Pokud už naši planetu postihne nějaká událost, která by byla srovnatelná s apokalypsou, pak to nebude – jak tvrdí klimaalarmisté – žádné oteplení způsobené lidmi produkovaným CO2.
Nyní je vykazována velmi vysoká sluneční aktivita, což nijak s CO2 nesouvisí, nicméně má to zřejmě nemalou souvislost s tím, co se odehrálo zhruba před 14 500 lety.
Hrozí nám sluneční bouře podobná té, která postihla Zemi v té době? A co by se v případě podobné události stalo s lidstvem?
Nová studie, založená na analýze letokruhů starých stromů, naznačuje, že nejsilnější zaznamenaná sluneční bouře udeřila na Zemi přibližně před 14 300 lety. Kdyby dnes udeřila bouře takové intenzity, moderní společnost by se okamžitě zhroutila.
Výzkumníci z Collège de France, CEREGE, IMBE, Aix-Marseille University a University of Leeds publikovali novou studii v časopise Royal Society A.
Měřili hladiny radioaktivního uhlíku ve starých stromech zachovaných na erodovaných březích řeky Drouzet poblíž Gapu v jižních francouzských Alpách. Kmeny stromů, které jsou subfosiliemi – pozůstatky, jejichž proces fosilizace není dokončen – byly rozřezány na malé letokruhy.
Analýza těchto jednotlivých prstenců odhalila bezprecedentní nárůst hladiny radioaktivního uhlíku, který se odehrál přesně před 14 300 lety.“
Řekli: „Porovnáním tohoto radiokarbonového hrotu s měřením berylia, chemického prvku nalezeného v grónských ledových jádrech, tým předpokládá, že nárůst byl způsoben masivní sluneční bouří, která vyvrhla obrovské množství energetických částic do zemské atmosféry.“
„Radioaktivní uhlík je neustále produkován v horních vrstvách atmosféry prostřednictvím řetězce reakcí iniciovaných kosmickým zářením,“ uvedl Edouard Bard, hlavní autor studie, ve svém prohlášení.
Bard řekl: „Nedávno vědci zjistili, že extrémní sluneční události, včetně slunečních erupcí a výronů koronální hmoty, mohou také vytvořit krátkodobé výbuchy energetických částic, které jsou zachovány jako obrovské špičky v produkci radioaktivního uhlíku, ke kterým dochází v průběhu jediného roku.“
Výzkumníci varovali, že pokud by „podobné masivní sluneční bouře“ udeřily na Zemi dnes, byla by to katastrofa pro moderní technologickou společnost.
Bouře by potenciálně zničila telekomunikace, satelitní systémy a elektrické sítě.
Spoluautor studie, Tim Heaton, odborník na radiokarbon z University of Leeds v Anglii, vysvětluje: „Extrémní sluneční bouře by mohly mít na Zemi obrovské dopady.
Takové superbouře by mohly trvale poškodit transformátory v našich elektrických sítích, což by vedlo k obrovským a rozsáhlým výpadkům proudu trvajícím měsíce.
Mohly by také vést k trvalému poškození satelitů, na které se všichni spoléháme při navigaci a telekomunikacích, a učinit je nepoužitelnými. Také by to znamenalo vážné radiační riziko pro astronauty.“
Vědci uvedli, že za posledních 15 000 let bylo identifikováno devět extrémních slunečních bouří – známých jako události Miyake. Poslední známá velká sluneční bouře, která usmažila telegrafní stroje v roce 1859, byla nazvána „Carringtonova událost.“
Sluneční cyklus 25 probíhá od dubna 2019 a mohl by vyvrcholit někdy v roce 2025. V prosinci 2022 byl celkový počet slunečních skvrn nejvyšší za posledních osm let, což naznačuje, že sluneční aktivita se zvýšila. Na začátku tohoto roku vědci pozorovali dvakrát tolik slunečních skvrn, což je varovný signál, že se blíží sluneční maximum.
Jisté je, že zatímco v době minulé, která neznala elektrifikaci a digitalizaci, neměly tyto sluneční bouře až tak závažné důsledky – tím nejhorším bylo zřejmě výše uvedené zničení telegrafní sítě – v dnešní době by šlo o katastrofu.
A v plně bezhotovostní společnosti by to byl problém ještě horší.
Zapomeňte na vylhaný narativ o klimatických změnách, který prosazují korporátní média. Sluneční bouře je totiž skutečnou hrozbou, o které však klimatičtí alarmisté nehovoří, protože by jen stěží mohli tvrdit, že za ni může člověk – či jím produkovaný CO2.
Pokud se tak svět na něco musí připravit, tak ne na klimatickou apokalypsu, ale právě na možnou sluneční bouři…
Ohodnoťte tento příspěvek!
