Já bych si přála znovu mít naši armádu a kluky se samopaly na hranicích. Proč zrovna to? Protože už platí to, co podepsal Rakušan o přijímání migrantů. Pokud se z toho nevyplatíme, budeme tu mít nejen Ukrajince, ale i všechno to, co nám sem Západ nacpe – a jak řekla Žilková, naše ženy dostanou „nové samce“. Jak se vám ta představa líbí?
Máme armádu co nás ochrání?
V roce 1989 jsme byli poraženi. To je fakt. První, co nám vzali, byla naše armáda. Nebyla to ta směšná armáda dnešních dnů, ale vojsko, které bylo schopné postavit do boje milion chlapů, co prošli základní vojenskou službou. Západ zkrátka nepotřeboval, abychom něco takového měli.
Víte, co je na tom nejvíc směšné? Vzali nám armádu a teď nás nutí kupovat zbraně. Logika hodná západních hlupáků. I když zbraně podle jejich rozkazů nakoupíme – nebo spíš vykoupíme jejich staré sklady –, kdo je bude obsluhovat? Těch pár zbývajících chlapů, nebo tam naženeme kluky, co ani nevědí, kde má puška spoušť?
Fakt nevím, jak nazvat všechny ty hlupáky, co se chystají na válku s Ruskem. Nic nemáme a nic na válečném poli neumíme. Rozpráší nás, kdykoliv budou chtít, a argument, že jsme v NATO, na mě neplatí. Tady platí staré známé: kdo nezná dějiny, ten si je zopakuje. Mnichovská zrada se dá dohledat v každé učebnici a poučka z ní zní jasně: Nevěř spojencům ani nos mezi očima.
Před druhou světovou válkou jsme byli schopni mobilizovat 1 500 000 chlapů, a přesto jsme se museli vzdát. Teď dáme dohromady možná tak 4 000 lidí a chceme bojovat. Bože, kde lidé ztratili rozum? A aby toho nebylo málo, kdyby se náhodou fakt strhla válka, naši vojáci dostanou rozkaz odjet do Polska nebo na Slovensko. A kdo zůstane na ochranu naší země? To nevím a neví to nikdo.
Kasárna osiřela, chlapi jásali, že nemusí na vojnu – a já je docela chápu. Jenže… vždycky je tu nějaké „jenže“. Dříve byli kluci v jednadvaceti letech dospělí muži, schopní založit rodinu, postarat se o ni a pracovat. To už je pryč. Až bude potřeba bránit vlastní rodinu a zemi, kdo to bude umět a kdo toho bude schopen? To je fakt těžká otázka. Rozhodně nás totiž neochrání parodie na armádu ani zálohové faktury.
Autor: Milena Doušková
