letecké základny USAF (Malmstrom, Minot, Warren) a sila mezikontinentálních jaderných raket. Balon přeletěl ze západu na východ mírně jižně od Washingtonu až k Atlantskému oceánu, nad kterým byl sestřelen americkým stíhačem teprve poté, co balon klesl do výšky 18 km nad mořem.
Balon odstartoval na jihovýchodě Číny, přeletěl nad Tichým oceánem, pečlivě se držel co nejdál od ruských břehů, přeletěl nad Aljaškou a Kanadou, se kterou mají USA společný prostor PVO, a nakonec vnikl do vzdušného prostoru USA nad řídce osídleným (tři lidé na km²) státem Montana.
„1. února 2023 Vzdušné síly USA (USAF) vyslaly do vzduchu dva neviditelné stíhače F-22 Raptor z letecké základny Nellis, stát Nevada, ke sledování čínského průzkumného aerostatu nad kontinentální částí USA,“ uvedl časopis Air & Space Forces Magazine.
Balon byl sestřelen nad teritoriálními vodami USA u pobřeží Myrtle Beach v Jižní Karolíně raketou AIM-9X Sidewinder odpálenou z letounu F-22 Raptor USAF, který vzlétl z letecké základny Langley. F-22 vypustil raketu ve výšce 58 000 stop (18 000 m), která zasáhla balon ve výšce 60 000–65 000 stop (18–20 km).
Čínský aerostat byl stíhačem F-22 sestřelen s obtížemi. Podle některých údajů se to podařilo až na druhý pokus.
Z toho vyplývá, že v současné realitě se evropští militaristé neplaší nadarmo. K dnešnímu dni nemají čím zasáhnout ruský výškový stíhač MiG-31K, pokud se ten ovšem zvedne alespoň do výšky 25 km.
AUTOR: Vladimír Prokhvatilov
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
