VÁCLAV KRÁSA
Česká televize vydala článek s titulkem: „Ruský útok na NATO může přijít v řádu měsíců, varoval Koudelka.“ Můžeme si o Koudelkovi myslet, co chceme, ale faktem je, že Koudelka takovou větu Guardianu, z kterého Česká televize tuto zprávu údajně generuje takto neřekl. Popsal několik možných forem ruské eskalace jako omezený vpád, provokaci pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlou vlivovou operaci. ČT z této škály vytáhla nejděsivější variantu, udělala z ní titulek a vložila ji Koudelkovi do úst jako jednoznačné varování. Celý článek Guardianu se opírá o hysterii polského premiéra Tuska, který v polském parlamentu řekl, že Rusko by v nadcházejících měsících mohlo zahájit útok dronů nebo raket na území NATO v rámci snahy dokázat, že „článek 5 je spíše teoretický než praktický“. Tomu přitakává Macron, kterému ve Francii hoří půda pod nohama a potřebuje odvrátit pozornost od domácích problémů. ČT si vybrala pouze jeden směr, jeden výrok moc mluvícího šéfa české BISky ještě hodila do extrému a vše ostatní z původního textu vyhodila. Ani citaci lotyšské kontrarozvědky ani to, že pobaltští představitelé upozorňují na vyčerpané ruské kapacity neuvedla. Tohle už není zpravodajství, tohle je výroba strachu ve veřejnoprávní režii. Veřejnoprávní médium placené občany nemá vyrábět poplašné titulky. Má občanům předkládat celou informaci, zvlášť když její polovina říká pravý opak než titulek. A to už nemluvím ani o tom, že by si u takového tématu měla vzít názory i jiné, naprosto opačné. Největší ironie? ČT, která často varuje před zkreslenými informacemi a svou existenci zakládá právě na informacích vyvážených, vytvořila přesně ten strach a nejistotu, před jejichž šířením citovaní zpravodajci a politici pobaltských zemích varovali. Jestli tohle má být obrana společnosti před tzv. ruskými psychologickými operacemi, tak ty my už nepotřebujeme, máme veřejnoprávní televizi.
Prezident Petr Pavel považuje za závažné vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko kvůli článku 5 Severoatlantické smlouvy zapojilo do vojenského konfliktu. Článek 5 považuje útok na jednoho člena NATO za útok proti všem. Pavel doufá, že Česko se touto cestou nevydá. Fico následně Pavlovi vzkázal, že zatímco český prezident by jako bývalý generál NATO podle něj rád bojoval, on sám upřednostňuje mír. Mně je bližší postoj premiéra Fica, který ještě přitvrdil úvahou o možnosti vystoupení Slovenska z Aliance a stát se neutrální zemí. Je to zajímavá úvaha. Pokud by Česká republika postupovala obdobně, mohl by se vytvořit koridor neutrálních zemí Švýcarsko, Rakousko, Česko, Slovensko a případně Maďarsko. Došlo by k určitému oddělení východu a západu a tím možná ke zmírnění sporů. Aliance se výrazně mění. Z obraného spolku se stává ve spolek, který vyváží pojetí demokracie evropských a severoamerických států do jiných zemí a samozřejmě na tom chce ekonomicky vydělat. Dodnes nám nikdo nevysvětlil, proč se jako země NATO, tak silně angažujeme ve válce nečlenů NATO. Neznám žádný článek Charty NATO, který to umožňuje. Je to zásadní problém. Pokud někdo tvrdí, že se jedná o dobrovolné kroky jednotlivých zemí, tak lže. Pokud se některá země bude snažit omezit svoji účast na válce na Ukrajině, bude hned ostrakizovaná jak ekonomicky, tak mediálně. Takže žádná svoboda ani dobrovolné členství.
Článek Co týden dal č. 39 (2026) se nejdříve objevil na .
