Co týden dal č. 45 (2026)

Co týden dal č. 45 (2026)


VÁCLAV KRÁSA

Tzv. veřejnoprávní média nás prakticky neinformují o tom, co se děje v Polsku, které se potýká s ústavní krizí. Je to náš blízký soused, ale informací, co je příčinou krize je málo. Probruselská polská liberálně-levicová vláda se snaží ovládnout a změnit Ústavní soud, ale je pravda, že počkala až čtyřem soudcům uplyne volební období. Vládnoucí koalicí navržení soudci jsou pro prezidenta Polska nepřijatelní a odmítl podepsat jejich jmenování. Zdá se, že polský premiér Tusk chvátal s jejich jmenováním a využil situace, kdy polský prezident Vawrocky odletěl na zahraniční cestu. Ten spěch a snaha dosáhnout změny ve složení ústavního svědčí o snaze vládnoucí koalice zrušit usnesení polského ústavního soudu z října 2021, které lze považovat za zásadní ve vztahu k EU. ÚS konstatoval, že některé články Smluv o Evropské unii jsou v rozporu s polskou ústavou. Soud potvrdil, že polská ústava stojí na vrcholu vnitrostátního právního řádu a má přednost před unijním právem v oblastech, kde EU podle názoru soudu překročila své pravomoci svěřené členskými státy. Reagoval tím na dřívější rozsudky Evropského soudního dvora (TSUE), které se týkaly polské justiční reformy. Ústavní soud rozhodl, že unijní právo nemůže polským soudům umožňovat přezkoumávat legitimitu jmenování soudců prezidentem nebo zpochybňovat usnesení Státní rady pro soudnictví (KRS).

Tento krok vyvolal obrovské napětí ve vztazích mezi Varšavou a Bruselem, protože jde proti základnímu pilíři unijního práva, kterým je přednost unijního práva před právem vnitrostátním. Evropská komise a později i samotný Soudní dvůr EU tento postup opakovaně ostře odsoudily a shledaly, že polský ústavní soud v této podobě neplní standardy nezávislého a nestranného soudu. Podle úředníků EU je nezávislý a nestranný soud pouze ten, který se plně podřizuje rozkazům z EU. A o to jde Tuskovi a spol. Změnit soud a plně ho podřídit Bruselu. Poláci jsou v hájení svých práv neoblomní a hájí svoji samostatnost do krve i statků, a to je mi na nich velmi sympatické. Je pravda, že mockrát za to byli biti, ale vždy bojovali a bojují, na rozdíl od nás. Naše ústava obsahuje článek o nadřazenosti unijní legislativy nad naší, což z nás dělá podřízenou zemi vůči Bruselu. To je základní nástroj nadřazenosti Bruselu nad členskými zeměmi, ale samozřejmě, že tato nadřazenost je selektivní, protože vůči velkým zemím si EU nedovolí sankce za nezapracování unijních norem do domácího práva. Vždy se najde cesta kompromisu. Ostatní země mají smůlu. Je to vlastně stejné, jako bylo ve středověku placení tributu vazalských zemí svým dominiím. Takže jsme se nikam neposunuli. Evropský soud nám určí výši pokuty a uloží implementaci dané normy. Ukazuje se stále více, že soudy získávají stále více politické moci. Ústavní soudy mohou rušit zákony, volby a další. Je otázkou, zda je to dobře. Pouze ve státech, kde jsou porotní soudy a kde není psaná ústava (VB), nejsou politici pod tlakem soudů. Tím se porušuje základní pravidlo mocenské vyrovnání ústavních orgánů. Zvláště v posledním období, kdy se politici obrací s každou hloupostí na Ústavní soud, je růst moci tohoto orgánu viditelný. Je třeba si uvědomit, že ústavní soudci jsou jmenováni a jmenuje je politická reprezentace, která je zrovna u moci. Je pravděpodobné, že dá přednost těm soudcům, u kterých ví, že mají stejný nebo podobný názor na mnoho věcí. A to je zneužitelné.

Hrátky kolem tzv. veřejnoprávních médií trvají a je zřejmé, že opozice je považuje jako symbol zásadního střetu se současnou vládou. Dnes už asi nejde o poplatky, ale je snaha přesvědčit občany, že vláda cokoliv dělá, je to vždy špatně. Vyhánění desetitisíce do ulic pod falešnými idejemi je od politiků nezodpovědné. Nikdy nepochopím, že studenti tyto nesmysly podporují. Možná jsou nespokojeni z mnoha věcmi, ale skrývat to pod koncesionářské poplatky, je nepochopitelné. V úterý přišlo podpořit ČT a ČRo poměrně dost lidí a za týden budou demonstrovat na Letné. Agresivita davů se stále stupňuje, jak to vidíme i v evropských metropolích. Politici, místo toho, aby uklidňovali davy, tak naopak přilévají do ohně. Jenže chování davů je nevyzpytatelné a časem se může otočit proti těm, kdo je podněcují. Včera byla snaha pracovníků ČT narušit pochod za zrušení koncesionářských poplatků, a to za pomoci skupiny motorkářů. To není jen porušení zákona o právu shromažďovacím, ale je to nepřijatelné i z hlediska poslání tohoto média. Pracovníci České televize a Českého rozhlasu porušili zákon o stávkách, protože jejich stávka byla pouze politická, ale zákon stanoví, že stávkovat je možné jen na ochranu hospodářských a sociálních práv zaměstnanců. Je chybou vlády, že právě tyto aspekty současného dění kolem televizní krize nezdůrazňuje, protože každý musíme dodržovat zákony.