Maďarsko spustilo veřejnou prohledávatelnou databázi spisů státní bezpečnosti z komunistické éry, čímž zveřejnilo totožnosti desítek tisíc osob evidovaných jako informátoři, kolaboranti a cíle náboru za vlády podporované Sovětským svazem.
Tato iniciativa, kterou spravuje Historický archiv maďarské státní bezpečnosti (ÁBTL) prostřednictvím nově spuštěného portálu nyitottaktak.hu, představuje vyvrcholení desetiletí trvajícího politického boje. Ukončuje tak více než tři desetiletí, během nichž byly archivy maďarské tajné policie z velké části uzavřeny před veřejnou kontrolou. Ředitel ÁBTL Gergő Bendegúz Cseh uvedl, že toto zveřejnění jde dále než kdekoli jinde v bývalém východním bloku.
Načasování má silný historický symbolický význam: Včera uplynulo 70 let od zahájení 2. ostré fáze sovětské vojenské intervence ze 4. listopadu 1956, kdy sovětské tanky vjely do Budapešti, aby potlačily protikomunistické povstání, které vypuklo 23. října.
V této úvodní fázi zveřejnění vláda vydala „databázi H“ – odvozenou z magnetických datových pásek z ledna 1990 – spolu se zákonnými operačními rejstříky („6-karty“ a registrační knihy), čímž zpřístupnila 50 000 až 60 000 jmen. Uživatelé mohou vyhledávat podle jména, místa a data narození a krycího jména. Citlivé osobní údaje, jako jsou podrobnosti o zdravotním stavu, závislosti nebo sexuální orientaci, byly začerněny.
Druhá fáze zveřejnění obsahující přibližně 9 000 podrobných náborových spisů (B-dossziék) je naplánována na 25. února 2027, což je národní den památky obětí komunismu. Záznamy zahraniční zpravodajské služby III/I z komunistické éry nejsou z důvodů národní bezpečnosti zveřejňovány.
V letech 1945 až 1989 maďarské ministerstvo vnitra a orgány státní bezpečnosti nasadily rozsáhlou síť informátorů k monitorování intelektuálních kruhů, církevních sborů, disidentů a běžných občanů. Zatímco předchozí vlády od transformace v roce 1989 omezovaly přístup k spisům na akademické badatele a na osoby v nich uvedené a jejich blízké příbuzné, nová vláda v září přijala zákon o zrychleném odtajnění.
Parlament zákon schválil 15. září poměrem hlasů 149 : 0, přičemž 35 poslanců se zdrželo hlasování, z nichž většina patřila k opozičnímu uskupení Fidesz-KDNP. Premiér Péter Magyar obvinil Fidesz, že v letech 2010 až 2026 celkem 25krát zamítl návrhy na zveřejnění těchto dokumentů.
Bývalý premiér Viktor Orbán 3. listopadu prohlásil, že se ho komunistické tajné služby během jeho vojenské služby pokoušely zverbovat jako informátora. Uvedl, že to odmítl a později se dostal pod přísný policejní dohled.
Vládní úředníci a archiváři veřejnost důrazně varovali před vyvozováním ukvapených závěrů nebo vyřizováním historických účtů pouze na základě jména, které se objeví v databázi. Záznamy státní bezpečnosti systematicky míchaly dobrovolné ideologické spolupracovníky s osobami vydíranými kvůli trestním obviněním, zdravotním problémům nebo sexuální orientaci, a to vedle lidí, kteří byli pouze vybráni k náboru, ale nikdy nesouhlasili s poskytováním informací.
Kromě toho byla velká část spisů zničena během pouličních bojů v roce 1956 a skartována odcházejícími komunistickými úředníky během transformace v letech 1988–1989, což vedlo k roztříštěnosti zbývajících archivních záznamů. Podle odhadů citovaných ÁBTL poskytovalo informace státním bezpečnostním službám během čtyř desetiletí přibližně 150 000 lidí. Známá je pouze asi třetina jejich jmen a pouze u každého desátého se dochoval podrobný spis, jako je například B-spis.
„Vyzývám všechny, aby k tomuto dlouho očekávanému zveřejnění dokumentů přistupovali s důstojností a soucitem,“ řekl Magyar během tiskové konference v Budapešti. „Mnoho rodin se nyní bude muset vyrovnat s těžkými informacemi, které se často budou týkat již zesnulých členů jejich rodin. Je nemožné překonat trauma, aniž by se o něm mluvilo a kladly se otázky.“
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
