PETR VLK
Do amerických poločasových voleb, kdy se bude přepisovat složení obou komor amerického Kongresu – celá Sněmovna reprezentantů a 1/3 Senátu zbývají necelé dva měsíce. A svět a především američtí analytici předpokládají , že VŠBOW – Velký šílený bílý otec z Washingtonu, dostane pořádně nařezáno. Myslím si to také. ale přesto mi stálo za to projet internet a popátrat, jak to vlastně vypadá po primárkách v obou táborech. Protože v tom republikánském frontová linie vede mezi trumpisty, tedy kandidáty, kteří požívají Trumpovy přímé podpory a prezidentovými zásadními odpůrci. Ten boj je lítý a nikdo nikomu nic nedaruje.
Řeklo by se, že u Demokratů je to jiné, protože všichni chtějí porazit WŠBOW za každou cenu, nicméně tvrdá, ba skoro ještě možná tvrdší válka než u Republikánů zuří i tam! Jde o nesmlouvavý souboj centristů ve straně s progresivistickým křídlem, utrženým ze řetězu.
Takže co se mi podařilo zatím zjistit?
Jak si stojí republikáni?
Donald Trump drží naprostou kontrolu nad stranou. Z 270 kandidátů na kongresmany a guvernéry, které výslovně podpořil, jich 261 vyhrálo – což představuje 96,7% úspěšnost.
V Senátu jeho přívrženci získali 24 z 24 nominací a ve Sněmovně reprezentantů 218 z 222.
Zároveň Trump demonstrativně zničil své oponenty: senátor Bill Cassidy, který hlasoval pro jeho impeachment , získal v Louisianě pouze asi 25 % a z primárek odstoupil, neústupný dlouholetýkongresman Thomas Massie prohrál v Kentucky 45 % ku 55 % a dlouholetý texaský senátor John Cornyn prohrál s trumpistou Kenem Paxtonem 36 % ku 64 %.
Jakákoli organizovaná opozice vůči Trumpovi v Republikánské straně byla fakticky rozdrcena .
Republikáni evidentně vyznávají teorii, že uprostřed brodu se nepřepřahá, zejména ne při stoupající vodě, která hrozí povodňovou vlnou. Takže vsadili všechno na jednu kartu -WBŠOW – tedy Trumpa, že ten dokáže nakonec zapráskat bičem tak, že koně ze zápřahu nakonec vytáhnou v řece uvízlou káru z vody na břeh.
Jak si stojí Demokraté?
V sedmi mediálně nejvýznamnějších soubojích vedly progresivisté 5:2. Mezi jejich významné úspěchy patřilo vítězství Angie Nixonové podporované Demokratickými socialisty Ameriky (DSA) na Floridě o 12 procent nad centristou Alexandrem Vindmanem , vítězství Grahama Platnera v Maine a triumf senátora Eda Markeyho v Massachusetts, který porazil centristu Setha Moultona v poměru 65 % ku 35 %. Tohle ukazuje na trium progresivistů. Je tomu tak skutečně?
Průřez širokého vzorku provedený Brookings Institution však odhaluje velmi odlišný obrázek. Na federální úrovni kandidáti s oficiální podporou progresivistů prohráli většinu primárek: získali pouze 19 z 61 nominací pro Sněmovnu reprezentantů (31,1 %) a na úrovni států pak jen 5 z 15 (33,3 %). V primárkách do Senátu USA se progresivisté prosadili jen v 1 ze 3 soubojů (33,3 %). Jediné vítězství si připsala už zmíněná Angie Nixonová na Floridě.
Jejich vítězství se koncentruje ve státních zákonodárných sborech (úspěšnost 73,3 %) a velkých metropolitních oblastech největších amerických měst. Ale pouze 10 kandidátů progresivistů dokázalo zvítězit v okresech s mírným stranickým preferenčním převisem.
Zároveň centristická strana NewDem Action Fund oznámila vítězství téměř 89 % svých kandidátů, přičemž většinu nominací získala v umírněných a kolísavých volebních obvodech, kde se rozhodne o osudu většiny v novém Kongresu.
Dáme si to i graficky:
Co z uvedených zjištění dovodit?
Trump vede do listopadových voleb monolitický blok bezpodmínečně loajálních politiků, zatímco demokraté si rozdělili volební pole:progresivisté bezpečně kontroluji tradiční demokratické bašty velkých měst a metropolitních oblastí a centristé se připravují bojovat o nerozhodná předměstí, která ale nakonec , jako vždy v poslední době – určí vítěze.
Za mne to mají, co do volebního potenciálu Demokraté rozložené lépe než Republikáni. Ti všude, bez ohledu na místo, čas a místní preference vlastně nastrkují Trumpa, který asi , na rozdíl od prezidentských voleb, nyní neoslovuje přelétavého, ale vlastně toho nejdůležitějšího voliče. Protože ti svými hlas y vybírají vítěze, nikoli tzv. tvrdá jádra.
Navíc podle celostátních průzkumů, zdrojů, které ovšem nelze brát jako stoprocentně spolehlivé, demokraté vedou nad republikány v průměru o 6,6 bodu a modely jako Decision Desk HQ odhadují šance Demokratů na znovuzískání kontroly nad Sněmovnou reprezentantů na 67 % a kvantifikuje možnost vítězství v Senátu na 50 %.
Tyhle primárky neskončí jen novou Sněmovnou reprezentantů, převoleným Senátem a leckde i guvernéry. A dokonce ani jen tím, když se Trump stane tzv. chromou kachnou, tupenou navíc všemožnými vyšetřovacími komisemi Kongresu, které by vítězní Demokraté nepochybně zřídili.
Odhaduji, že ta strana, která prohraje, projde fatálním zemětřesením.
Když to postihne Republikány, pak zúčtují s Trumpem a učiní z něj a já dodávám – po právu, hříšného kozla, co je za porážku odpovědný. Strana se ocitne v troskách a bude velmi nesnadno hledat odpověď na otázku – co dál? A také lidi, kteří snad představují odpověď.
A Demokraté? Ti pokud minou poločasový cíl a nezískají alespoň jednu kongresovou komoru, jakkoli se to zdá skoro nemožné? Tak ty v takovém případě čeká vnitřní bratrosetro vražedná válka. V které bych si vsadil na to, že progresivisté, jenž mají „své jisté“ ve velkých metropolích, vyhladí centristy. Je ovšem obrovskou ironií, že právě jen a pouze centristé mohou Demokratům tyhle jakékoli další volby vyhrát. Nikoli šílení progresivisté! Jen díky jejich excesům šla Amerika v posledních létech dvakrát za Donaldem Trumpem.
Nicméně neúspěch v poločasových volbách by vedl k velké demokratické domácí zabíjačce!
Ale ještě něco zásadního k volbám jako takovým. Zdá se, že mezi hlavní témata klidně může patřit KORUPCE!
Narazil jsem na docela zásadní článek na toto téma na stránkách pověstného Gallupova ústavu pro výzkum veřejného mínění. Který zveřejnil výstupy ze studie, jak Američané vnímají korupci vlády. Zda pod Trumpem klesá nebo stoupá.
Že uhádnete jak to dopadlo! Trumpovy insider obchody na burze se staly příslovečnými. A já se nebudu divit, když po konci jeho mandátu pokud nedostane nějaký generální pardon, za ně půjde před soud a následně na hodně let do basy.
Finanční zprávy a zjevné střety zájmů přirozeně přilévají olej do ohně . V prvním roce svého druhého prezidentského funkčního období příjem Donalda Trumpa překročil 2,2 miliardy dolarů, oproti 600 milionům dolarů v roce 2024. Lví podíl pocházel z netradičních aktiv, včetně rodinných krypto projektů, v nichž velký podíl získaly subjekty propojené se SAE, a také z prodeje placeného předběžného přístupu k publikacím Truth Social, které hýbou finančními trhy.
Ale zpět k tomu průzkumu od Gallupů. Průměrné skóre vnímaní korupce v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v posledních letech stabilně klesalo pod 60 %, Spojené státy se poprvé umístily na prvním místě v nedůvěře mezi všemi 38 rozvinutými ekonomikami. V globálním průzkumu je na tom hůř jen několik zemí, jako Libanon, Peru, Ghana nebo Nigérie. A samozřejmě Ukrajina. Ale Trumpova Amerika má zjevně víc než dobře nakročeno dohonit a předhonit i tyhle. Viz všeobjasňují grafy od Gallupa:
Jen nejtvrdší jádro trumpistů věří, že vládní korupce v US klesla. Všichni ostatní mají jasno….
Tohle fakt není dobrá výchozí pozice do žádných voleb!
KOSA NOSTRA
