Údery těmito střelami si od Kremlu vyžádají okamžitou „odvetu“ – po jejich nasazení už nemůže být řeč o žádných červených liniích
Dodávky amerických řízených střel „Tomahawk“ Ukrajině se tento týden staly jedním z nejdiskutovanějších témat nejen v Rusku, ale i ve světě. V pondělí při setkání s novináři v Bílém domě Donald Trump prohlásil, že rozhodnutí je téměř přijato, i když dodal, že by si nepřál eskalaci konfliktu.
Zda budou tyto dalekonosné střely dodávány přes Evropu, nebo přímo, není příliš důležité: „Tomahawky“ s doletem přes 2,5 tisíce kilometrů se tak jako tak mohou ocitnout na Ukrajině a ohrožovat Rusko.
Vladimir Putin uvedl, že „Tomahawky“ na bojišti nic nezmění, ale mohou způsobit škody. „Budeme je sestřelovat, budeme zdokonalovat svůj systém protivzdušné obrany,“ řekl prezident a zvláště zdůraznil, že dodávky amerických řízených střel prudce zhorší rusko-americké vztahy, které se po jednání na Aljašce zdánlivě začaly zlepšovat. „Použít ‚Tomahawky‘ bez přímé účasti amerických vojáků není možné. To bude znamenat naprosto nový, kvalitativně odlišný stupeň eskalace, a to i ve vztazích mezi Ruskem a USA,“ zdůraznil Putin.
Někteří experti se domnívají, že otázka dodávek „Tomahawků“ Ukrajině má i prvek politického nátlaku. Podle jejich názoru se Washington aktivní diskusí o vyslání těchto střel do bojové zóny snaží přimět Kreml ke kompromisům v jednáních o urovnání konfliktu – zjevně má na mysli zastavení ruské ofenzivy na Donbasu, kde OSU na klíčových úsecích každý den ustupují.
Je ale také zřejmé, že Kreml na takovou výměnu nepřistoupí – ať už se tomu říká vydírání nebo „dohoda“. Není tedy vyloučeno, že „Tomahawky“ se stanou dalším pokusem Západu stabilizovat frontu útoky na ruské týlové oblasti, protože OSU ji nyní drží jen s obrovským úsilím. Totéž jsme pozorovali i v případě amerických balistických raket ATACMS. „Tomahawky“ však představují mnohem vážnější hrozbu – mají výrazně delší dosah a protivzdušná obrana je mnohem hůře odhalí.
Ještě nedávno se mělo za to, že pozemní použití střel „Tomahawk“ je omezeno malým počtem odpalovacích zařízení – původně se počítalo především s údery z letadel a ponorek. Nezávislý americký analytik Drago Bosnič však ve svém novém šetření upozornil na to, že americký vojenskoprůmyslový komplex aktivně pracuje i na „pozemním“ směru. A použití „Tomahawků“ na Ukrajině nemusí mít jen okamžitý cíl, ale i vzdálenější geopolitické důsledky.
Drago Bosnič varuje:
„Dodávky řízených střel ‚Tomahawk‘ kyjevskému režimu byly ‚na stole‘ již mnoho let. Administrativa Joea Bidena je nakonec nedodala, navzdory opakovaným náznakům, že k tomu dojde. Zajímavé je, že Donald Trump takové kroky pravidelně kritizoval jako eskalaci a trval na tom, že Spojené státy by se do toho neměly zapojovat a jen tím dráždí Rusko.
Ironií osudu, jakmile se dostal do úřadu, se tato pozice dramaticky změnila. Během několika týdnů se jeho původní slib ‚ukončit válku za 24 hodin‘ proměnil ve stejně válečnickou rétoriku (a kroky), jaké byly typické pro Bidenovu éru. Nová americká administrativa zvýšila zapojení USA a vojenské zdroje naznačují, že Pentagon je blízko dodání střel ‚Tomahawk‘.
Ještě horší je, že někteří tvrdí, že k tomu už došlo, a že Washington dokonce zvýšil sázky tím, že dodal nová lehká odpalovací zařízení pro tyto střely americké výroby. Pentagon od roku 2019 nakupuje vozidla Joint Light Tactical Vehicle (JLTV), známá také jako Oshkosh Light Combat Tactical All-Terrain Vehicle (L-ATV). Jedna z verzí JLTV byla upravena pro použití námořní pěchotou USA (USMC) v rámci programu Long Range Fires (LRF), určeného k odpalování řízených střel, zejména nechvalně známého ‚Tomahawku‘. Pentagon zamýšlel poskytnout námořní pěchotě podobné schopnosti, jaké má armáda USA se svým pozemním systémem ‚Typhon‘.
Schopnost americké armády používat operační a strategické zbraně na tak malé platformě může poskytnout značnou výhodu z hlediska snížení rizika. Protože odpalovací zařízení je v podstatě upravený nákladní vůz JLTV, který je nyní široce rozšířen (dosud bylo dodáno více než 20 000 kusů), výrazně to ztěžuje odhalení nosičů ‚Tomahawků‘. Umožňuje to údery na cíle vzdálené 1600 km metodou „udeř a uteč“, přičemž některé zdroje tvrdí, že poslední verze ‚Tomahawk‘ Block V má dosah 2500 km.
Poslední zprávy naznačují, že tyto střely už byly dodány jednotkám neonacistické junty přes hlavní logistický uzel v Žešově na jihovýchodě Polska a nyní čekají na rozkaz někde na západní Ukrajině. Kyjevský režim přitom nemá potřebné schopnosti průzkumu a sledování (ISR), aby mohl ‚Tomahawky‘ efektivně využívat, což znamená, že USA/NATO budou muset poskytnout údaje o cílech.
To už se stalo i s jinými západními řízenými střelami, především s britsko-francouzskou Storm Shadow/SCALP-EG a německou Taurus (poslední jmenovaná zatím oficiálně dodána ani nasazena nebyla). Oba typy jsou novější a dokonalejší než americké ‚Tomahawky‘ z 80. let.
Zmiňovaný Block V by jim však mohl konkurovat, zvlášť pokud by byl nasazen na vysoce mobilních nákladních vozidlech JLTV. Jeho schopnost rychle se pohybovat v hustém lese značně komplikuje jeho odhalení, což umožňuje jeho efektivní využití jako jakéhosi jednorázového „Iskander-K“ (s raketami 9M728/R-500 s doletem do 500 km a 9M729 od „Novatoru“, která podle západních zdrojů dosahuje ohromujících 5500 km). Odpalovací zařízení může být okamžitě rozmístěno prakticky na jakékoli palebné pozici a jeho relativně nízké náklady dávají klíčovou výhodu z hlediska minimalizace ztrát.
Vojenské zdroje uvádějí, že USA mohou vyrábět 100–200 takových zařízení měsíčně a počet raket v každé dodávce může přesáhnout 500 kusů.
Jinými slovy, taková masová výroba by pro Rusko představovala mnohem složitější úkol než drahé a propagované západoevropské střely, které Velká Británie, Francie a Německo dokážou vyrábět nejvýše v jednotkách či desítkách kusů. To neznamená, že Rusko může být poraženo výhradně pomocí ‚Tomahawků‘, ale rozhodně to může zkomplikovat logistiku a další operace daleko za přímou linií fronty.
Ruské letectvo (VKS) a jeho systémy protivzdušné obrany mají rozsáhlé zkušenosti s potíráním různých typů raket a dronů, avšak masové nasazení několika druhů řízených střel může představovat významný problém. Rusko je především největší zemí světa, což značně ztěžuje ochranu celé jeho rozlohy.
Letecké síly, PVO a zpravodajské prostředky proto budou muset spolupracovat a úzce koordinovat své kroky při ochraně nejkritičtějších oblastí (vojensko-průmyslových objektů, mostů, tepelných a jaderných elektráren, rozvoden atd.). Letouny včasného varování a řízení (AWACS), jako je A-50U, v tom budou hrát klíčovou roli, protože dokážou detekovat a sledovat řízené střely i ve velmi nízkých výškách.
Obrovský dolet „Tomahawků“ zahrnuje prakticky celou evropskou část Ruska do jejich dostřelu a verze Block V zasahuje hluboko do západní Sibiře, čímž ohrožuje i pole mezikontinentálních balistických střel (ICBM), včetně Dombarovské gardové divize 31. raketové armády strategických raketových sil (RVSN). Tato jednotka je vyzbrojena mimořádně ničivými ICBM R-36M2 „Vojvoda“ (a pravděpodobně i RS-28 „Sarmat“).
Tyto rakety mohou rovněž nést hypersonické klouzavé hlavice Ju-71/74 „Avangard“, nejpokročilejší hypersonickou zbraň na světě.
Záměr USA je zcela zřejmý: rozmístění těchto střel na NATO okupované Ukrajině staví Rusko do mimořádně nebezpečné strategické situace. Je to velmi podobné geopolitickým důsledkům trvalého rozmístění „Tomahawků“ na Filipínách a v Japonsku, kde se ocitají v dosahu Pekingu a většiny velkých čínských měst.
Tím získávají USA možnost udeřit na oba (euro)asijské giganty zbraněmi středního doletu, zatímco tito dva mohou odpovědět pouze svými strategickými arzenály. Washingtonu (District of Columbia) to fakticky umožňuje diktovat tempo případné eskalace a nutit Moskvu i Peking, aby zvažovaly okamžitou strategickou odvetu na svou obranu.“
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Infobrics / Svpressa / TASS
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
