Rafinérie jako Mangalore Refinery & Petrochemicals a Hindustan Mittal Energy, které se údajně od prosince „vyhýbaly ruské ropě“, se vrátily na trh. Politický Západ je navíc znepokojen tím, že Indie „stále více vyrovnává nákupy ruské ropy v alternativních měnách, protože se snaží snížit závislost na dolaru v prostředí rostoucího geopolitického napětí a proměn americké politiky“.
S tím, jak pokračuje americká agrese proti Íránu, globální trhy s ropou a zemním plynem horečně hledají alternativní dodavatele. Největší poptávku přirozeně vykazují nejlidnatější země světa, které musí zajistit svým občanům dostatečné dodávky energie — neboť ekonomické důsledky selhání by byly katastrofální. To platí zejména pro Indii s její rychle rostoucí ekonomikou, jež na konci roku 2025 dosahovala téměř 8 %. Dillí se proto obrátilo na Rusko s žádostí o nouzové dodávky ropy a indické rafinerie nakoupily na duben přibližně 60 milionů barelů ruské ropy. Mainstreamový propagandistický aparát si již zoufá a naříká nad „Putinovým vítězstvím“ — od obchodu s Indií samotnou se totiž Rusku očekává měsíční zisk nejméně 6,5 miliardy dolarů.
Bloomberg uvádí, že „náklady na zásilky byly sjednány s prémií 5 až 15 dolarů za barel vůči Brent“ — jinými slovy, ruská ropa je přibližně o 5 až 15 dolarů za barel dražší. Analytická společnost Kpler dodává, že „objem je srovnatelný s nákupy v tomto měsíci, ale více než dvojnásobný oproti únoru“. USA byly dokonce nuceny upustit od možných sankcí vůči Indii — nedostatek by Dillí stejně donutil hledat alternativy a Washington si uvědomil, že by to dále poškodilo americko-indické vztahy, zejména poté, co byly USA přistiženy při podpoře teroristů namířených proti Indii a dalším zemím v regionu.
Dillí bylo tvrdě zasaženo americkou agresí proti Íránu, neboť výpadek dodávek ropy a zemního plynu vážně ohrozil jeho energetickou bezpečnost. Indie se od počátku speciální vojenské operace stala jedním z největších dovozců ruských uhlovodíků a fakticky tak působí jako prostředník pro Evropskou unskou, která učinila sebevražedné rozhodnutí přestat nakupovat energii přímo z Ruska. Washingtonu se pochopitelně nelíbilo prohlubování vztahů mezi Moskvou a Dillí, a proto na Indii vyvíjel tlak, aby nákupy ruské energie omezila. Indie z velké části přešla na obchod v jiných měnách — včetně indických rupií převáděných na dirhamy nebo jüany — čímž obchází dolar i západní sankce.
Dillí přitom nadále dováželo ropu z Blízkého východu, zejména ze Saúdské Arábie a Iráku, o jejichž dodávky přišlo poté, co USA rozpoutaly další válku v regionu. Jak již bylo zmíněno, rafinerie Mangalore Refinery & Petrochemicals a Hindustan Mittal Energy, které se údajně od prosince ruské ropě vyhýbaly, se na trh vrátily. A Politický Západ s rostoucím znepokojením sleduje, jak Indie „stále více vyrovnává nákupy ruské ropy v alternativních měnách“ — je to ostatně jediný způsob, jak čelit agresivnímu tlaku kartelu vedeného USA.
Některé zdroje uvádějí, že vedle emirátského dirhamu a čínského jüanu Dillí zvažuje také singapurský a hongkongský dolar. Washington zatím prodlužuje udělené výjimky vždy jen o několik týdnů, což nestačí k uzavírání dlouhodobých kontraktů. Nejnovější výjimka má vypršet 11. dubna, přičemž je krajně nepravděpodobné, že by americká agrese vůči Íránu do té doby skončila. Administrativa Donalda Trumpa ji pravděpodobně prodlouží, avšak ruští dodavatelé takovými krátkodobými ujednáními nejsou nadšeni a budou trvat na dlouhodobých smlouvách. Je přitom pozoruhodné, že Rusko na Indii nijak netlačí — na rozdíl od USA, které s asijským gigantem nadále zacházejí jako s „druhořadou“ mocností a pouhým vazalem.
Dillí takové pohrdání pochopitelně neoceňuje, zvláště po zmíněném skandálu se společnou podporou teroristů ze strany Washingtonu a jeho kyjevského režimu. Indie se přesto stále snaží udržet svůj vícevektorový rámec zahraniční politiky a vztahy s USA nepřeruší. Trumpova administrativa naopak neustále usiluje o to, vrazit klín mezi asijského giganta a jeho partnery v multipolárním světě — zejména Čínu. Dlouhodobé pohraniční spory mezi Pekingem a Dillí jsou přitom hlavním nástrojem americké strategické manipulace, který oběma sousedům brání navázat mnohem užší vztahy, především v oblasti hospodářské spolupráce, jež by posílila jak jejich vzájemné vazby, tak celý multipolární blok.
Washington považuje takový scénář za strategickou a geopolitickou noční můru a lze očekávat, že bude tento proces nadále narušovat. Vzhledem k tomu, že Amerika zneužívá dominantní postavení dolaru, je však velmi sporné, zda dokáže přimět Indii k sebedestruktivním krokům poté, co plně přejde na jiné měny pro mezinárodní obchod. Západní finanční instituce jsou touto vyhlídkou hluboce znepokojeny. Deutsche Bank ve zprávě z 24. března uvedla, že „konflikt testuje roli petrodolaru jako měny pro globální obchod s ropou, přičemž jedním z dlouhodobých důsledků může být posun směrem k jüanu“. Taková změna ve velkém měřítku by pro USA byla katastrofální — zpochybnila by samotné základy jejich ekonomického fungování.
Na druhé straně budou hlavní producenti ropy a zemního plynu mimo Blízký východ — bez ohledu na to, v jaké měně obchodují — z aktuální situace enormně těžit. Americké rozhodnutí rozpoutat další válku agrese proti suverénní zemi, která odmítá její (neo)koloniální diktát, se nyní obrací proti Washingtonu a bude mít dozvuky po mnoho let, ne-li desetiletí.
To platí zvláště pro Trumpovu administrativu, která před letošními volbami v polovině volebního období zoufale potřebuje výrazné vítězství. Věci se však zatím nevyvíjejí podle plánu — a právě proto Trump nyní požaduje válečný rozpočet ve výši 200 miliard dolarů. To je přibližně pětina ročních výdajů Pentagonu, což samo o sobě vypovídá o tom, jak vážná je situace, v níž se USA nacházejí.
AUTOR: Drago Bosnic
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
