VÁCLAV KRÁSA
Senát se bude v nejbližších týdnech zabývat další novelou zákona Lex Ukrajina, který stanoví pomoc Ukrajincům, kteří jsou v ČR pod zvláštní dočasnou ochranou, kdy utekli před válkou. V Poslanecké sněmovně načetl poslanec za STAN pan Exner přílepek, který zavádí do našeho zákonodárství nový trestný čin „o neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Způsob předložení i argumentace jsou signifikantní pro tuto vládu. Především novela trestního zákona nemá žádnou souvislost s pomocí občanům Ukrajiny na našem území. Je to několik týdnů, co Ústavní soud odsoudil samotnou praxi „přílepků“ neboli pozměňovacích návrhů poslanců, majících pochybnou souvislost s projednávaným zákonem, ale vládní poslanci jeho rozhodnutí vůbec nerespektují. Vládnoucí koalice chce stihnout prosazení změny trestního zákona, protože se domnívá, že jeho prostřednictvím by mohla ovlivňovat volební kampaň. Uvedený paragraf je tak obecný, že lze téměř každého značit za osobu, která pracuje pro cizí moc. Vůbec si neuvědomují, že zmíněný paragraf může být použit i proti nim. Mě však zaráží, že takový paragraf může být podán, ale hlavně, že jej Poslanecká sněmovna schválila. To, že ministři vnitra a spravedlnosti, kteří návrh připravili, si chtějí udržet posty i po volbách je zřejmé. Skutečnost, že návrh podal poslanec Exner, který ani nemá vysokoškolské vzdělání a za slib volitelného místa udělá leccos, bych možná pochopil. Co však nepochopím je, že třeba poslanec Marek Benda, senátorka Hana Marvanová a další bývalí disidenti, nespustili okamžitě křik, že totalitní návrhy nemůže demokratická společnost přijímat. Co se s nimi stalo? Co by jim řekli jejich rodiče a spoludisidenti? To jim moc tak zatemnila mysl a svědomí, že schválí všechno? Naštěstí se o věc začíná zajímat více a více lidí, dokonce i senátorka H. Marvanová si začíná uvědomovat problematičnost navrženého paragrafu, ale je to pořád málo. Senát musí být pod tlakem, aby si členové horní komory uvědomili svoji odpovědnost strážce ústavnosti zákonů. Pokud tak neučiní, jen potvrdí svoji zbytečnost. Malý dodatek, všichni zákonodárci by se měli zamyslet nad tím, že nebezpečný paragraf podporují veřejně tajné služby. To je velmi nestandardní, aby se tajné služby angažovaly v legislativě, která se jich vůbec nedotýká.
V Bruselu, ale hlavně v Německu, jásají nad novou dohodou o volném obchodu EU se zeměmi Mercosur (Argentina, Bolívie, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Jako většina dohod, které Brusel připravuje však není ve prospěch občanů Evropy, ale pouze ve prospěch několika největších firem. Hlavní smysl smlouvy spočívá v odstranění cel, která dnes brání obchodu s průmyslovými výrobky, především automobily. 35% clo na evropské vozy působí jako silná bariéra chránící domácí výrobce v Brazílii. Odstranění překážky by umožnila konkurenceschopnost evropských výrobců, jako je Volkswagen či dalších, především německých výrobců. Na oplátku má dohoda umožnit masivní dovoz levných jihoamerických zemědělských komodit do EU, včetně geneticky modifikovaných organismů a hormonálně ošetřeného masa či antibiotik v potravinách. Země Mercosur mají daleko méně přísné ekologické a výrobní standardy, takže evropští farmáři jim nemohou konkurovat. Dohoda tak představuje zásadní riziko pro české i evropské zemědělce, v současnosti tvrdě tlačené národními i evropskými regulacemi. Ano, budeme mít možná levné hovězí, ale za jakou cenu? Je to další dárek Německa, které značnou měrou ovládá EU, a tak Komise schvaluje jednu dohodu za druhou, aniž by brala v potaz dopad na menší ekonomiky. Regulační předpisy EU likviduje naše zemědělství a tím i soběstačnost v základních potravinách, ale na ty jihoamerické výrobky nebudou uplatňována. Jak nesmyslná je zemědělská politika EU svědčí skutečnost, že v Nizozemsku stát vykupuje a ruší mléčné a masné farmy kvůli snížení emisí metanu, ale na druhé straně klidně bude dovážet hovězí z Brazílie, kde se budou kácet Amazonské pralesy. Takže žádná ochrana klimatu, ale zvýhodňování nejsilnějších ekonomik Evropy.
Česká vláda, ale ani mainstreamová média se vůbec nezajímají a vůbec se nezmiňují o důsledcích uzavření distribuce plynu z Ruska ze strany Ukrajiny. Na burze dochází k růstu cen plynu, což se samozřejmě časem ukáže i na ceně pro české zákazníky. Média zcela přehlížejí situaci v Moldavska a Podněstří, kde úřady hlásí několik úmrtí lidí, kteří se snažili ohřát. Ministr zahraničí neuznané oblasti Vitalij Ignatijev v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija mluvil o lidech, kteří se otrávili například oxidem uhelnatým. Je signifikantní, že naše média mlčí ve věci humanitární krize v proruském regionu, která byla způsobena Ukrajinou. Zdá se, že život lidí, kteří nesdílejí naše vidění světa má menší cenu, než lidí vyznávající naší „víru“.
Mařič elektřiny je nový pojem, který bychom se měli naučit a spadá do kategorie hovadin, protože je založen na nesmyslu „topení pánu bohu do oken“. Mařič je zařízení, které může odebrat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo. Lze jej přirovnat k velkému fénu. Ekologové tvrdí, že je lepší přeměnit přebytečnou elektřinu na teplo než ji nechat jen tak uniknout v síti. Je to důsledek nestability sítě s elektřinou, kterou způsobují zelené zdroje energie, které produkují sluneční elektrárny podle toho, zda svítí slunce, a neprodukují energii ve chvíli, když je zataženo. Nebo když fouká/nefouká vítr. A čím víc tzv. zelených zdrojů energie bude, tím bude situace horší. Nejhorší je, že všechny ty nesmysly zaplatíme my, daňoví poplatníci. Zaplatíme dotace na výrobu elektřiny, dotace na ničení elektřiny, dotace na tzv. ekologické zdroje elektřiny, dotace na fény a další nesmysly. To je ukázka nesmyslné energetické politiky EU. Zásahy do trhu jakékoliv komodity vždy skončí špatně.
FB
The post Co týden dal 2/2025 first appeared on .
