Další americké sankce proti Rusku: Pax Americana vs. svět a proces izolace USA v plném proudu
Trump podepsal přijetí dalších antiruských sankcí a svět nemluví o ničem jiném. A tentokrát tématem nejsou tolik sankce samotné, jako okolnosti za jakých k jejich přijetí došlo – americký kongres je schválil téměř jednohlasně a aby nebylo málo, kongres předtím přijal zákon, kterým odebírá americkému prezidentovi právo sankce zrušit bez souhlasu kongresu. Rusko na tento krok reagovalo požadavkem, aby počet amerických diplomatických a technických pracovníků v Rusku byl snížen na počet 455, což znamená vyhoštění 755 pracovníků, kteří k 1. září musí Rusko opustit.

Zdroj fota zde
V dalším Kreml přijal oznámení o nových sankcích s tím, že nové sankce vůbec nic nemění a že fakticky jde jen o rozšíření stávajících (zde) a jediným, kdo za ruskou stranu přikládá sankcím až katastrofický rozměr, je D. Medvěděv, který je označuje za vyhlášení totální ekonomické války Rusku (zde, zde).
A jak jinak, média jen minimálně citují oficiální názor Kremlu, zato názor Medvěděva, byť řečený na twitteru, dostává maximální prostor – taková je radost z jeho slov, že vztahy USA a Ruska jsou na bodu mrazu (a když to doženeme do krajnosti, tak snad jediným možným řešením je válka). Čímž vlastně hovoří stejnou řečí, jako američtí neoconi, tzn. ti, kteří Trumpa k podpisu sankcí donutili.

Dmitrij Medvěděv
Ale všímejme si, jaká je další zpráva, která v souvislosti se sankcemi letí světem: Je to Trumpovo prohlášení, že za zhoršení vztahů s Ruskem mohou Američané poděkovat americkému kongresu, které napsal i na svém twitteru (zde)! Na čt24 dokonce před chvílí od amerického zpravodaje Martina Řezníčka zazněla věta, že je to poprvé, co americký prezident ze špatných vztahů s Ruskem viní vlastní administrativu.
A co když je to s těmi sankcemi ve skutečnosti úplně jinak? Co když ty sankce jsou tím nejlepším, co se mohlo stát, budeme-li se na ně ovšem dívat optikou „vyšší perspektivy“. Z vyšší perspektivy jde o ukončení Pax Americana a v souladu s tím o izolaci USA jak z role hegemona, tak od světového dění celkově.
A pomineme-li fakt, že Rusko dostalo možnost vyhostit americké diplomaty (nedávnými slovy Pjakina „Trump nemá z čeho vybírat kádry pro svou politiku a Rusko je mu nápomocné, je ochotno např. snížit počet amerických velvyslanců v Rusku – americká velvyslanectví ve světě plní roli okupačních správ, které řídí místní elity“ – zde ), tak USA si proti sobě právě poštvaly celý svět: Írán, Evropa, Rusko, Čína.

D. Trump, V. Putin
A protože cílem GP je izolace USA, tak Spojené státy právě spějí do takové, jakou si dosud vůbec neuměly představit. A v podstatě se USA samy právě naplno odepisují a prohlášení Trumpa, že za zhoršení vztahů s Ruskem mohou Spojené státy poděkovat kongresu můžeme ve skutečnosti číst tak, že s tím, že se Spojené státy řítí do propasti, nemá on nic společného – vždyť přece kongres Trumpa připravil i o možnost sankce vetovat!
A celou situaci můžeme vnímat asi tak, že zatímco globální hráči Trump a Putin zůstávají klidní (a já bych dokonce řekla, že na dalších sankcích byli předem domluveni – jak jinak by Rusko mohlo tolika diplomatům sbalit kufry?), tak neoconi spolu s ruským podpindosníkem Medvěděvem dělají vzájemné bububu a paniku a ještě se cítí jako vítězové.
Z širší perspektivy tady ale dle mého vůbec neprobíhá souboj USA vs. Rusko, ale USneoconi vs. Svět. A ač to nyní stokrát vypadá, že vztahy USA – Rusko jsou na bodu mrazu, ve skutečnosti já vidím v Trumpovi a Putinovi spojence, kteří nyní zřejmě jen přihlížejí, jak si neoconi pod sebou řežou větev, resp. jak jí řežou pod celými USA, tedy přesně v souladu s plány GP. A tentokrát zašli tak daleko, že trumf do ruky dali i Evropě, která se konečně může vlivu USA naplno vzepřít a pod vedením Německa se naplno vydat směrem Čína/Írán/Euroasie (cíl GP).
Na závěr ještě, jak z celé situace těží Rusko pohledem Forbesu:
Tím, že se ocitly jedné lodi kvůli opatřením přijatých zákonodárci USA, Moskva a Teherán aktivně rozvíjí spolupráci. Před několika dny uzavřely dohodu o společné výrobě osobních železničních vozů za 2,5 miliardy dolarů. Předtím podepsaly dohodu i v jiných oblastech. Írán koupí ruskou vojenskou techniku – zejména vrtulníky Mi-17 a různé raketové systémy.
Ruské ropné a plynárenské společnosti jsou na oplátku aktivní v Íránu. V červnu Gazprom získal kontrakt na využití plynového pole Farzad B. Obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Íránem se v roce 2016 zdvojnásobil. Jak Forbes uvedl, brzy by mohl přesáhnout 10 miliard dolarů. V roce 2014 to bylo „ubohých“ 1,68 miliardy.
Americké firmy si mohou dovolit pouze dvě oblasti spolupráce s Íránem – perské koberce a komerční linková letadla, poukázal Shepard. Kvůli vlastním sankcím si nemohou Spojené státy „ukousnout kus koláče“ z rychle se rozvíjející islámské republiky. Kromě toho má Washington vážný vliv na evropské podniky v souvislosti s transakcemi s Teheránem. Takže podle některých zpráv francouzská společnost Total a další západní firmy bez amerického povolení se na íránský trh nedostanou. Proto má zde Rusko spoustu možností. (zdroj)
K pozornosti přidávám ještě odkaz na článek „Americká elita proti zbytku světa“
Myslím, že věci jsou tak, jak mají být.
-Pozorovatelka- 03.08.2017





