Nástup vlády premiéra Andreje Babiše se nesl na vlně ambiciózních plánů, které si kabinet vytyčil v programovém prohlášení. Co za prvních 100 dnů už stihl? A co naopak ne? V přehledu přinášíme konkrétní sliby a stav jejich plnění.
Ke jmenování kabinetu došlo 15. prosince loňského roku. Kromě započatých legislativních změn týkajících se plnění programového prohlášení s sebou období prvních 100 dní přineslo i několik nestandardních situací.
Vláda ANO, SPD a Motoristé sobě čelila hlasování o vyslovení nedůvěry – historicky v nejkratším časovém úseku po získání důvěry poslanců. Uskutečnila se také mimořádné jednání dolní komory o vydání Babiše a šéfa Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Oba hlasování ustáli, poslanci je nevydali.
Kabinet se také musel vypořádat s rozhodnutím prezidenta Petra Pavla nejmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Resort životního prostředí místo něj nakonec vede ministr Igor Červený (Motoristé), Turek figuruje jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Proti vládě se také uskutečnilo několik demonstrací. Musela se také vypořádat s válečným konfliktem v Íránu a repatriačními lety českých občanů z Blízkého východu.
Energetika
Jedno z často opakovaných předvolebních témat se týkalo levnějších energií. „Vláda zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky,“ stojí v programovém prohlášení. V reakci na to od ledna zrušila poplatek za podporované zdroje energie, které ale půjdou ze státní kasy.
S cílem se váže slib revize emisních povolenek. K odmítnutí ETS 2 došlo, a to hned na první pracovní schůzce vlády. Do července má Evropská komise v reakci na iniciativu několika států, včetně České republiky, předložit návrh revize systému. Premiér usiluje i o zastropování cen povolenek ETS 1, které v současnosti již hradí firmy v průmyslu. Chce, aby byly ceny výrazně nižší než současné.
Vedle toho kabinet avizoval i rozvoj jaderné energetiky. Po jmenování pokročil v plánu výstavby dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Dukovany, konkrétně zřízením ministerského výboru pro koordinaci výstavby společně s Jižní Koreou. V příštím roce chce rozhodovat o výstavbě dvou dalších bloků v Temelíně.
Obnovitelným zdrojům se ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nebrání, ale je ani „neprotěžuje“. Pracuje se na úpravě akceleračních zón nastolených předchozí vládou. Otočku od plánovaného ukončení uhelných zdrojů kabinet neavizoval.
Hospodářská strategie
Kabinet v programu sliboval také vytvoření hospodářské strategie. Již zveřejněný dokument s názvem „Hospodářská strategie Česko 2.0“ se zaměřuje především na podporu podnikání, investic a inovací s reformami ve vzdělávání a na trhu práce, modernizace energetiky, rozvoj dopravní a digitální infrastruktury i zefektivnění fungování státu a veřejných financí. Nad implementací opatření má dohlížet tzv. Delivery tým, který vznikl na resortu průmyslu a obchodu.
Migrace
Další z větších předvolebních témat byla migrace. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt Evropské unie a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v prohlášení. Stejně jako emisní povolenky, i migrační pakt v současné podobě kabinet odmítl hned na prvním pracovním jednání. Nyní bude na evropské úrovni usilovat o zpřísnění legislativy.
S tématem se váže i cizinecký zákon, který vláda odsouhlasila. Mezi hlavní body patří digitalizace řízení a evidence cizinců, snadnější zrušení pobytu pachatelům trestných činů nebo povinná registrace cestovatelů i ze zemí EU.
„Co se ještě zvyšuje, je důraz na posílení suverenity státu při rozhodování koho, odkud a za jakým účelem na své území stát přijme, a umožní i flexibilní regulaci podle požadavku našeho pracovního trhu,“ sdělil minulý týden ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Zákaz spalovacích motorů a dálniční známky
Mezi další evropské legislativy, proti kterým se vláda vymezila, je evropský zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Evropská komise tento rok po tlaku některých států přistoupila k „optickému“ snížení ambicí. Nový návrh požaduje, aby se emise CO2 u nových aut snížily o 90 % proti úrovni z roku 2021, přičemž zbývajících 10 % lze podle dokumentu z EU kompenzovat prostřednictvím kreditů za udržitelná paliva a využívání nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU.
Turek minulý týden v Bruselu označil ústupek za nedostatečný. Vláda v programovém prohlášení avizovala, že požaduje kompletní zrušení.
Pokud jde o dálniční známky, resort dopravy avizoval zastavení jejich každoročního zdražování. Majitelé elektroaut zároveň zaplatí stejně jako řidiči vozů se spalovacími motory. Novela se zřejmě schválí ještě letos s platností od příštího ledna.
Válka na Ukrajině
Hlavně hnutí SPD slibovalo ukončení české finanční angažovanosti na muniční iniciativě. To se také stalo. České peníze už do iniciativy neproudí, tuzemsko působí pouze jako koordinátor. Namísto vojenské pomoci Ukrajině kabinet avizoval, že bude podporovat diplomatické kroky k ukončení války.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na plénu OSN promluvil směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyzval k ukončení války. Na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska naše republika na evropské úrovni půjčku ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu na následující dva roky podpořila. Odmítá za ni však ručit.
Kabinet také pokračuje v dlouhodobých pobytech pro Ukrajince, kteří splňují kritéria. Pokud jej získají, mohou v ČR pobývat dalších pět let a získají možnost obdržení trvalého pobytu. Předseda SPD Tomio Okamurou chce ale podmínky ještě revidovat, protože současné dle něj nejsou dostatečně přísné.
Visegrádská čtyřka a úzká spolupráce se Slovenskem
Změnu sliboval kabinet i v zahraničních vztazích. Minulá vláda se od slovenské či maďarské politiky spíše vzdalovala, současná naopak obnovuje spolupráci v rámci celé Visegrádské čtyřky. Uskutečnilo se již mnoho bilaterálních jednání mezi jednotlivými zástupci států. Země si přislíbily spolupráci, včetně prosazování společných zájmů v Bruselu.
Babišův kabinet zdůrazňuje hlavně sounáležitost se sousedním Slovenskem. Podepsal memorandum o prohloubené spolupráci a obnovil společné zasedání obou vlád. První se uskuteční 31. března.
Lepší vztahy s USA
„Budeme posilovat strategické vztahy se Spojenými státy americkými, a to nejen v oblastech bezpečnosti, hospodářství a kulturní spolupráce,“ uvádí dále program. Macinka USA již navštívil, zúčastnil se prvního zasedání Rady míru prezidenta USA Donalda Trumpa. S Trumpem i americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem Macinka hovořil osobně, konkrétně o větším rozvoji česko-amerických vztahů. Macinka si u Trumpa „šplhnul“ i díky debatě s Clintonovou a dalšími řečníky, které si povšimla americká média.
Na spolupráci navázal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který do Států odcestoval s podnikatelskou delegací. S Texasem pak podepsal smlouvu o hospodářské spolupráci.
Rozpočet 2026
Jako prioritu označila vláda i návrat k vyrovnaným rozpočtům. Tento rok se jí to ale nepodaří, výše schváleného schodku má dosáhnout 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada upozornila, že se tím dokonce odchýlila od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ministryně Schillerová to ale opakovaně odmítla. Navržený deficit je podle ní z velké části důsledkem rozhodnutí a hospodaření předchozí vlády.
Mezitím ale také zákonodárci začali ve sněmovně projednávat změny pravidel při sestavování státního rozpočtu, které mimo jiné poskytnou větší prostor na výdajové straně rozpočtu.
Omezení šedé ekonomiky a nelegální práce
Více finančních prostředků plánovala vláda do rozpočtu mimo jiné přivést omezením šedé ekonomiky. V tom kontextu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb EET 2.0, která má vejít v platnost od příštího roku, povinná nebude pro nejmenší podnikatele.
S tím je spojené i snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách z 21 na 12 procent. Dále nebude spropitné podléhat dani z příjmů ani odvodům zaměstnance.
S nelegální prací má zatočit tzv. Kobra 26, neboli spolupráce tří resortů, bezpečnostních složek a dalších institucí s cílem koordinovaných kontrolních akcí u zaměstnavatelů.
Vyšší platy
Programové prohlášení na více místech opakuje slib navýšení platů ve veřejném sektoru. Doposud kabinet po dohodě s odboráři schválil pouze růst platů sestřiček, lékařů, údržbářů, uklízeček, nepedagogických pracovníků apod. s platností od dubna.
Důchody
I sliby seniorům představovaly velkou část předvolební kampaně. V programu zákonodárci mimo jiné slibují zastropování věku odchodu do důchodu ve věku 65 let. K tomu ale nedojde v blízké době, vláda krok odložila.
Do Sněmovny se ale již dostala novela, podle které budou důchodci, kteří si založili penzijní spoření před rokem 2023, moci je bez sankce ukončit. Ti, kteří jej již ukončili a přišli o státní příspěvky nebo vlastní úspory, je dostanou zpět.
Vyšší rodičovská
Od příštího roku by se podle novely Ministerstva práce a sociálních věcí měla zvednout rodičovská dovolená z 350 000 na 400 000 korun. U dvojčat či vícerčat by pak nově činila 800 000 korun místo nynějších 700 000 korun. Vyšší částky by byly na děti, které by se narodily po 1. lednu.
Přísnější tresty za neplacení alimentů
Kabinet také podpořil novelu usilující o přísnější tresty za neplacení alimentů. V případě úmyslného neplnění povinností déle než třetinu roku by soudy mohly ukládat až roční vězení. Novela by mohla být účinná od července letošního roku.
Školkovné
Od příštího roku by se podle novely Ministerstva financí mělo vrátit tzv. školkovné a slevy pro studenty, jak vláda v programovém prohlášení slibovala. Za umístěné dítě rodiče od příštího roku zřejmě čeká sleva na daních nebo sleva pro pracující studenty.
Nižší daně pro firmy a zastavení zvyšování odvodů živnostníků
Vláda slíbila také snížení daní pro firmy z 21 % na 19 %. K tomu nakonec ale zřejmě nedojde. Podle ministryně financí Aleny Schillerové se vláda kloní ke zrychlení firemních odpisů. Stát si podle ní nižší daně pro firmy v současnosti dovolit nemůže.
V lednu se osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) opět zvedlo sociální pojištění v souladu s konsolidačním balíčkem Fialovy vlády. Kabinet na to reagoval novelou o zastavení zvyšování odvodů. Novela je již ve Sněmovně a pokud bude přijatá, bude platit i retrospektivně, tj. počítá s tím, že částku, o kterou se letos navýšila záloha, bude stát považovat za přeplatek.
Dostupnější bydlení
Jako jednu z hlavních priorit si vláda vytyčila dostupné bydlení. Výstavbu bytů má nově upravovat zákon, kterým se v současnosti již zabývají sněmovní výbory – stavební zákon. Cílem novely je především zrychlení povolování staveb.
Levnější a kvalitnější potraviny
Kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny patří mezi další ambice nového kabinetu. K tomu má podle programového prohlášení pomoci například transparentnost v potravinovém řetězci a dosledovatelnost původu u jednotlivých potravin. Nad tím má dohlížet nově zřízený potravinový ombudsman.
Zákaz mobilů ve školách
Již v programovém prohlášení vláda uváděla, že závislost na mobilech a sociálních sítích do škol nepatří. Koalice s tématem zákazu telefonů ve školách a sociálních sítí pro děti mladší patnácti let pracuje. Novelu KDU-ČSL na omezení používání mobilních zařízení však kvůli údajným nedostatkům odmítla a chce jít cestou metodických materiálů pro školy.
Zákaz kratomu a HHC
„Kratom je svinstvo,“ prohlásil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na začátku března ve Sněmovně a uvedl, že látku zakážou. Záměr ale zatím nevyšel, nenašla se shoda ani uvnitř vládní koalice. Téma se odložilo a nyní chce vláda zhodnotit funkčnost současného regulovaného prodeje. Na seznam zakázaných látek doplnili kanabinoid HHC.
Očkování
Neshody se ve vládní koalici objevily kvůli očkování. SPD požadovalo revizi národní očkovací strategie. Republika by podle něj měla vakcíny hodnotit nezávisle na mezinárodních orgánech a nezvyšovat ekonomický a institucionální tlak na očkování. Nepovažovalo úhradu vakcín proti chřipce zdravotními pojišťovnami za vhodnou.
To ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odmítl. Strategie bude podle něj pokračovat tak, jak ji schválila předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Škrtl ale chystanou státem placenou kampaň za 50 až 80 milionů korun, se kterou plán počítal.
Zrušení poplatků České televize a Českému rozhlasu
„Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy,“ avizovala vláda ve svém programu. Plán vzbudil kritiku jak opozičních politiků, novinářů z veřejnoprávních médií, tak občanské veřejnosti, která kvůli vládním ambicím protestovala. SPD uvedlo, že ve Sněmovně zatím předloží návrh na zrušení poplatků pouze pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku.
ANO, SPD a Motoristé sobě v prvním čtení také podpořili senátní novelu, díky které by Národní kontrolní úřad získal ústavní pravomoc prověřovat hospodaření jak České televize, tak rozhlasu.
Svoboda slova
„Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj,“ uvedla vláda s tím, že zamezí zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Jeden ze zákonů, který se se svobodou projevu vázal, byl zákon o digitální ekonomice implementující evropskou směrnici DSA. Podle některých koaličních politiků obsahuje i cenzurní mechanismus. Návrh poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní za SPD) na odmítnutí zákona drtivou většinou neprošel a poslanci jej tak propustili do druhého čtení. Ostatní koaliční poslanci namítali, že po odstranění tzv. cenzurních pastí by zákon mohl být prospěšný a sloužit jako ochrana spotřebitelů, dětí nebo jako jakási reklamace v případě smazání příspěvku.
Šichtařová po této události oznámila, že se vzdává poslaneckého mandátu, protože nemůže dostát slibům, které dala voličům. Uvedla ještě některé další důvody.
Na půdě Sněmovny vznikl nový podvýbor, který si dal za úkol na svobodu slova dohlížet.
Transparentní financování neziskových organizací
Jako další cíl si kabinet uložil zprůhlednění financování neziskových organizací čerpajících prostředky z veřejných rozpočtů nebo zahraničních zdrojů. „Všechny finanční toky budou veřejně přístupné,“ popisuje ambici. Do médií se však dostala pracovní verze legislativního návrhu, který se setkal s kritikou části veřejnosti a opozice – podle ní se inspiroval Ruskem, kde podobný zákon platí. To ale koalice odmítá.
Zdálo se, že zákon skončí v šuplíku. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za SPD) uvedl, že vláda podobný zákon nakonec nechystá, ale zřídí pouze registr týkající se českých veřejných peněz plynoucích neziskovým organizacím. To ale nově vyvrátil premiér, podle kterého vláda zákon vytvořit chce a také tak učiní.
Činnost pro cizí moc
Minulou koalicí protlačená novela trestního zákoníku by podle současného kabinetu neměla umožnit vágními formulacemi selektivní trestní stíhání. Proto slíbila zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Při resortu spravedlnosti tak vznikla expertní skupina, která má na nové podobě paragrafu pracovat. Podle serveru iRozhlas ministr spravedlnosti připustil, že by vyřazení paragrafu z trestního zákona nemuselo být absolutní.
Publikováno v The Epoch Times
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
