Z nově zveřejněných vládních údajů vyplývá, že téměř 40 % všech dlouhodobých příjemců sociálních dávek v Německu tvoří cizinci, což vyvolává otázky ohledně udržitelnosti německé imigrační politiky a systému sociální ochrany.
Údaje shromážděné Spolkovou agenturou pro zaměstnanost (Bundesagentur für Arbeit) ukazují, že 1,4 milionu lidí je nepřetržitě závislých na základní státní podpoře, dříve známé jako Bürgergeld („občanský příjem“), a to po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let.
Tato chronicky závislá skupina představuje zhruba dvě pětiny všech příjemců sociálních dávek v produktivním věku v celé zemi.
Cizí státní příslušníci tvoří 37,8 % této skupiny s víceletou závislostí, což znamená, že jsou v ní nadměrně zastoupeni ve srovnání s jejich podílem na celkové populaci, který na konci roku 2025 činil přibližně 15 %.
Jejich podíl mezi všemi příjemci základní podpory je podle statistik agentury práce za leden ještě vyšší, a to přibližně 46 %.
Tato statistická zpráva, vyvolaná parlamentním dotazem pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), rovněž poukázala na regionální rozdíly v rámci celé země.
Koncentrace dlouhodobé závislosti na sociálních dávkách je nejvýraznější v metropolitních městských státech. Na konci roku 2025 tvořili chroničtí příjemci sociálních dávek přibližně 45 % všech příjemců sociálních dávek v Berlíně a 43 % v Brémách na severozápadě Německa. Údaje navíc odhalily, že 199 229 osob z této pětileté skupiny příjemců sociálních dávek je mladších 25 let.
Tyto údaje vyvolaly kritiku ze strany AfD, největší opoziční strany v německém parlamentu. Mluvčí AfD pro oblast zaměstnanosti René Springer uvedl, že není možné, aby tolik lidí pobíralo dávky na úkor daňových poplatníků, přestože by mohli pracovat.
Springer zopakoval požadavky své strany na zavedení povinné veřejně prospěšné práce (Bürgerarbeit) v rozsahu 15 hodin týdně pro příjemce dávek schopné práce, kteří pobírají dávky déle než šest měsíců. Ti, kteří by to odmítli, by dostávali pouze dávky v naturáliích nebo, v krajním případě, žádné.
Peter Aumer, mluvčí pro sociální politiku vládní Křesťansko-sociální unie (CSU), tento návrh odmítl. Uvedl, že základním slibem systému sociální péče je, že každý, kdo potřebuje pomoc, ji musí dostat.
Institut pro výzkum zaměstnanosti (IAB) poukázal na to, že dlouhodobí příjemci dávek často čelí překážkám při zprostředkování zaměstnání, jako jsou nízká formální kvalifikace nebo zdravotní omezení.
Nezaměstnanost v Německu od roku 2023 v důsledku hospodářského poklesu stoupá a také dlouhodobá nezaměstnanost od roku 2024 opět vzrostla. IAB uvedl, že v roce 2025 bylo více než jeden milion lidí nezaměstnaných po dobu nejméně jednoho roku, což představuje nárůst oproti přibližně 700 000 v roce 2019.
Dlouhodobá nezaměstnanost není totéž jako dlouhodobé pobírání základních dávek, neboť státní podporu mohou pobírat i zaměstnané osoby s nízkými příjmy.
Letos v březnu německý parlament schválil zásadní reformu, která nahradila dosavadní systém občanského příjmu (Bürgergeld) novým modelem, který se jmenuje Grundsicherungsgeld („peníze na základní zajištění“). Hlavním cílem této legislativy, která je postupně zaváděna od letošního července, je zvýšit motivaci k práci, urychlit návrat nezaměstnaných na trh práce a zamezit zneužívání sociálního systému.
Zatímco výše základní finanční podpory zůstala pro rok 2026 stejná (např. 563 € měsíčně pro osamělé dospělé), podmínky pro její získání a udržení se výrazně zpřísnily a přinesly zásadní změny v povinnostech příjemců, sankcích i posuzování majetku. Ač reforma nemá za cíl plošně vyloučit či omezit cizince v sociálním systému, vláda si slibuje, že nová pravidla projeví také výrazným snížením objemu dávek vyplácených cizím státním příslušníkům.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
