SPD
1. Obrovské finanční náklady a zatížení rozpočtu
Ukrajina je velká a relativně chudá země s HDP hluboko pod průměrem EU. Její vstup by znamenal, že by se okamžitě stala největším čistým příjemcem financí z rozpočtu EU. Podle interních propočtů by unijní pokladnu stála stovky miliard eur, což by vedlo k tomu, že ze současných čistých příjemců dotací (např. Polsko, Česko, Maďarsko) by se museli stát čistí plátci.
2. Destabilizace Společné zemědělské politiky (SZP)
Ukrajina disponuje obrovským a vysoce konkurenceschopným zemědělským sektorem s úrodnou černozemí. Její plná integrace do jednotného trhu by pohltila obrovskou část zemědělských dotací EU. To by vedlo k drastickému krácení dotací pro farmáře v ostatních státech EU a k existenčnímu ohrožení lokálních zemědělců kvůli levnému ukrajinskému importu.
3. Bezpečnostní rizika a zatažení EU do konfliktu
Dokud na území Ukrajiny probíhá válečný konflikt nebo existují nevyřešené územní spory s Ruskem, její vstup by pro EU znamenal přímé bezpečnostní ohrožení. Unie sice nemá tak silné vojenské závazky jako NATO, ale článek 42 odst. 7 Lisabonské smlouvy o vzájemné pomoci by mohl členské státy vtáhnout do přímé konfrontace s jadernou velmocí.
4. Systémová korupce a slabý právní stát
Přestože Ukrajina provádí reformy, dlouhodobě se potýká s hluboce zakořeněnou korupcí a vlivem oligarchů na politiku i ekonomiku. Členské státy EU mají obavy, že miliardové fondy určené na obnovu země by mohly být zneužity, a že ukrajinský justiční systém nesplňuje přísné unijní standardy právního státu.
5. Hrozba kriminality
Ukrajina je známá korupcí a kriminalitou. Na jejím území řádí mafie. Při vstupu Ukrajiny do EU by tyto struktury pronikaly na území států EU a rozšiřovaly by svou trestnou činnost. A přidejme k tomu, co se stane se statisíci demobilizovaných vojáků a zbraněmi z války. Ti se mohou zapojit do kriminálních brigád.
6. Přesun politické moci na Ukrajinu
Počet hlasů v Radě EU a křesel v Evropském parlamentu se odvíjí od počtu obyvatel. Ukrajina by se stala jednou z nejlidnatějších zemí EU.
7. Riziko masové migrace a odlivu mozků
Otevření unijního trhu práce pro desítky milionů Ukrajinců vyvolává obavy z masového přílivu levné pracovní síly, což by mohlo vytvořit tlak na snižování mezd v určitých sektorech. Pro samotnou Ukrajinu by to navíc znamenalo fatální odliv kvalifikovaných mozků, které země potřebuje k poválečné obnově.
8. Nesplnění Kodaňských kritérií
Vstup do EU vyžaduje striktní splnění tzv. Kodaňských kritérií (stabilní demokracie, fungující tržní ekonomika, schopnost plnit závazky plynoucí z členství). Válečný stav, zničená infrastruktura, znárodňování strategických podniků a omezení některých politických svobod (byť vynucené válkou) znamenají, že Ukrajina tato kritéria v dohledné době objektivně nedokáže plně naplnit.
9. Únava z rozšiřování a odpor veřejnosti
V mnoha zakládajících státech EU (např. Francie, Nizozemsko, Rakousko) panuje mezi obyvateli silná „únava z rozšiřování“. Voliči se obávají ekonomických dopadů a ztráty národní suverenity.
10. Nespravedlnost vůči zemím Západního Balkánu
Státy jako Severní Makedonie, Albánie, Srbsko či Černá Hora čekají v „předsálí“ EU na členství již celá desetiletí a musely projít bolestivými reformami. Pokud by Ukrajina získala v integraci „rychlou stopu“ z čistě geopolitických důvodů, mohlo by to Západní Balkán destabilizovat a vyvolat pocit nespravedlnosti.
FB
