Co je vlastně cílem letos už druhé megaakce na Letné? Boj za demokracii? Těžko, protože demokracii máme a nikdo ji neohrožuje. Boj za nezávislá média? Těžko, protože ta máme a nikdo je rušit nechce. Není to ani boj za zachování současné podoby a financování České televize. Vůbec totiž nejde o to, že vláda pracuje na splnění svého předvolebního slibu technické změny financování veřejnoprávních médií. Jak víme, to před lety navrhovala jak ODS, tak dokonce i Piráti. A pochopitelně to dnes nebrání Martinu Kupkovi, jehož působení v čele ODS se patrně chýlí ke konci, ani Zdeňku Hřibovi, aby od sněmovního pultíku buráceli proti „tomu hnusnému“ Babišovi, Okamurovi a Macinkovi, že rušením povinných poplatků chtějí zestátnit a ochočit si Českou televizi. Nebrání jim to ani v tom, aby svolávali občany na protest na Malostranské náměstí, kde se rozzuřený dav málem proboural do budovy Sněmovny. Dospěli jsme k tomu, že parlamentní opozici musí umravňovat i zakladatel a někdejší šéf TOP 09 Miroslav Kalousek a varovat je před užíváním vylhaných argumentů. Jim je to samozřejmě jedno, protože jsou vděční za každé (pseudo)téma, jehož prostřednictvím mohou na Babišovu vládu zaútočit a udržovat protivládně naladěné občanské skupiny v provozní teplotě.
Pokud jde o Milion chvilek pro demokracii, jemuž se dosti trefně přezdívá Miliony korun pro demokracii, tam je záměr akce jasný. Bude se o nich mluvit, psát, poroste světská sláva i stav jejich bankovního účtu. Jak známo, za dobu své existence chvilkaři od lidí vybrali už kolem 140 milionů korun. Nyní se rozhodli svou občanskou společnost „podojit“ ještě víc, když jako vybavení na Letnou na svůj internetový obchod nasadili látkové večerníčkovské čepice za 1190 Kč. Počkali, až se vyprodají, pak je „stáhli“ z prodeje a ještě se omluvili, že to přestřelili. Tah téměř geniální! Shrábnout peníze a pak si sehraně vysypat popel na hlavu, čímž si zajistili další desítky článků prakticky ve všech médiích spolu s další propagací své nedělní „megaakce“ na Letné. Někdo Minářovu partu srovnává s nechvalně proslulými šmejdy, kteří seniorům prodávali nekvalitní předražené nádobí. Kdepak, ti šmejdi mohou jen závidět. Takhle skvělé PR totiž nikdy neměli.
Proč jsou protesty podporovány ze strany zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, je také zřejmé. Velmi přesně to shrnul šéfredaktor ParlamentníchListů.cz Jaroslav Polanský v novém pořadu Bez iluzí (můžete vidět ZDE).
Existují i obecnější důvody, proč jsou na letenské divadlo opakovaně ochotny přijet desítky tisíc lidí z celé republiky. Jde o přirozenou lidskou touhu někam patřit, o touhu po pospolitosti se stejně naladěnými, kteří mají „vyšší cíl“. Proto Minář na svá pódia už nezve politiky, ale herce, zpěváky nebo „duchovní“ různých okrajových církví, kteří víc než cestu k Bohu hledají cestu za slávou, pozorností a pohlazením vlastního ega.
Nesmí to na první pohled působit jako čistě politická akce, proto z pódia nejspíš opět nebudou promlouvat lídři opozičních stran. Ti budou poníženě řečnění poslouchat z davu pod pódiem, dělat si selfíčka a hrát si na řadové demonstrující. Uvnitř sebe ale budou naštvaní, že v takto masové akci nehrají žádnou roli. Před lety sami posloužili Minářově partě jako výtah ke slávě a penězům, když ho přijímali v Poslanecké sněmovně a nechali se mistrovat, jak porazit Babiše.
Je to svým způsobem chytré, protože přímým zapojením opozičních politiků by akce ztratila punc „celospolečenského odporu“. I to je samozřejmě falešné, ale média na Minářovu hru přistupují. Jejich „zrzavý Miky“ je nedotknutelný. Může si klidně ohlásit vznik politické strany, vybírat na ni miliony, ty potom sbalit, žádnou stranu nezaložit a nic se nestane. Nemůže, protože si přece „nesundají“ vlastního.
Svým způsobem se nelze divit běžnému občanovi, který podporuje opozici, že na Letnou dorazí a pojede tam klidně přes celou republiku i s rodinou. Nejenže si udělají výlet. Ale pocítí tam atmosféru sounáležitosti se stejně naladěnými, uvidí a uslyší z pódia své oblíbené herecké hvězdy. Nemusí platit tisíce za vstupenky do divadla, aniž by o divadelní představení byli ochuzeni. Domů se budou vracet rozjaření, plní energie, bojovnosti a „duchovního obohacení“. Nebo si to aspoň budou myslet.
Lidé ze své přirozenosti vyhledávají masové akce, průvody a setkání. Proto komunisté ve svém boji proti církvi a náboženství přišli s prvomájovými průvody a podobnými akcemi. Nahradili tím mnoho set let trvající tradice pouťových procesí. Co na tom, že místo křížů a soch svatých se pochodovalo s transparenty typu „Mor, cholera, mravenci, Trumanovi spojenci“ a rudými prapory. Komunisté věděli, že mají-li se udržet u moci dlouho, musí likvidovat církev, která odjakživa zdůrazňuje biblickou pravdu o lidské svobodě. Dnešní akce Milionu chvilek pro demokracii jsou vlastně nahrazením prvomájových průvodů. Lidé si tam nejen zakřičí antibabišovská hesla, ale z Prahy odjedou s příjemným pocitem (byť falešného) duchovního uspokojení.
Mikuláš Minář a jeho věrní si mohou hlásat svá hesla o hanebné vládě, boji za demokracii a největší demonstraci v historii (po kolikáté už?) jak chtějí, nic tím samozřejmě nezmění, a tak je to dobře. Vláda se nemění na ulici ani na plné Letné, ale ve volbách. Ty proběhly loni na podzim a národ se v nich demokraticky vyjádřil. Poněkud paradoxní dnes ovšem je, že zatímco během vlády Petra Fialy se demonstrovalo, protože tehdejší vláda sliby porušovala, nyní se demonstruje, protože vláda sliby plní. Ano, i na takový bizár můžete lidi dostat do ulic.
Navíc Milion chvilek nic ve skutečnosti změnit nechce. Nebylo by dokonce divné, kdyby Mikuláš Minář a další jeho skvěle vydělávající věční aktivisté Andreje Babiše a jeho hnutí ANO loni na podzim sami volili. Nic si totiž nemohli přát víc než nástup této vlády. Co by asi dělali, kdyby vládl Petr Fiala nebo Vít Rakušan? Samozřejmě nic. Mlčeli by, ať by vláda prováděla cokoli. O to tu jde. Zítra nebude tak důležité sledovat přímý přenos z demonstrace, ale stav transparentního účtu Milionu chvilek, kam budou účastníci během čekání na nástup svých „duchovních vůdců“ na pódium ochotně posílat další příspěvky. Zaplatí a budou se cítit dobře. „Milionář“ Minář jim bude děkovat. A všichni budou spokojeni.
