Klimatičtí alarmisté mají hned několik „želízek v ohni,“ která stále dokola recyklují, aby mohli vypouštět paniku s tvrzením, že lidmi produkovaný CO2 zničí planetu.
Jenže propaganda se postupně hroutí jako domeček z karet. Jen namátkou připomínám, že oproti tvrzení klimaalarmistů v Antarktidě led neubývá, naopak, je ho zhruba stejně jako v roce 1966, stejně tak Arktida není bez ledu, jak tvrdil Al Gore, podle kterého měl letní arktický led zmizet už někdy před 15 lety.
Také lední medvědi nechtějí dělat klimaalarmistům radost, protože namísto předpovídaného vyhynutí se v posledních letech přemnožili. Klimatické propagandě neprospívá ani Velký bariérový útes, který měl být již v těchto letech ve stavu zhroucení, nicméně on naopak nezvykle prosperuje (nejspíš právě díky CO2).
A nyní zde máme další ohromnou ránu, která jde proti propagandě budoucí apokalypsy. Teplota oceánů se totiž – oproti předpovědím – opět snižuje…
Po dvou letech neustálého poplašného volání o „bezprecedentních“ teplotách oceánů nyní došlo k úžasnému vývoji: globální teploty oceánů klesly zpět na úroveň roku 2015 – v době, kdy aktivismus klimatické politiky dosáhl svého vrcholu.
Výzkumník klimatu Javier Viños nedávno zveřejnil mimořádně zajímavá data, při kterých se někteří klimatičtí apokalyptici zapotí. Po 21 měsících údajně nezastavitelného oteplování příroda ukazuje svou osobitou stránku.
Měření shromážděná NOAA a Climate Change Institute na University of Maine hovoří jasně: teplotní křivka se doslova zhroutila.
„Špatně pochopená přirozená proměnlivost klimatu“ je to, co Viños nazývá fenoménem – úžasně střízlivý popis něčeho, co by nemělo být překvapením.
Příroda se prostě neřídí zjednodušenými modely, které se někteří ideologicky naklonění vědci snaží pochopit.
Rok 2023 znamenal vrchol klimatické hysterie. Jakékoli zvýšení teploty bylo interpretováno jako předzvěst apokalypsy. Obvyklí podezřelí byli všude s varováním o blížícím se konci světa.
Co bylo záměrně přehlíženo, byla skutečnost, že jevy jako El Niño mají významný přirozený vliv na teploty oceánů.
Složitost interakcí oceán-atmosféra, hlubokých proudů a sluneční proměnlivosti vzdoruje jakémukoli pokusu vtěsnat je do jednoduchých počítačových modelů.
Ale zatímco teploty nyní klesají zpět na „normální úroveň,“ miliardy jsou nadále pumpovány do pochybných opatření na „ochranu klimatu.“
Politika čisté nuly zvedá ceny energie a uvrhuje lidi do energetické chudoby – to vše ve jménu údajné „záchrany klimatu.“
Poučení z tohoto vývoje je jasné: přirozená variabilita není chybou systému, ale základním rysem našeho klimatu. Krátkodobé trendy nejsou zárukou dlouhodobého vývoje. A především: korelace automaticky neznamená kauzalitu.
Aktuální vývoj teplot moře je dalším důkazem, že politika by se neměla řídit hysterií, ale fakty. Totéž platí pro mainstream, který poslušně následuje agendu.
Je však velká pravděpodobnost, že při příštím zvýšení teploty začne stejná hysterie znovu. Diskuse o klimatu v posledních letech jasně ukázala jednu věc: alarmismus nikdy neumírá – jen se přizpůsobuje okolnostem.
[Celkem: 3 Průměrně: 5]
