Čtení myšlenek, ovládání mysli a chování lidí – to jsou vlhké sny všech diktátorů. A zdá se, že jejich realizace je již na postupu, mimo jiné nyní tyto manipulační techniky s lidmi testuje DARPA, která spadá pod Pentagon.
DARPA se snaží předvídat, podněcovat a odstrašovat budoucí chování protivníků Pentagonu tím, že vyvíjí algoritmickou „teorii mysli.“
Americká Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA) dává dohromady výzkumný program nazvaný „Teorie mysli “ s cílem vyvinout „nové schopnosti, které umožní činitelům s rozhodovací pravomocí v národní bezpečnosti optimalizovat strategie pro odrazování nebo pobídky k akcím protivníků,“ uvádí velmi krátké zvláštní oznámení.
DARPA říká: „Program se bude snažit zkombinovat algoritmy s lidskou odborností, aby v modelovacím a simulačním prostředí prozkoumal potenciální směry akcí ve scénářích národní bezpečnosti s mnohem větší šířkou a účinností, než je v současnosti možné.
To by poskytlo tvůrcům rozhodnutí více možností pro motivační rámce a zároveň zabránilo nechtěné eskalaci.“
Autorem zvláštního programu Teorie mysli je Eric Davis, který se k DARPA připojil v únoru 2024.
Dříve byl Davis hlavním vědcem zabývajícím se umělou inteligencí, strojovým učením a týmem člověk-stroj v Galois, společnosti zabývající se technologickým výzkumem a vývojem, mezi jejíž klienty patří DARPA, US Intelligence Community a NASA. Mezi její partnery patří také Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Theory of Mind nezmiňuje zcela konkrétně, kdo jsou protivníci (zřejmě to nakonec bude kdokoli, kdo „smýšlí špatně“), ale jakmile bude takový algoritmus vyvinut, nebude možné vrátit tohoto džina zpět do láhve.
Vydání „DoD Dictionary of Military and Associated Terms“ z roku 2017 definuje „protivníka“ jako „stranu uznanou jako potenciálně nepřátelskou vůči spřátelené straně a proti níž lze uvažovat o použití síly.“
Slovník nedefinuje slovo „strana,“ takže v tomto vágním pojetí by protivníkem mohl být kdokoli, kdo je vnímán jako „potenciálně nepřátelský,“ a tudíž hodný použití síly.
Po desetiletí zpět se DARPA snažila monitorovat, předvídat a upravovat lidské chování shromažďováním a analýzou co největšího množství informací o lidech.
Po útocích z 11. září 2001 DARPA v červenci 2002 oznámila svůj již zaniklý (nebo potenciálně roztříštěný) program „ Total Information Awareness ( TIA ),“ jehož cílem je převrat ve schopnosti Spojených států odhalovat, klasifikovat a identifikovat zahraniční teroristy – a rozluštit jejich plány – a tím umožnit USA podniknout včasné kroky k úspěšnému předcházení a porážce teroristických činů.
Investigativní novinář, autorka a přispívající redaktorka na Unlimited Hangout Whitney Webb popsala TIA jako „prekriminální přístup k boji proti terorismu s cílem vyvinout vševidoucí vojenský sledovací aparát.“
V roce 2003 American Civil Liberties Union (ACLU) popsala TIA jako možná „nejbližší věc skutečnému programu ‚Velký bratr‘, o kterém se kdy ve Spojených státech vážně uvažovalo.“
Podle Electronic Privacy Information Center (EPIC): „Klíčovou součástí projektu TIA byl vývoj nástrojů pro dolování dat nebo objevování znalostí, které by třídily obrovské množství informací a nacházely vzorce a asociace.“
Nejnovější program Theory Of Mind DARPA je paralelní s aspekty Total Information Awareness; o prvně jmenovaném je však v současnosti velmi málo informací.
Dalším projektem DARPA, který měl podobný cíl vytvořit obrovskou databázi lidského chování, byl program LifeLog, který byl oznámen 4. srpna 2003 a byl údajně zrušen 4. února 2004 — ve stejný den, kdy byl spuštěn Facebook. Náhoda? Nejspíš ne.
Podle archivované verze popisu programu LifeLog DARPA lze najít paralely mezi LifeLog, TIA a Facebookem, zejména pokud se týkají jednotlivců, kteří zachycují a analyzují své vlastní zkušenosti:
LifeLog je součástí výzkumu DARPA v oblasti kognitivních počítačů. […] Tato nová generace kognitivních počítačů porozumí svým uživatelům a pomůže jim efektivněji spravovat jejich záležitosti.
Výzkum je navržen tak, aby rozšířil model osobního digitálního asistenta (PDA) na takového, který by se nakonec mohl stát osobním digitálním partnerem.
“LifeLog je program, který směřuje k tomuto cíli. Program LifeLog řeší cílený a velmi obtížný problém: jak mohou jednotlivci zachytit a analyzovat své vlastní zkušenosti, preference a cíle.
„Schopnost LifeLog by poskytla elektronický deník, který by pomohl jednotlivci přesněji si vybavit a využít své minulé zkušenosti k efektivnějšímu plnění současných nebo budoucích úkolů.“
Když Wired v únoru 2004 oznámil, že Pentagon zrušil program, autoři napsali:
LifeLog měl za cíl shromáždit na jednom místě vše, co jednotlivec říká, vidí nebo dělá: uskutečněné telefonní hovory, sledované televizní pořady, čtení časopisů, zakoupené letenky, odeslaný a přijatý e-mail.“
Nezní to jako to, čeho později komerčně dosáhl Facebook a mnoho dalších společností sociálních médií?
Ať už v dobrém nebo ve zlém, program Teorie mysli DARPA se zdá být nejnovější inkarnací desetiletí trvajícího úsilí vědět vše o každém jednotlivci nebo skupině, aby bylo možné předvídat a modifikovat lidské chování.
LifeLog byl účtován jako nástroj osobního asistenta, který pomáhá vojákům vést záznamy o všech jejich aktivitách, aby je bylo možné použít pro jejich vlastní osobní rozvoj, zatímco Total Information Awareness bylo údajně zaměřeno na předcházení teroristickým aktivitám.
Oba programy vyžadovaly masivní sběr dat. Oba se snažili změnit chování pro různé budoucí výsledky.
Nyní je Theory of Mind zaměřena na vytvoření algoritmu pro pochopení a zmaření plánů kohokoli, koho považují za „protivníky.“
Pokud bude úspěšný, kolik různých aplikací by bylo možné odvodit z tohoto typu prekriminální technologie?
Mohly by někdy algoritmus Theory of Mind použít orgány činné v trestním řízení? Jak je to s komerčními subjekty pro účely podnikání?
Výzkumné programy s podobnými cíli již samozřejmě existují a srovnatelných komerčních produktů je nepřeberné množství.
Rozdíl je nyní ve větší rychlosti a efektivitě, s jakou jsou tyto nástroje, taktiky a technologie vyvíjeny, jak je lze kombinovat, aby se vzájemně doplňovaly, a různé jsou i účely, pro které je veřejné a soukromé subjekty hodlají nasadit.
Ohodnoťte tento příspěvek!