„A tak nám odsoudili Cimickýho, pane doktore, to snad ani není možný“, zašvitořila ambulantní sestřička. Challenger, před léty opustiv bolševicko-feministický opatrovnický soud, po kauze černého neomarxisty ani jiný verdikt nečekal.
Jeho samotného opatrovnický soud (doslovně) prohlásil na uzavřeném (a tudíž nezákonném) kabinetním zasedání zcela bezdůvodně za hnusáka, zmetka a hajzla, který nic nedostane, aby mu následně velmi neochotně musel svěřit děti do výhradní péče (přičemž děti aspoň sprostě okradl o alimenty), protože některé okolnosti případu zkrátka a dobře, ani justiční chamraď neumí změnit. Ale byly z toho 4 roky průtahů. To je tak, pane doktore Cimický, když se spoléháte na světskou spravedlnost.
Justiční gauneři na to jdou od lesa, jako nacisti. Přivezou vás v dobytčáku na apelplatz, tam vás hezky rozřadí, a když máte štěstí, jdete se umejt. Příslušníci Sonderkommanda jsou na vás celkem hodní. Je vás hodně a i když oni mají zbraně, jich je málo. Takže vás nechtějí vyplašit, protože kdybyste věděli, co vás čeká, tak začne panika a v té je možné ledacos. O to nikdo nestojí. Šťastní hlupáci mají nedostatek informací a tak se jim uleví. Konečně si po té stresující cestě plné hladu, špíny a pachu lidských těl trochu odpočinou. Je dobrý důvod držet ve vyhlazovacím táboře lidi v klidu. V zástupu lidí jdoucích se umýt jde každý sám za sebe. Nikdo není na ničí straně. V atmosféře rizika, špíny, nedostatku a v okamžiku smrti je žid židovi vlkem. A tak jdou všichni poslušně dopředu, to přece nebudu já, komu se něco stane, když budu držet hubu a krok, možná to bude soused, co jsem mu vždycky záviděl víc majetku, toho ublíží, mě ne, já jsem přece hodný a loajální občan. Mě se nemůže nic stát. Jenže cesta nevede do sprchy, nýbrž do plynové komory. Pro všechny bez rozdílu. Až zjistí, že byli podvedeni, je už pozdě, protože se svíjí v předsmrtné křeči nevratně otrávený nervově paralytickými organofosfáty.
U naší justiční chamradi je to velmi podobné, jak jsem se měl možnost na vlastní kůži přesvědčit. I Cimický mohl mít pocit, že ten proces není cinklej. Že se jeho nevina, když už ne, že prokáže, tak soud konstatuje, že důkazy k odsouzení chybí. Přece jste viděli ty seriály o Perry Masonovi. Ani u soudu v prasečáku to nebylo jako za časů soudce Ronalda Freislera, který když soudil pachatele operace Valkýra, tak po souzených hystericky řval: „Stauffenberg, du bist ein grosse Lump!“ To si soudce v čekoprasečáku běžně dovolí jen o přestávce řízení, když se baví se zapisovatelkou. A je úplně jedno, jestli lump ve skutečnosti jste nebo nejste. Oni mají své feministické narativy. Vyšetřovat věci a vést kontradiktorní řízení je těžké, časově náročné a většina českých soudců na to intelektově nemá, protože při jejich výběru se realizuje bolševické rodinkaření. Už od padesátých let minulého století.
To u čekoprasečáckého soudu vás hezky přivítaj, zkontrolujou ovčanku a pak si sednete a soudruh soudce začne klidným hlasem, že máte pocit klidu a nestrannosti. Ukolébá vás to. I já ten pocit měl. Dokud tomu sprostýmu zmrdovi jeden z mých synů ze zoufalství nepodstrčil pod stůl nahrávací zařízení. Pak teprve, když si myslel, že ho nikdo neslyší, ukázalo to feministický všivý prase své „true colours“ a já mohl poprvé exaktně zjistit, proč 86 % dětí bývá svěřeno vždy do výhradní péče matky! Ale to je zase jiný příběh striktně nezávislého a spravedlivého českého soudnictví.
Vraťme se zpět k panu doktoru Cimickému. Jeho polibek smrti mu dal náš předchozí pan prezident (byl bych jej nazval hradním vožralou, ale prezident Zeman byl proti tomu bolševickýmu ksindlu, co tuto stavbu okupuje nyní, úplný velikán ve všech směrech i v době, kdy měl v krvi 2 promile), když chtěl panu Cimickému předat medaili za zásluhy. Cimický byl známé jméno, měl za sebou řadu knih a byl vyhlášenou psychiatrickou celebritou, takže jeho volba byla logická. To se nelíbilo jisté zapadající umělecké hvězdě hystriónské soudružce Fabiánové a tak si poslala postík na facebook. Cimický jí údajně před 30 lety políbil bez jejího souhlasu a tím totálně devalvoval cenu jejích pohlavních orgánů a potažmo celé její osobnosti. Kdyby se tenkrát nepotkala s Cimickým, mohla být dnes soudružka Fabiánová jistě novodobou Gretou Garbo nebo Audrey Hepburnovou.
Mezi neschopnými zapadajícími uměleckými hvězdami s hraniční poruchou osobnosti a novinářskými vonucemi panuje zajímavá symbióza. Soudružky novinářky dnes většinově frustrované hloupé feministické nány, co si o sobě hodně myslí, když mají tu vysokou školu humanitního typu, ale přitom mají jen dead-end job horší než vyučený údržbář co denně glgá první ligu, nuznou existenci v korporátním pekle, kde musejí za den naspat aspoň pět slohovek pochybné kvality a nenávidí muže. Novinářská nána napíše článek, který čtou jiné nány s podobným mindsetem konzumujíce bulvární tisk, kdežto nána, která vystupuje v roli utrápené hvězdičky (údajně) doživotně poškozené sexuálním „predátorem“ Cimickým, za to dostane malou provizi. Je to něco jako obdoba desátkových románů, které vycházely za první republiky, kde si chudá děvečka vždy vzala syna pana továrníka. Seď děvečko v koutě, bude-li hezká, najdou tě. Jenže dnes se u nenávistných feministek preferují jiné narativy; syna továrníka obviní ze znásilnění a žádaný majetkový transfer bez práce neobstará svatební obřad a spermie továrníkova syna, nýbrž orgány činné v trestním řízení.
No jak už jinak si má chudera odkvetlá hvězdička vydělat, když zákon o zkrachovalých umělcích, který by jim garantoval doživotní rentu ještě přes ODS a TOP09 neprošel, protože těch padesát miliard zatím soudruh Fiala potřebuje na politické neziskovky, co pečují o barmské ženy. Nány se musejí držet v naději a v klidu, jako když ti židé lezli do plynové komory, aby volily TOP09, Starosty nebo Piráty, které většinově volí a doufaly v lepší příští, které jim politici z těchto stran jakože bez práce zajistí. Člověk se pořád táže, kdo může volit tenhleten odpad a proč tak činí. Odpověď? Činí tak z hlouposti a nenávisti. Až doposud je to příběh docela nudný, mnohokrát ohraný a pochopitelný.
Článek, který popisuje bohatého a úspěšného bílého heterosexuálního muže (navíc dobrého známého dezolátního prezidenta, na kterého je třeba hodnotově a demokraticky plivat) v choulostivé situaci má samozřejmě obrovský potenciál čtenosti, protože frustrovaných feministických blbek je na trhu velký převis, příběh má neřku-li politický potenciál, a tím i finanční potenciál – dokonce takový, že se toho chytla samotná soudružka Nora Fridrichová, o které už dnes víme, jaká to byla kráva, když po služebním telefonu a smskách masturbovala se svým kolegou neméně intenzivním idotem Wolnerem, ale tehdá to ještě byla úctyhodná bolševicko-feministická soudružka hlasatelka, co měla nejsledovanější pořad na desinfo české televizi, kterou si my všichni bílí heterosexuální muži za ta falešná a nepřezkoumatelná obvinění nedobrovolně platíme. V TV vystupovaly různé bývalé pacientky, které si po třiceti letech najednou začaly detailně vzpomínat, jak je Cimický zneužíval, a při popisu údajných sexuálních avantýr s Cimickým se některé z nich hihňaly jako puberťačky, což byla úplně jasná známka třicet let přetrvávajícího posttraumatické stresové poruchy s ochmatávání pohlavních orgánů, jak tvrdily soudružky feministky. Nora to s nima dost odflákla, pročež některým takyobětem teď musí odškodné platit sama, protože co kdyby si to náhodou psychiatrická soudružka pacientka s psychopatií typu HPO znova rozmyslela a řekla by třeba, že ji do toho svědectví soudružka hlasatelka Nora natlačila pod slibem peněz. To je pro soudružku Noru dost prekérní situace, a tak musí jednat. Je to taky dost důležitá indicie, že to na Cimického narafičili, jak si vysvětlíme následně.
Inu, půjdeme dál. Pořad o Cimickém shlédne půlka národa a feministky veřejně zuří. Ve skrytu kanceláří neziskovek se ovšem radují, protože není nad to, když se ve vhodné chvíli objeví nějaká mrtvola nebo znásilněná soudružka, zrovna jak na zavolanou, když si nenávistná feministická soudružka Nejedlová s neméně nenávistnou feministickou advokátkou Hrdou chtějí prosadit přitvrzení trestního zákoníku. Osobně bych z toho neměl dobrý pocit, nicméně lidé mají různou míru morálních skrupulí. Především soudružce Hrdé to umožní znásobit dnešní sedmimilionový obrat její advokátní kanceláře. Osazenstvo z protipandemického týmu by tak mohlo udělat statistický výpočet, jak moc náhodná je časová koincidence feministického návrhu změny TZ a dvojnásobnou mediální kampaní s údajně znásilněnými soudružkami – hned dvěma za sebou: neomarxista Feri a téměř 80-letý děda Cimický. Za posledních 30 let se v médiích bez souvislosti s kampaní za změnu zákonů objevil pouze dva – sbormistr Kulínský v roce 2005 a výživná kauza „prase“ Jaroslav Barták v roce 2011-2013. Ještě předtím tehdejší ministryně spravedlnosti Benešová, „Mařenka, která už nic nezařídí“, jak se o ní v souvislosti s jejím úmrtím vyjádřil jeden nejmenovaný Fialův neziskovkář, si při zmínce o návrhu feministických prasnic klepala na čelo a veřejně prohlásila, zda si ministerstvo přeje mít přeplněné věznice a kam všechny ty falešně obviněné chlapy bude zavírat. Rok se sešel s rokem, Benešová je na pravdě boží a poslanecká prasata unisono návrh umožňující falešné obvinění prakticky libovolného muže ze znásilnění schválila.
Na Cimického nikdo TO nepodal, a fízlové začali jednat tzv. na podkladě „obecného povědomí“ (tedy objednávky zevnitř systému) o podezření ze spáchání trestného činu (viz § 158 TrŘ), přičemž kauzu dostala přidělenou ambiciózní feministická státní zástupkyně Adámková, činila kroky, aby Cimického dostala stůj co stůj.
Problém s Cimickým ovšem byl, že veškeré jeho údajné sexuální avantýry se odehrály v době, kdy byl Cimický coby mladý lékař zaměstnán v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, což byly osmdesátky a devadesátky (1979-1996), čili veškeré jeho sexuální delikty, ať už se staly nebo ne, byly již po 10 letech promlčeny. Aby se tak nestalo, museli fízláci vydat až neuvěřitelnou energii, což mě samozřejmě vede k jednoznačnému a logickému závěru, že existovala objednávka dostat Cimického do lochu. Kdo si to objednal? Toť otázka k pozdějšímu zamyšlení.
Fízláci totiž mohli kauzu Cimický pohodlně odložit tak, jako to dělají ve 100 % jiných obdobných případů, a říct, že nahlášené činy, jakkoli se třeba staly a byly v té době trestné, jsou již dnes promlčeny. Aby se tak nestalo, museli fízlové najít někoho, na kom by Cimický spáchal trestný čin znásilnění ještě jako starý sedmdesátiletý dědeček v roce 2011 a později. Pokud by někoho takového našli, pak by Cimický spáchal tzv. pokračující trestnou činnost, která začala již někdy v osmdesátých letech minulého století a fízláci by ho tak mohli činit odpovědným i za jeho avantýry z osmdesátek. A tak si ti zkurvení fízlánci museli namazat pod kolenama a začít makat.
To ale není jejich přirozený modus operandi, že ne?
To ví každý, kdo policií kdy přišel do styku a chtěl, aby trestnou činnost, která se ho osobně týká, vyšetřili. Vykradli vám byt, okrádají vás zaměstnanci ve firmě, zničil vám někdo ze závisti automobil, šíří o vás pomluvy vaše bývalá manželka nebo vás dokonce obvinila falešně ze znásilnění nebo zneužívání společných dětí? V devíti případů z deseti vám po měsíci přijde vyrozumění o odložení věci. A ten desátý vám přijde za dva měsíce s dovětkem, že trestný čin se nestal. Snad si kurva nemyslíte, že fízlové jsou tu kvůli tomu, aby hájili práva bílého heterosexuálního muže. Odkazujeme na civilní řízení. Možná po deseti letech přijdete na řadu a možná soudkyně nebude blbá feministická blbka a bude vědět, jak vést řízení a například to, že při TČ pomluvy či křivého obvinění se důkazní břemeno obrací a vaše bývalá musí předložit důkazy svého pravdivého tvrzení.
Fízláci se obvykle ani neobtěžují provést byť jediný nezávislý úkon ve věci – ano, pokud někoho jmenujete jako podezřelého, fízláci ho vyslechnou. Možná vám nafotí zdemolovaný byt nebo auto a možná vezmou někde i nějaké otisky z náhodných lokací, aby to jakože vypadalo, že něco dělají. Ale jinak? Z vlastní iniciativy neudělají nic, to je známá věc. Že by třeba poslali bývalou starou k psychologovi, aby jim řekl, jestli lže nebo ne (což je tzv. justiční pseudodůkaz)? To ani náhodou. Pokud vím, udělali to jen jednou v kauze „močícího a kálejícího tatínka v kostýmu kočičky“, což mělo na soudružku vysoce detrimentální efekt, protože znalec prakticky ze 100 % potvrdí presumpce fízlů, co ho platí, jinak nedostane další zakázku, na které je závislý. Jmenovaná (ačkoli s titulem PhDr.) byla tak blbá, že otravovala s falešným trestním oznámením už asi podesáté a už měla za křivé obvinění podmínku; přičemž v trestné činnosti dále pokračovala, neboť nechtěla bývalému manželovi dávat děti. Tak té krávě podmínku proměnili a strávila asi rok a třičtvrtě fešáckého kriminálu a děcka svěřili tatínkovi. Tím pro něj ovšem problémy s jeho bývalou neskončily.
Pro obyčejného člověka ta fízlí chamraď nehne ani prstem, proto jsem ani já, ačkoli jsem byl obětí několika suspektních trestných činů (krádež, zpronevěra, pomluva a křivá výpověď + pokus o nepravdivý znalecký posudek), nikdy nic fízlákům nepodával. Nemá to žádný smysl. Jako bílý heterosexuální muž si spravedlnost musíte vyřídit vlastnoručně a neodvolatelně, jinak se musíte smířit s tím, že jí nedosáhnete. Záleží pouze na tom, co jste za spravedlnost ochotni zaplatit. Cena za individuální spravedlnost bývá vysoká. Někdy nejvyšší.
A jakže se to fízláci v případě kauzy Cimický nadstandardně zasnažili? Fízlové použili doposud novátorskou vyšetřovací metodu a tou je plošná depistáž psychopatek – kandidátek na svědkyně. |Hej, hledají se nenávistné odpudivé feministky! Která to chce navléct na Cimického, když za to dostane odškodnění? Nehlaste se všechny.
Fízlové tak vtrhli Cimickému do kartotéky jeho soukromého zdravotnického zařízení a do posledního zbytku mu ji vytěžili. To samo o sobě je značně právně problematické, respektive zcela nezákonné. Představte si, že byste jako pacient chodil k Cimickému s nějakou delikátní diagnózou. Následně do jeho kartotéky vtrhne fízlí dobytek a Vaše data zneužijí a to v rámci úplně jiné kauzy, která s Vámi vůbec nesouvisí. Mají konkrétní podezření? Ne, jen to na lékaře chtějí narafičit a najít někoho, kdo proti němu bude za peníze svědčit. Třeba se na vás něco dozvědí, dají si to do složky a čekají, až budou mít nějaký nevyřešený případ, který bude kvůli systému čárek potřeba na někoho narafičit. Dnes není vůbec bezpečné chodit z tohoto důvodu k lékaři a k psychiatrovi zvlášť. Nikdy nevíte, kterej fízlí zamindrákovanej vořežprut se vám bude hrabat ve zdravotních záznamech. Inu, ještě že máme to lékařský tajemství. Ať už se stalo cokoli, tenhle breakthrough do citlivých osobních údajů je pochopitelně zcela nezákonný neboť nesouvisel s projednávanou kauzou a rovněž nebylo oznámeno žádné plausibilní podezření z trestného činu za období jeho působení v soukromé ambulanci. Bylo to jen svévolné jednání sprostého fízlího dobytka, který si chtěl najít hůl na psa, což by soud vůbec neměl povolit. Ale povolil, protože jinak by soudruzi museli kauzičku odpískat kvůli promlčení. Takže soud v tom jede taky. Od okamžiku, kdy jsem se dozvěděl tuto skutečnost, jsem již věděl, že to má Cimický spočítané. Bylo to zcela účelové zneužití citlivých informací ze strany fízlů a justice. A nezákonně získaný důkaz je jakej, Halík? No neplatnej. Jenže zas na druhou stranu, Halík, pravdu a lásku mají stejně jako zákon v čekoprasečáku na své straně Ti, kdo mají v ruce klacek. A ten klacek, bohužel pro slušné a nevinné lidi, mají fízlové, feministické státní zástupkyně a neomarxistické soudy. Tak to je v tom našem zasraným čekoprasečáku. Takže fízláci teď mají kartotéku pacientů, která čítá tisíce jmen a záznamů a tam si dle rodných čísel a diagnóz dle své libovůle listují a baví se nad osudy lidí a „tipují“ vhodné adeptky.
Něco vám řeknu o skladbě psychiatrických pacientů. Z psychicky nemocných žen asi pětinu až čtvrtinu tvoří takzvané hraniční poruchy osobnosti a poruchy osobnosti obecně tvoří až třetinu pacientů. Muži – psychopati přitom v důsledku rozdílné distribuce typů chodí násobně méně často k psychiatrovi, než ženy. HPO je psychopatie řadící se do clusteru B, tedy s poruchou afektivity.
Incidence psychopatie HPO je prakticky výlučně dominantně ženská záležitost a v době dnešního vypjatého feministického sprosťáctví se její incidence zvyšuje téměř geometrickou řadou. Základem, tzv. „jádrovým nevývratným přesvědčením“, ženy s HPO je nízké sebehodnocení ve smyslu vztahů a sexu, a tudíž z toho resultující patologický strach z opuštění a z toho vyplývající mindrák, který si žena s HPO různým způsobem kompenzuje a řeší, obvykle se značnými kolaterálními škodami: především agresivními a žárlivými scénami, zastrašováním, falešným obviněním z trestných činů (jde vůbec o nejčastější konstelaci, kdy k falešnému obvinění muže ze sexuálně motivovaného trestného činu ženou dojde), kompenzatorní mentální anorexie, alkoholismus, drogy, depresivní neuróza a podobně – záleží na dalších složkách osobnosti jako je extroverze, introverze nebo inteligenci dotyčné. Především ale taková psychopatka jinak čte vaše chování: neboť ve všem hledá známky konce vztahu a Vaší nevěry. HPO psychopatku poznáte někdy na první pohled – jizvy po řezných ranách na zápěstí a předloktí – rovnoběžně vedle sebe jako pozůstatek po předchozích fingovaných pokusech o suicidium. Obzvlášť inteligentní ženy bývají velmi dobré herečky.
Vztahy s těmito ženami se v anglosaské literatuře popisují jako tzv. „roller coaster relationships“. Když vás upírka s HPO uloví, tak zažijete sex, který jste ještě nikdy s nikým neměli, obzvlášť pokud má tato psychopatka v povaze ještě extroverzi a trochu té hysterie. Ale pak přijde tvrdé vystřízlivění. Soudružka s hraniční poruchou osobnosti si vás a váš vztah různým způsobem „testuje“, aby se ujistila, že ji neopustíte, což činí na nevědomé úrovni. To je většinou velmi nepříjemné a vede to k tomu, že ji muž opustí, čímž se soudružka opět utvrdí ve svém jádrovém přesvědčení a bludný kruh psychopatie se tak uzavírá. Typické je třeba toto jednání:
- telefonujete psychopatce, že si po práci zajdete na pivo s kolegy, pročež vám soudružka ukáže scénu, jejíž součástí je fingovaný pokus o sebevraždu – přece nemáte nárok na kousek vlastního života, protože co kdyby tam byly jiné ženské a vy jste ji podved. Právě tyto fingované pokusy o sebevražedné jednání jí obvykle přivedou na psychiatrii.
- bavíte se běžně se svojí soudružkou. Něco jí odpovíte stylem, který ona považuje za neuctivý vůči jejímu egu. Ona to dekóduje jako možný počátek rozpadu vztahu. Výsledkem je, že vám začne sprostě nadávat a do ruky vezme kudlu a mává vám jí před ksichtem. Následně se rozpláče a pak vás „znásilní“ a předvede vám tripple impact – ejakulace do vagíny, do úst a do análního otvoru. Vysaje z vás poslední spermii. Pak se s váma opět brutálně pohádá, protože po tomhle sexu usnete.
- ucházíte se o místo a se svým budoucím zaměstnavatelem vedete e-mailovou komunikaci. Vaše psychopatická soudružka má dojem, že ztrácí kontrolu a tak vám hackne váš email a vaším jménem napíše vašemu budoucímu zaměstnavateli, že o místo nemáte zájem.
Když si projdete české internetové stránky o HPO, máte pocit, že jsou ty ženy největší chudinky, které je třeba zachránit. Leda tak hovno. Jde vám o život a to doslova. A soudy jí ani nezavřou. Drop her, like a hot potato. Zbavte se jí okamžitě.
No a teď si představte, že si tyhle HPO psychopatické herečky, kterých měl Cimický v kartotéce celý arzenál, vezmou do parády fízlové. Posadí proti nim feministickou fízlovku s bakalářem z forenzní psychologie a jasným úkolem: vymámit svědectví a zmanipulovat je.A víte co? Fízlovka je ani nemusí moc manipulovat. Jsou centrem pozornosti, jsou to chudinky oběti, je o ně pečováno. Co víc si při svém životě jen můžou přát. Dostanou odškodnění. A vypovídají přesně tak, jak fízlovka chce, pár návodných otázek a ruka je v rukávu. A to jste paní Nováková viděla, co o tom Cimickým říkali v televizi? A jak probíhalo to vaše vyšetření? Taky vás obtěžoval? Nedělal něco, co jste nečekala, například neposlouchal vám hrudník nebo tak něco? Nečinil na vás nátlak? Aha, on vám vyšetřil status praesens, no to by jako psychiatr nemusel, necítila jste, že mu třeba u toho stál? A nedělal něco jiného nepřístojného? To víte, když správně odpovíte, mohlo by z toho být nějaké to odškodnění. Víte kolik dostay ty oběti z kauzy Feri? To jsem taky dělala já. No to je jasný, že si to před těmi dvaceti lety musíte přece pamatovat. Každej detail. Tenhle ptáček už vám neublíží, o to se policie postará, nebojte se. Jo aha, on se v tom vyžíval, když jste mu expresivně vykládala, jak jste každej den šukala jinýho chlapa někde na hajzlíku v baru, když jste byla ožralá na plech a „léčila jste“ se z dalšího rozchodu. No tak to sem psát nebudeme ale to jak se vyžíval, to tam napíšem, to je důležitý. Určitě jste viděla, jak si ho pod stolem při těch vašich řečech honil, viďte. Napíšeme, že jste mu říkala, jak jste trpěla a jak jste plakala. To zdůrazní jeho nedostatek empatie. On totiž vůbec nebyl empatickej, všechny ostatní zneužité ženy říkají to stejné. Aha, no to muselo bejt strašný. Tak já to tady sepíšu radši za vás a pak vám to dám ukázat a vy mi to podepíšete, ju?
Celkem 39 jich „našli“, docela by mě zajímalo, jaké byly časové odstupy a kdy byl datován poslední případ. Tipuju tak kolem 2017, aby to nevypadalo, jakože je to akorát účelovka kvůli promlčecí době. Taky by bylo blbé, kdyby fízlové našli třeba jen 2 soudružky, to musel být triumf! Tak jich našli 39. Všechny vypovídaly navlas stejně: obtěžoval mě, bála jsem se, byl to mocný muž, zamrzla jsem. Žádná z nich nepodala stížnost na ČLK, žádná nešla na fízlárnu hned, obzvlášť po té ejakulaci do pusy, kdy by byly přítomny forenzní stopy, které by ho, pokud by to udělal, usvědčily. Tehdy jsem se bála, dnes už se nebojím. Žádná si jeho počínání nenahrála (což se mimochodem v minulosti již stalo), aby byl přímý důkaz. Chachá, to je jistě náhodička!
Tak dobře, představte si, že obtěžujete 39 feministických psychopatických slepic s hraniční poruchou osobnosti. Kromě toho, že jste adeptem na Darwinovu cenu už v důsledku sexuálně přenosných onemocnění, jaká je pravděpodobnost, že si ani jedna slepice nepůjde nikam stěžovat? Tak představte si, že si stěžuje 10 % takových slepic (vycházíme z tvrzení feministických neziskovek, že 90 % znásilnění není nahlášeno). Doplňková pravděpodobnost, tedy že si konkrétní postižená soudružka nepůjde stěžovat, je podle samotných feministických slepic 90 %. Čili celková pravděpodobnost soudě dle feministických dat, že daná konstelace, kterou fízlové objevili, spontánně nastane, tedy že naráz vypátrají 39 obětí sexuálního predátora, aniž by předem bylo podáno jediné trestné oznámení nebo stížnost k ČLK na Cimického? Ano, je to 0,939 , a to se rovná – voilá – 1,6 %! To je vskutku vysoce pravděpodobná událost a úctyhodná pravděpodobnost. Ve vědeckých článcích je signifikantní pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy 5% a méně. Takže zde máme i číslo: existuje 98,4% pravděpodobnost, že to ti zasraní úchylní fízlové na Cimického narafičili přesně výše uvedeným způsobem. Takže kontrolní otázka, soudruzi: jak těžké je přesvědčit histriónskou psychopatku s HPO, že když obviní muže, kterého mají fízlové v merku ze sexuálně motivovaného zločinu, když jí fízlové předem zaručí beztrestnost a prachy z odškodnění?
No a další důkazy? Pořád zde máme 39 slepic, které tvrdí, že byly Cimickým obtěžovány, aniž předtím podaly na Cimického jedinou stížnost nebo trestní oznámení, což i s velkou benevolencí a použitím zavádějících feministických dat nastává s pravděpodobností 1,6 % tato situace byla způsobilá, aby ji fízlové objevili (ale spíše mnohem menší, řádově zlomky desetin procenta, protože víme, že těch 90 % neohlášených znásilnění si feministické neziskovkářské slepice vycucaly z prstu). Stále je to je v rovině tvrzení proti tvrzení. Ale i na to mají fízlánci svoje postupy!
Ten postup se jmenuje důkaz znaleckým posudkem. V případě Cimického kauzy byl oním znaleckým ksindlem jistý soudruh psycholog Král. To si takhle vezmete všech 39 kurviček s různými ale spíše hrůznými psychiatrickými diagnózami, alkoholičky, drogově závislé patologické lhářky, hysterky s HPO co mají za sebou pět sebevražedných fingáčů a fízlům nejsou neznámé, co tak rády zamrzají a pak si vzpomenou po 30 letech, že je chudinky někdo zneužil. Psycholog Král jim odebere anamnézu, kde mu barvitě vše popíší do nejposlednějšího detailu, jak jim Cimický ejakuloval do orálu, jak jim sahal na kozy a přitom sehrají srdcervoucí emocionální scénu, jak pan Haničinec, když na prknech národního divadla předvádí infarkt. Pak jim dá nahlédnout tyhle obrázky. Odhlédněme od toho, že Rohrschachův test má validitu asi 60 % a je sám o sobě velmi nespolehlivý. Jeho krása spočívá v nepřezkoumatelnosti a soudruh psycholog si tam, chachá, může napsat, co chce. A tak splní zakázku fízlů, když napíše, že psychologické prožívání koreluje s popisovanou skutkovou realitou, neboli … mluví pravdu.
Modus operandi se nápadně podobá kauze Feri. Na co máme všechny ty forenzní patologie, laboratoře a testy DNA! Prostě seženeme svědka a pošleme ho za psychologem. Ten pak napíše verdikt a soudruh soudce se už nemusí snažit. Jak jsme již konstatovali u kauzy Feri, psychologický posudek prakticky v tuto chvíli nemá váhu ani přímého ani nepřímého důkazu. Jde jen o důkaz pomocný, který by v teoretické rovině měl představovat jakousi spojnici a měl by buď být v souladu nebo v nesouladu s prověřovanou materií. Přičemž normální není naprostý soulad, jak si později vysvětlíme.
Tento článek jsem se rozhodl napsat poté, co jsem shlédl debatu na téma Cimický, kterou spolu vedli pan Vladimír Franta, známý dezolát a dezinformátor a feministická advokátka, odbarvená hysterická blondýna Samková, která, jak si jistě dobře pamatujete, měla za manžela jistýho Veselýho, což resultovalo v typicky feministické dvojpříjmení Veselá-Samková, ale pana Veselého již dávno vysála a odkopla, takže teď je zase jenom Samková.
Samková je politická cestovatelka snažící se všemi prostředky o politickou funkci, nejdřív byla Občanské fórum, pak kandidovala za HOP09 a nakonec za Úsvit Tomia Vokamurky, hlavně do EP se cpala, tam je totiž nejvíc peněz a nejmíň práce. Nejvíc se zviditelnila prokletím tureckého velvyslance.
Tak si nejdřív poslechněte, co tahle intelektuální velikánka o kauze uvádí. Pan Franta jí položil nevinnou ale zcela správnou otázku: jak může ta kurva žlutá justiční poznat, že soudružky při výpovědi mluví pravdu? Ani by mi nevadil ten její tlačený ječivý hlas, který celkem s přehledem svědčí o osobní zainteresovanost v kauze a to překřikování interviewera až do defenzivního postoje, aby se snad ještě na něco podobného nezeptal. Krom feminismu a z toho resultující vysoce pravděpodobné nenávisti k mužům jsou z rozhovoru se Samkovou patrné i racionálnější motivy: jako zavděčit se justičnímu ksindlu a zejména finanční zainteresovanost Samkové na možnosti zničit kteréhokoli chlapa, na čemž celá advokátní obec samozřejmě v budoucnu nádherně vydělá, protože představte si, jaké by asi byly výdělky advokátů, kdyby se lidi dokázali na všem dohodnout, že. Takže pro ty spory musíme pomocí lobyingu vytvořit podmínky. To je zásadní, což soudružka Samková určitě dobře ví. Pan Franta si evidentně pro alternativní pohled nevybral dobře.
Nyní její argumenty z hlediska věcného. V oblasti psychologie se považuji za velmi dobře informovaného laika. Jestli si soudružka advokátka myslí, že MMPI-2 dotazník je invincible a něco v tomto kontextu soudu sdělí, je na velkém omylu a obzvlášť psychiatričtí pacienti se s tímto materiálem nesetkávají poprvé. MMPI-2 je nejrozsáhlejší dotazník osobnosti včetně došetření některých patologií spíše z hlediska psychóz. Je to vlastně složenina z několika dotazníků obsahující 567 otázek (za cenu 4 dolary je k dispozici online i s vyhodnocením) a soudružce Samkové jsem tam schopen naklikat prakticky cokoli. Soudružka se v tomto kontextu odvolává na takzvané lžiskóre, které se vyskytuje ve více verzích dotazníků, a které je dle soudružky tím zlatým grálem podle kterého se pozná lump. Lžiskóre většinou cílí na vaše morální cítění. Tak například: „ponechal jste si něco pro sebe, co vám nepatřilo, byť by to byla věc nepatrné hodnoty?“ „Vychvalujete se někdy?“ Jasně, to v životě udělal každý. Defenzivní neurotik ovšem najde 200 korun na silnici a místo aby si dopřál, jde je odevzdat na fízlárnu. Je to lump? To asi těžko. Skutečně se to stalo na služebně Brno Běhounská před 5 lety a fízláci z toho byli tak per plex, že té dámě začali vyhrožovat, ať si z nich nedělá srandu. Kdyby měla soudružka Samková minimum z psychologie aspoň do míry běžné, pak by věděla, že lžiskóre je třeba interpretovat holisticky s ostatními osobnostními faktory big five. Pokud je to osoba primárně nesociabilní (disagreeable), nízké skóre tzv. „svědomitosti“ (low conscientiousness) a nízký neuroticismus, pak můžeme říci, že se osoba snaží sama sebe představit v lepším světle, než je, ovšem nemůžem z toho v žádném případě dovodit jakékoli spáchání trestné činnosti, jak se nás soudružka Samková snaží nabalamutit.
Ještě lepší argumenty soudružka Samková uvádí v souvislosti s analýzou spektra řeči a amplitudových křivek, které prý psychopatické svědkyně nemůžou ovlivnit vlastní vůlí. Dokonce v této souvislosti blábolila o funkční magnetické rezonanci, kde se prý nezávisle na lidské vůli vždy objeví „rozsvícené centrum“. No typyčo. Je vidět, že co advokát, to experimentální neurolog. Analýza sumárního spektra řeči a jeho změn v závislosti a emočních prožitcích pochopitelně existuje, nicméně, mohu soudružku jako povrchní expert na tomto poli ujistit, že v žádném případě nelze tuto metodu použít jako forenzní důkaz pravdy. Metodu jde maximálně použit k tomu, abychom identifikovali mluvčího na nahrávce, ovšem jeho emoční rozpoložení a skutečnost zda je toto emoční rozpoložení hrané nebo skutečné, hodnotit nelze. Toho času existuje velký projekt v USA financovaná mj. CIA a NSA a který byl přednášen na mezinárodním fóru v Dublinu, kde jsem měl tu čest být a tento projekt je ve své zdravotnické část zaměřen na diagnostiku některých onemocnění na základě analýzy sumárního spektra řeči pomocí umělé inteligence. Projekt je hrubě exeprimentální a pokud vím, justice v čekoprasečáku jej k dispozici nemá. Ani kdyby jej měla, lze na skutečnosti vyplývající ze změn fyzikálních vlastností řeči usuzovat pouze statisticky, s jistou pravděpodobností. Jako důkaz to u normálního soudu, který ctí tzv. západní hodnoty a dodržuje kontradiktorní zásady řízení, neuspěje ani omylem.
Notabene: myslíte si, že soudruh soudce Novák měl k dispozici objektivní analýzu sumárního spektra řeči a jeho pravděpodobnostní analýzu, notabene funkční MRI, jak naznačuje ta soudružka advokátka Samková? No to kurva ani omylem. Bolševicko-feministický soudruh soudce Novák si jenom promítnul osud svého brněnského jmenovce a poznal, co po něm ta sprostá feministická chamraď chce. Chamraď chce vidět krev. Cimický prostě musel být odsouzen. Takže se soudruh justiční prasáček naslinil prst, podrbal na koulích a napsal nicneříkající nepřezkoumatelnou větu, že „emoční stav svědkyň byl v souladu s výpovědí“. A je to, kauza finita! Jako když koza mlaskne. A nyní se vraťme k tomu, co jsme viděli u Nory v televizi. Ty údajně zneužívané pacientky tam žádnou hlasovou dikci naznačující PTSD neměly ani náhodou, jejich dikce hlasu byla klidná, jedna se dokonce hihňala jak puberťačka.
Soudružka Samková v souvislosti s psychologickým vyšetřením ještě nezmínila mnohem větší šméčka a to je použití takzvaných projektivních metod, z nichž nejznámější je Rohrschachův test, Zulliger nebo tzv. hand test. Tam si bolševicko-feministický soudruh psycholog, pokud si nedáte pozor, může nalhat, co chce. Proto všude v Evropě jsou tyto testy zakázány ve forenzní psychologii, dokonce i na Slovensku, jen u nás si je justiční prasata z pochopitelných důvodů velmi oblíbila. Protože znalecké posudky jsou motivovány především tím, aby soudruha nejen za posudek dostal řádně zaplaceno (justiční prasáček jim může krátit odměnu prakticky dle libosti), ale hlavně: pokud uspokojí posudkem ego podjatého soudruha soudce, dostane další podobné zakázky. Svévolná alokace znalce k případu justiční zrůdou je vlastně taková normální prachsprostá korupce. Takže Cimický, Cimický, už to máš ušito. Pokud si pamatujete film z roku 1984, jak král Eduard I. Longshanks oznamoval zavedení práva první noci ve Skotsku: „To přitáhne přesně ten druh pánů, kterých je ve Skotsku zapotřebí!“ O znalcích to platí zrovna tak. Já tomu říkám Mengeleho fenomén. Pro práci táborového lékaře Aschwitz-Treblinka jste taky nesehnali někoho, kdo měl duši Alberta Schweitzera. Na práci v táboře se přihlásil Josef Mengele. Je to logické. Na práci, kde jste za užitečného idiota a za peníze participujete v zavírání nevinných, aby si justiční dobytek mohl umýt ruce, a vy si vydělali, abyste dětem sebrali tátu, kterého pomocí vylhaného posudku prohlásíte za psychopata a inkasovali jidášský groš – jak velký zmrd a ksindl asi musíte být? Takhle vypadá skutečná spodina.
Před nedávnem tu národ chmuřil kvůli psychologovi, který se jmenoval Radek Ptáček. Ptáček se za neznámých okolností zasebevraždil, z indicií vyplynulo, že pohnutka k suicidiu nemohla být bilanční nýbrž zcela náhlá, související s mezilidskými vztahy. Ptáček byl hvězdou podcastů neomarxistických novinářů – příkladmo jistý Čestmír Strakatý jej rád zval, protože spolu chodili do posilovny a na pivo, Ptáček jarabáček se zviditelnil a Čestmírovi naběhly laiky a peníze. Oboustranně výhodný kšeft. Tak se na Ptáčka jarabáčka ze záhrobí podívejte, co vykládal. Cituji: „když napíšu, že je někdo násilník…“ To jako fakt? To přece vyplývá z toho, co dělal, jaké byly jeho životní volby, a ne z toho, jak vyplnil nějaký obskurní osobnostní test. Zkorelujte to s objektivní realitou. O mrtvých se mají říkat jen dobré věci, ale u Ptáčka udělám výjimku. Ptáček byl slaboch a zmrd. Ne proto, že se zabil. Dokonané suicidium chce do jisté míry zvláštní druh kuráže. On možná byl původně slušný člověk. Ale dal se na dráhu Josefa Mengeleho, zapletl se se státní chamradí. Nebudeme raději teoretizovat, kdo ho do znalecké činnosti natlačil, aby bylo víc peněz pro rodinku. A co teprve když jeho ženuška, začala po jeho sebevraždě fundrising pro sebe! Jeho mrtvola byla ještě teplá. A přečtěte si jeho vzkaz na facebooku. Proč se asi zasebevraždil? Jako insider asi věděl, kam by v případě ženuščina „divorce-rape“ asi vedlo opatrovnické řízení. To jen spekuluji.
Možná to nevíte, ale recentně proběhla médii kauza zmrdiznalce Ročka, což je rovněž psychiatr. Ten způsobil průser jistému exposlanci jménem Severa (ten proslul svojí opozicí vůči buznosvazkům v roce 2005). Severa měl kamaráda, který kromě toho, že byl podnikatel, taky rád chlastal. Jeho firma tak šla od desíti k pěti, což pan podnikatel řešil tak, že si od pana Severy půjčoval peníze. Nakonec těch prachů bylo za 10 mega a pan podnikatel vždycky Severovi podepsal směnku. Následně se podnikatel uchlastal. Došlo na dědické řízení, kde si Severa logicky přihlásil pohledávku ve výši 10 mega. To se nelíbilo jeho soudružce truchlící manželce, které byl podnikatel ukradený až do chvíle, kdy došly půjčené prachy. I podala na Severu trestní oznámení pro padělání směnky a trestný čin podvodu, její manžel byl prý již několik let v permanentním rauši, kdy nebyl odpovědný sám za sebe. Fizlíci podlehli feministickému narativu se po vzoru white-knightů počali chránit slabou ženu. Najali jistého znaleckého psychozmrda jménem Roček. Ten, aniž by cokoli řešil a podnikatele jakkoli viděl a cokoli studoval, napsal, že pan podnikatel (který již mezitímně tlel v urně) nebyl ve stavu, kdy byl příčetný a Severa mu nic nedal a směnku mu nechal podepsat jen tak. A ejhle – klíčový důkaz byl na světě! Fízlové spolu s feministickým prokurátorským dobytkem obvinili Severu z několika trestných činů. Severa se nakonec z této narafičené šlamastyky dostal a z lovce se stala zvěř lovená. Tentokrát byl trestně stíhán soudruh Roček – zcela oprávněně. A jaká že byla jeho obhajoba? „Slavný soude, já to udělat musel, protože kdybych ten posudek nenapsal, jak chtěli fízlové, no tak to by si už nikdy nic nevydělal!“ Zaprotokolováno u Nejvyššího soudu, kam se ksindl dovolával. No, nepomohlo to. Přece jen, svévole našich justičních zrůd při výrobě znaleckých posudků na míru musí být zachována. Výroba psychopatů, která byla tak populární za komunistického režimu, jede dál a na plný koule.
V normální zemi, kde funguje právo jak má, by si někdo všiml, že vůbec není dobré, když si znalce svévolně stanovuje soudce, státní zástupce nebo fízl, poněvadž v takovém případě nastane mezi znalcem a fízlem komerční vztah, který není rozhodně nezávislý a znalec se v zásadě chová tak, aby šel fízlovi a soudci na ruku. Navíc čím víc práce znalec v trestním řízení má, tím vyšší jsou náklady řízení a tím vyšší je i tendence sprostého podezřelého odsoudit, protože pak to bude on, kdo bude hradit znalcovu odměnu. U kauzy Cimický zde máme 40 psychologických a možná i psychiatrických znaleckých posudků, každý tak za 20 litrů, čili celkově náklady státu na řízení bych viděl tak za 1 000 000 – 1 600 000 Kč. Ty teď dostane Cimický k náhradě. K tomu budou náklady jeho advokáta – neméně mastné, cca 1-2 000 000 Kč. K tomu po něm psychopatky chtějí dalších pět mega, což jim soudruh soudce jistě v adhezním řízení přizná. Mega pro prasnici Hrdou jako zmocněnkyni poškozených. Přece ty ženy jsou velké chudinky, to je jasné. Sečteno a podtrženo, je odhad finančních ztrát pro Cimického nějakých 8-15 mega. No Cimický má jistě hodnotou firmu, kterou může prodat, i když vzhledem k rychlosti prodeje bude asi tržní cena velmi nízká. K tomu má Cimický určitě nějakou nemovitost v Praze, kterou sdílí v SJM se svojí zákonitou, pokud nějakou má. Nějaké děti. No, až vyjde za pět let z basy, nic z toho mu nezbyde.
Kauza Cimický jednoznačně prokazuje, že je naprosto nezbytně nutná změna zákona v tom smyslu, aby si ani fízl ani soudce nemohl svévolně stanovit znalce, nýbrž aby znalec byl ke kauzám přidělován nezávislým mechanismem, který by soudce ani fízl nemohl jakkoli ovlivnit – něco na způsob zákonného soudce dle čl. 28 LZPS. S tím si sice justiční chamraď taky moc hlavu neláme, jak ukazují hned 2 mé kauzy, ale aspoň musí budit dojem nezávislosti, aby se rozsudky nedělaly rovnou na podatelně. To ale naši poslanečtí paraziti jistě tak rychle jako změnu TZ neschválí.
Udělal Cimický to, z čeho byl obviněn? To bohužel nevíme. Jediné co máme, je slovo proti slovu a usilovná snaha justičních ksindlů ho v tom za každou cenu vykoupat. Co víme jednoznačně, je, že soud i fízlové jednali na politickou objednávku. Spontánní výskyt 39 obětí sexuálně motivovaného trestného činu, z nichž si ani jedna nešla stěžovat, má pravděpodobnost výskytu nižší než 1,5 %. Cimický mohl část činů spáchat, zejména pokud byl mladší, ale dost pochybuji, že by mu v šedesáti stálo za to obtěžovat nějaké druhořadé kurvičky s osobními psychickými problémy. Vysoce nestandardní je jak způsob dokazování, tak výběr znalců, tak i skutečnosti, kdy si znalecké prase Král ještě před rozsudkem pustil hubu na špacír v médiích a vyjadřoval se v tom smyslu, jakoby byl vinen. Intruzi fízloprasat do kartotéky zdravotnického zařízení a depistáž psychopatek pak vidím jako zcela nezákonné.
A jak by se teď měl Cimický zachovat? To tedy nevím. Vím, jak bych se ale zachoval já. Cimický je nyní v plynové komoře. Hermetické dveře se zavírají. Až docvaknou, bude game over. Ještě má poslední možnost zvrátit svůj osud u nadřízeného soudu, ale položme si otázku, kolik židů poté, co se zavřely dveře, přežilo. Přestože soud s Cimickým má jednoznačně četné vady – intruze do osobních dat, úniky do médií, důkaz pravdy psychologickým vyšetřením a další prasárny a je jednoznačné, že by ve slušné zemi nemohl být odsouzen, byť část činů mohl klidně spáchat. Jenže oni mu to potvrdí. Zavřou dveře a hodí do místnosti plechovky s cyklónem B.
Takže co teď? Není příliš relevantní, co se stane, až Cimického zavřou do kriminálu, ale co bude, až ho z toho kriminálu pustí. Jeho dům prodá v dražbě exekutor nějakému justičnímu praseti za pár korun. Jeho rodina ho bude nenávidět. Jeho důchod bude v exekuci a on po tom všem úspěšném životě bude mít existenční minimum. Bude z něj bezdomovec a tak zemře. Tak to bohužel skončí.
Já osobně bych to řešil jako Ptáček. Servítky bych si nebral. Nejdřív bych samozřejmě zveřejnil celý seznam těch 39 kurviček, včetně adres, telefonů, rodných čísel, vše, co mám k dispozici. Ať si dají chlapi pozor. Nejenže nedostanou odškodné – budou lovnou zvěří, na kterou si všichni budou ukazovat. Uložil bych to na bezpečné místo, někde v Rusku nebo na afrických webech, kam nedosáhne česká státní justiční parazitní pracka. Pak bych šel do nebankovní instituce a půjčil bych si peníze na celý majetek. Deset, dvacet, třicet mega. Tyto peníze bych rozdělil blízkým. Pak by komfortně a v klidu zemřel. 77 let, život odžitý. Rozsudek není pravomocný, odvolání běží, trestnost činu by po smrti údajného pachatele již neohla být posuzována, odškodné by nemohlo být uhrazeno, řízení bude zastaveno pro smrt obžalovaného a náklady státu uhradí stát. Náklady soudružky advokátní prasnice Hrdé jako zmocněnkyně hradí kurvičky. To bude řevu! Prasata si ani neškrtnou. Až se ten jeho advokátní zmrd přihlásí do pozůstalosti a bude chtít participovat na exekuci, zjistí, že na něj nic nezbyde. Děti, pokud existují, shrábnou peníze a půjdou si po svých. Vše, co jde, prodají ještě dřív, než si to vezme exekutorská chamraď. Nechal bych ty sprosté kurvy, aby měly protažené ksichty a rvaly se o poslední zbytky mezi sebou.
A nebo si to, pane Cimický, pokud jste to udělal, klidně odseďte.
Takže jestli jste dočetli až sem, gratuluji a rozveďte své vlastní zkušenosti v diskusi.
19. 11. 2024 Challenger
