Bez ohledu na to, jak dopadnou podzimní kongresové volby, bude nad Amerikou viset stejná otázka: Co bude po Trumpovi. Něco odhadnout dokážeme, něco nikoliv.
Zcela jistě se už nevrátí Republikánská strana, jaká byla před Trumpem. Jak to výstižně shrnul Victor Hanson (The Free Press), bylo pro ni typické: „příležitostné intervencionistické použití vojenské síly v zahraničí; důraz na snižování daně z příjmů a daně z kapitálových výnosů; neustálá snaha o privatizaci nebo aspoň reformu systému sociálního zabezpečení; faktická tolerance omezené míry nelegálního přistěhovalectví; podpora neomezeného volného obchodu; a neochotné smíření s liberálními kulturními dogmaty v nejvýbušnějších společenských otázkách.“
To je pryč. Možná nezůstane hnutí MAGA v současné podobě, ale reaganovští republikáni nevratně zmizeli ze scény.
Ještě zajímavější je vývoj v Demokratické straně. Trump jako osoba je nenáviděn, ale jeho vize obnovy průmyslové Ameriky má mezi Demokraty mnoho příznivců. V tuto chvíli se neochotně podřizují novému trendu, kdy myšlenkovým základem americké levice nemá být marxismus, nýbrž islám. Ale je velká otázka, jestli současná vlna „demokratického islámského socialismu“ vydrží.
Komentátoři si všímají ještě jedné věci. Od založení Spojených států amerických se ještě nestalo, že by nějaký prezident našel nástupce, který by pak rozvíjel jeho odkaz. Důvod je jednoduchý. Viceprezident je vybírán jako protiváha prezidenta, aby dokázal oslovit ty voliče a apelovat na ty ideály, kterých není prezident schopen. Viceprezident tedy musí být myšlenkově jiný, a pokud převezme moc, vždy to znamená změnu politiky. V tom smyslu je J. D. Vance výjimkou. Nebyl vybrán kvůli jiným ideálům, nýbrž kvůli tomu, že působí jako mladší inteligentnější verze Trumpa. Problém s nástupnictvím je ovšem ten, že Trumpova vize je natolik zmatená, že každý další z ní vezme něco.
V každém případě musíme počítat s rozpadem trumpovské koalice. Byla příliš nesourodá. Na jedné straně technologický optimismus, umělá inteligence, lety na Mars a obnova průmyslové velmoci, na druhé straně ezotéricko-konspirační skupiny.
D. Vance (pořád nejpravděpodobnější příští prezident) se snaží spojenectví udržet, zdatně manévruje a chytře se od první chvíle distancoval od války proti Íránu (správně viděl, že chybí skutečná vůle ji vybojovat do vítězného konce). Nicméně i tak bude Vanceova verze MAGA výrazně jiná než ta, která rozbila liberálně oligarchický systém v roce 2024.
Autor Petr Hampl je sociolog, spisovatel a knihkupec. Publikováno na autorově blogu Druhý pohled
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
