Další přísada současného očkování: žiletky

Další přísada současného očkování: žiletky

Je to asi dva dny, co zemřel nedobrovolnou a násilnou smrtí mladý německý doktor chemie, Dr. Andreas Noack. Byl to naprostý odborník na grafen a jeho odrůdy, snad jediný člověk této kapacity v celé Evropě. Jeho doktorská diplomová práce pojednávala o změně kysličníku grafenu na hydroxid grafenu. Pracoval jako výzkumný pracovník pro největšího výrobce aktivního uhlíku na světě, v oddělení nových uhlíkových výrobků. Byl to na slovo vzatý znalec grafenu a jeho odnoží, vlastností a použití. Zemřel s největší pravděpodobností proto, že vydal video o tom, co způsobuje grafen, který je přidán do současného očkování.

Podle Dr. Noacka, mRNA částice v tak zvaném očkování jsou převážně na odvedení pozornosti od hlavního problému a to je grafen. Studoval injekční látku s pomocí spektroskopie, což je rozlišování materiálu podle jeho frekvencí a přišel na to, že se nejedná o kysličník grafenu, ale o hydroxid grafenu. Hydroxid grafenu je jedno-vrstvový aktivní uhlík, OH skupiny a jeho elektrony jsou pohyblivé. Je to stabilizovaná struktura, která není ničím biologicky zničitelná. Nejvhodnější použití by byly brzdové destičky, protože tyto by se nikdy neopotřebovaly.

Grafen je obsažen v současných očkováních v nanočásticích 0,1 n-m silných a 50 n-m dlouhých. Taková struktura, se dá nejlépe přirovnat k žiletce. Je to velice ostrá žiletka a řeže všecko, co se jí připlete do cesty. Snadno se rozšíří v jakékoliv tekutině a když proudí v krevním toku člověka, řeže cestou epiteliální buňky, které tvoří povrch cév a které jsou velmi hladké. Při pořezání ale začnou vytvářet vrcholky a prohlubeniny, ve kterých se snadno zadržují různé látky a vytvářejí tím překážky, shluky a sraženiny.

Lékaři, ani patologové grafen nerozpoznají. I když jsou všecky léky a léčebné procesy založeny na chemii, lékaři nejsou s touto vědou dostatečně obeznámeni. Patologové zase nejsou schopni rozeznat pořezání grafenem, protože je nikdy ani nenapadne něco takového podezřívat. Jak by mohl být člověk pořezán zevnitř?! A toxikologové, kteří hledají jedy nenajdou rovněž nic. Dělají pokusy v laboratorní misce a jelikož grafen není živý a nepohybuje se, tak ho nikdy nezjistí.

Grafen je také zcela nová látka, v přírodě neznámá a velmi málo odborníků s ní má zkušenosti. Lékaři by sice měli vědět co je v tak zvaném očkování obsaženo a co to způsobuje, ale jak již řečeno, jejich znalosti chemie jsou nevalné a ještě ke všemu – ne všecko je v obsahu jednotlivých vakcín uvedeno. Mnohé přísady jsou vydávány za výrobní tajemství a nejsou v příbalovém letáku popsány. (Snad aby se nepřišlo na to, jak moc škodlivé jsou).

Proto tolik sportovců umírá na srdeční a cévní poruchy. Při sportu krev proudí rychleji a čím rychleji proudí, tím více škody grafen udělá. Grafen pak pořeže nejen jejich cévy, ale také orgány, jako je srdce, dostane se do jemných vlásečnic v mozku a způsobí mozkovou mrtvici. Ti, kteří zkolapsují okamžitě po vpichu, anebo mají hned na to záchvaty, těm byla napíchnuta přímo céva a chemikálie s grafenem se dostala přímo do krve. Není vůbec možné, že by zkolapsovali v důsledku mRNA částic a s jejich pomocí vyprodukované hrotové bílkoviny (spike protein), protože ta má mnohem pomalejší účinnost.

Kdyby zůstala očkovací látka ve svalu, neudělala by takovou škodu, jenže ona tam nezůstane a dřív nebo později se dostane do krevního oběhu a pak způsobí nenapravitelné ublížení.

Jak již bylo napsáno zpočátku, grafen je prakticky nezničitelný. Ti, kteří ho dostali spolu s injekcí, lživě nazývanou očkování, ho mají napořád, na celou délku jejich života.

Je to kriminální čin a naprostý zločin, že jsme těmito látkami „očkováni“ a ještě ke všemu nuceni si tento pokusný vpich nechat dát. Všichni ti, kteří nám toto pokusné očkování přikazují a i ti, kteří nám je dávají, by měli být trestáni za hromadnou vraždu, za genocidu. Měli by být rovněž trestáni za teroristický čin proti lidem, za lživou propagační kampaň, která slibuje ochranu proti nemoci a zatím do nás dostává smrtící látku.






Loading…