Rok poté, co teroristé z Hamásu v Gaze napadli Izrael, znásilnili ženy a povraždili více než 1 100 lidí včetně kojenců, a poté, co se videozáznamy masakru rozšířily po celém světě, šokující procento amerických muslimů tyto skutečnosti popírá a vykazuje silně antisemitské postoje, ukazuje nový průzkum Heritage Foundation.
Více než třetina (39 %) popřela, že by Hamás vraždil a znásilňoval, zatímco pouze 31 % to připustilo. Dalších 30 % uvedlo, že „neví“.
Mezi širokou americkou veřejností 64 % lidí zločiny Hamásu uznalo, zatímco pouze 7 % je popřelo a dalších 29 % uvedlo, že neví.
Na otázku, proč Hamás 7. října zaútočil na Izrael, vybralo 59 % muslimů odpověď „protože Hamás chtěl prosazovat palestinskou věc“, zatímco pouze 14 % vysvětlovalo terorismus tím, že „Hamás chtěl zabíjet Židy a je zaměřen na zničení Izraele“. Naproti tomu většina Američanů (51 %) vysvětlila 7. říjen tím, že Hamás chtěl zabíjet Židy a zničit Izrael, a pouze 17 % uvedlo, že cílem Hamásu bylo prosazovat palestinskou věc.
Dva ze tří vysokoškolsky vzdělaných muslimů (67 %) uvedli, že Hamás útočil s cílem podpořit palestinskou věc. Ukázalo se, že nejméně pravděpodobné je toto vysvětlení u černošských muslimů (39 %).
Stejně tak mnoho amerických muslimů (43 %) uvedlo, že „Izrael nemá právo na existenci jako židovský stát“, zatímco mezi širokou veřejností to uvedlo pouze 11 %. Třetina amerických muslimů (33 %) uvedla, že „Izrael má právo na existenci, zatímco mezi Američany obecně to byly dvě třetiny (66 %).
Ukázalo se, že mladší muslimové (ve věku 18 až 29 let) a muslimové arabského původu častěji tvrdí, že Izrael nemá právo na existenci.
Průzkum se amerických muslimů také ptal, zda „mají Židé příliš velkou moc, příliš malou moc nebo přibližně normální moc“ v amerických médiích a ve federální vládě USA.
Většina muslimů (58 %) uvedla, že Židé mají „příliš velkou moc“ v médiích, a přibližně stejný počet (57 %) uvedl, že Židé mají „příliš velký vliv“ ve federální vládě.
Naproti tomu mezi širokou veřejností je mnohem méně těch, kteří tvrdí, že Židé mají „příliš velkou moc“ nad médii (22 %) a politikou (17 %), zatímco více Američanů tvrdí, že mají „přibližně normální moc“ nad médii (41 %) a politikou (45 %).
Ukázalo se, že starší muslimové (67 % osob starších 65 let) a muslimové s vysokoškolským vzděláním (64 %) častěji tvrdí, že Židé mají příliš velkou moc nad médii.
Nadpoloviční většina Američanů (57 %) uvedla, že po 7. říjnu vzrostl antisemitismus spíše než že ve stejném období vzrostla protimuslimská nevraživost (44 %). Třetina Američanů tvrdí, že protimuslimská nevraživost se za tu dobu snížila, zatímco pouze 20 % tvrdí, že antisemitismus se od té doby snížil.
Průzkum provedený v září, tedy předtím, než Írán vyslal rakety na Izrael, se muslimů i širší populace ptal, co by měly USA dělat, kdyby Írán zaútočil na Izrael.
O něco více než třetina amerických muslimů (37 %) uvedla, že by USA „neměly Izrael podporovat vůbec“, zatímco čtvrtina (25 %) uvedla, že by USA měly „podporovat pouze diplomaticky“. Menší skupina uvedla, že by USA měly „podporovat Izrael pomocí a vojenským vybavením, ale ne posílat vojáky“ (14 %), a pouze 9 % uvedlo, že by USA měly podporovat Izrael americkými vojáky.
Naproti tomu Američané v drtivé většině Izrael podporují: 17 % respondentů uvedlo, že by USA měly vyslat vojáky, 35 % podpořilo Izrael vojenským vybavením a pomocí bez vojáků a 20 % uvedlo, že by USA měly poskytnout pouze diplomatickou podporu. Pouze 8 % respondentů uvedlo, že by USA neměly Izrael podporovat vůbec.
Američtí muslimové při rozhodování o tom, jak budou volit ve volbách v roce 2024, vysoce hodnotí izraelsko-palestinský konflikt.
Průzkum se jich ptal: „Co je pro vás z následujících možností v příštích volbách nejdůležitější?“. Mezi širokou veřejností pouze 4 % zvolila „izraelsko-palestinský konflikt“, který se umístil daleko za inflací a ekonomikou (29 %), imigrací (25 %), ohrožením demokracie (9 %) a potraty (9 %). Dokonce i změna klimatu se umístila výše (5 %).
Ovšem 34 % muslimských respondentů zvolilo jako hlavní problém izraelský konflikt (pouze 25 % zvolilo ekonomiku a 11 % imigraci).
Průzkum rovněž zjišťoval postoje amerických muslimů k demokratické prezidentské kandidátce, viceprezidentce Kamale Harrisové. Téměř polovina z nich (47 %) uvedla, že Harrisová je „příliš proizraelská“, zatímco 29 % uvedlo, že „má vyvážený postoj“, a 7 % ji označilo za „příliš propalestinskou“.
Ukázalo se, že muslimové s vysokoškolským vzděláním (53 %) a muslimové asijského (62 %) a arabského (66 %) původu častěji označují Harrisovou za „příliš proizraelskou“. Muslimové černoši (37%), běloši (41 %) a Hispánci (52 %) – s větší pravděpodobností uvedli, že Harrisová je vyvážená.
Průzkum se amerických muslimů a široké veřejnosti ptal na různé politické postoje, které by islámu zajistily zvýhodněné místo v americké společnosti a právu. V každé otázce se ukázalo, že američtí muslimové to podporují více než americká veřejnost jako celek.
Ukázalo se, že muslimové častěji než široká veřejnost (14 %) podporují trestnost zobrazování proroka Mohameda (50 %). Ukázalo se, že častěji než široká veřejnost (9 %) podporují vznik muslimské politické strany (46 %). Podporují zavedení práva šaría (39 %) více než široká veřejnost (10 %). Podporují také vyhlášení islámu americkým národním náboženstvím (33 %).
Mnoho muslimů ale bylo proti – 31 % bylo proti zavedení práva šaría a 32 % proti vyhlášení islámu národním náboženstvím). Američané jako celek se ale proti nim stavěla mnohem razantněji (56 %, resp. 68 %).
Ačkoli se ukázalo, že američtí muslimové častěji vystupují proti právu Izraele na existenci, popírají, že by se Hamás dopouštěl vražd a znásilňování, a přisuzují 7. říjnu pozitivní motivy, nepodpořili protesty na vysokoškolských kolejích zaměřené proti židovským studentům.
Průzkum se ptal, který ze dvou výroků se nejvíce blíží názorům respondentů: „Židovští studenti na univerzitních kampusech, kteří otevřeně podporují Izrael, nejsou oprávněnými cíli protestů na univerzitách“, nebo ‚jsou oprávněnými cíli‘.
Téměř polovina muslimů (46 %) se shodla s téměř polovinou široké veřejnosti (48 %), že tito židovští studenti nepředstavují legitimní cíle.
Pouze 23 % muslimů a 23 % široké veřejnosti označilo tyto studenty za platné cíle, zatímco zbytek uvedl, že neví.
Průzkum, který provedla společnost J.L. Partners z pověření nadace The Heritage Foundation, se týkal 1 000 Američanů, kteří byli dotazováni online mezi 9. a 13. zářím, aby zjistili postoje široké veřejnosti. Studie se dotazovala 500 amerických muslimů prostřednictvím různých metod – pevných linek, mobilních telefonů, textových zpráv a online panelu. Chybovost je plus/minus 3 %.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
