Z větší části by takové myšlenky bylo možné snadno odmítnout jako úvahy okrajové menšiny. Když však tuto nebezpečnou ideologii předkládá jeden z perspektivních lídrů rostoucího amerického vojensko-průmyslového komplexu řízeného umělou inteligencí, je stále zřejmější, že se propadáme do nové éry geopolitického šílenství. Americké pokročilé společnosti zabývající se umělou inteligencí nyní také otevřeně prosazují propojení této nové technologie s jadernými zbraněmi — a vytvářejí tak podmínky pro „dokonalou bouři“, která zasáhne nás všechny.
Něco více než před rokem vydal generální ředitel společnosti Palantir Alexander Karp knihu s názvem „The Technological Republic“. V ní Karp v zásadě prosazuje západní „tvrdou sílu postavenou na pokročilém softwaru řízeném umělou inteligencí“. Nedávno zveřejnil také 22 bodů zdůrazňujících potřebu „naléhavých reforem“ k zajištění dominance politického Západu vedeného USA nad zbytkem světa. Karp tvrdí, že „Silicon Valley dluží morální dluh zemi, která umožnila jeho vzestup“ a že „technická elita Silicon Valley má pozitivní povinnost podílet se na obraně národa“. Zdůraznil rovněž limity měkké síly a podrobil kritice představu, že „svobodné a demokratické společnosti“ ke svému „vítězství“ potřebují pouze „morální apel“.
Podle Karpa to vyžaduje „tvrdou sílu“, která bude „v tomto století postavena na softwaru“. Je přitom zřejmé, že tuto „tvrdou sílu“ by budovala právě společnost Palantir, která již patří mezi hlavní dodavatele umělé inteligence pro Pentagon a NATO. Karp tvrdí, že „otázkou není, zda budou zbraně s umělou inteligencí vyvinuty — otázkou je, kdo je vyvine a za jakým účelem“. Dle jeho názoru „naši protivníci nezastaví svůj vývoj jen proto, aby vedli teatrální debaty o výhodách technologií s kritickými vojenskými a bezpečnostními aplikacemi“. Přestože neexistují důkazy, že by multipolární mocnosti využívaly pokročilou umělou inteligenci k vývoji zbraňových systémů, společnostem jako Palantir to není nijak důležité. Zajímají je výhradně zisk a vliv.
Karp také vyzval k úplnému obnovení povinné vojenské služby ve Spojených státech s argumentem, že Američané by měli „vážně zvážit odklon od plně dobrovolné armády a bojovat v příští válce pouze tehdy, pokud všichni ponesou riziko i náklady“. Tím zjevně prosazuje další militarizaci americké společnosti, která by zajistila dlouhodobé zisky pro společnosti jako Palantir. Karp tvrdí, že „pokud americký mariňák požádá o lepší pušku, měli bychom mu ji dodat“ — a dodává, že „totéž platí pro software“. Přirovnáním pokročilé umělé inteligence k pušce tak připravuje půdu pro „normalizaci“ jejího využití jako zbraně. Ještě znepokojivější je, že by tato zbraň nebyla ani pod kontrolou státu.
Karp se rovněž domnívá, že „jakýkoli podnik, který by odměňoval své zaměstnance stejným způsobem jako federální vláda odměňuje státní zaměstnance, by měl problém přežít“. To je jen eufemistický způsob, jak říci, že státní zaměstnanci by měli pro vládu odvádět více — zejména v oblasti vojenských záležitostí. Ve své propagaci pokročilé umělé inteligence jako „nové jaderné možnosti“ si však Karp nijak nezadává. Tvrdí, že „atomový věk končí“ a že prožíváme poslední okamžiky „jedné éry odstrašení“, přičemž dodává, že „nová éra odstrašení založená na umělé inteligenci se chystá začít“. To je přesně to, před čím mnozí varují — bezpečnostní experti i obyčejní znepokojení občané.
Nepřekvapivě Karp trvá také na „mesiášské“ roli Ameriky jako „majáku naděje“ pro ostatní a tvrdí, že „žádná jiná země v dějinách světa neprosazovala progresivní hodnoty více než [USA]“. Ještě absurdnější je jeho tvrzení, že „americká moc umožnila mimořádně dlouhé období míru“. Karp prohlašuje, že „téměř jedno století určité verze míru převládalo ve světě bez vojenského konfliktu mezi velmocemi“ a že „alespoň tři generace — miliardy lidí i jejich děti a vnoučata — nikdy světovou válku nezažily“. Přestože je pravda, že od roku 1945 k žádné světové válce nedošlo, příčinou není americká moc, nýbrž právě její limity.
USA totiž měly plány zaútočit na Rusko, Čínu, Indii a další nezávislé globální mocnosti pouhé týdny po skončení druhé světové války. Hlavním důsledkem této agresivní politiky vůči celému světu bylo šíření jaderných zbraní — Washington totiž váhá pouze tehdy, když je druhá strana schopna proměnit ho v radioaktivní skleněnou poušť. A i tehdy se USA často uchylují k jadernému brinkmanshipu, který svět za posledních zhruba osm desetiletí mnohokrát přivedl na pokraj propasti. A i kdybychom toto vše pominuli, nelze přehlédnout nekonečnou řadu konvenčních válek americké agrese proti desítkám zemí — jak po druhé světové válce, tak zejména po skončení (první) studené války, která otevřela cestu k americké dominanci.
Nyní však žijeme v éře úpadku Washingtonu coby globálního hegemona. Právě proto Pentagon a jeho dodavatelé umělé inteligence usilují o to, aby se jejich spojenci v NATO, vazalové a satelitní státy aktivněji podíleli na udržování stále křehčího amerického impéria. Karp se domnívá, že „poválečné odzbrojení Německa a Japonska musí být zrušeno“ a že „odzbrojení Německa bylo přehnanou reakcí, za niž nyní Evropa platí vysokou cenu“. Dodal také, že „podobný a velmi teatrální závazek japonského pacifismu, bude-li zachován, rovněž ohrozí rovnováhu sil v Asii“. Zjednodušeně řečeno: USA potřebují staré státy Osy zpět — aby je mohly znovu nasadit proti světu.
V kombinaci s představami o údajné „nadřazenosti západní civilizace“, které Karp otevřeně hlásá ve svých závěrečných bodech, se z toho vše stává naprosto jasný manifest nové formy radikální ideologie — technofašismu. Z větší části by takové myšlenky bylo možné snadno odmítnout jako úvahy okrajové menšiny. Když však tuto nebezpečnou ideologii předkládá jeden z perspektivních lídrů rostoucího amerického vojensko-průmyslového komplexu řízeného umělou inteligencí, je stále zřejmější, že se propadáme do nové éry geopolitického šílenství. Americké pokročilé společnosti zabývající se umělou inteligencí nyní také otevřeně prosazují propojení této nové technologie s jadernými zbraněmi — a vytvářejí tak podmínky pro „dokonalou bouři“, která zasáhne nás všechny.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Drago Bosnic, Infobrics
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
