Úplavice cukrová je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Toto onemocnění je částečne spojené se slinivkou břišní. Rozlišují se dva základní typy cukrovky, které mají podobné příznaky, avšak odlišné příčiny vzniku.
V prvotním stádiu onemocnění není koncentrace glukózy v krvi velká a pacient se díky dietě obejde, bez podávaní inzulínu. Místo cukru používa glukózu, sorbitol, xylitol nebo stévií sladkou (lat. Stevia rebaudiana).
V pokročilejším stádiu nemoci, kdy buněčné okrsky slinivky břišní (takzvané Langerhansovy ostrůvky) jsou oslabeny, jsou pacienti závislí na podávaní inzulínu. V opačném případe by mohlo dojít ke kómatu a smrti.
Při léčbe cukrovky je především nutno ulehčit práci slinivce břišní a naučit se štěpit cukr v krvi jinými způsoby. Pacient by se měl naučit samostatně měřit koncentraci cukru v krvi a moči, aby ji mohl hlídat v průběhu léčby. Zároveň je vhodné občas kontrolovat přítomnost acetonu v moči.
Během výzkumů bylo prokázano, že koncentrace cukru v krvi (a tedy i v moči) prudce klesá při hladu, v chladu, v průbehu fyzické práce, cvičení a při používaní fermentu z rostlin, které obsahují zinek.
Zároveň bych chtěl poznamenat, že musíme rozlišovat dva druhy cukrů:
Rostlinný cukr, škrob, glykosidy,
Živočišné cukry, med, glykogeny, mléčná syrovátka,
První druh cukru organizmus získavá konzumaci rostlinné stravy (např. jablka, hroznové víno, hrušky, višně, švestky atď.). pro jeho štěpení potřebujeme inzulín. Druhý druh se vytváři díky konzumaci stravy živočíšneho původu (např. med nebo mezibuněčný glykogen). Pro štěpení žiočišných cukrů inzulín nepotřebujeme. Na oba druhy cukrů glukotest reaguje stejně. Avšak cukr živočišneho původu pro organizmus člověka není nebezpečný a není potřeba jej odstraňovat. Proto při cukrovce je vhodné zmenšit konzumaci ovoce, ale med naopak v menších porcích používat.
Léčba cukrovky začína obnovením správné funkce trávicího systému podle výše uvedené metody.
Následně začínají procedury na ulehčení práce slinivky břišní. K tomu je potřeba v době vysoké koncentrace cukru v moči provádět kontrastní koupele: zahřívaní tela s následným ochlazením a opětovným zahřívaním. Bylo zpozorováno, že koupání v chladné vodě způsobuje prudký pokles glukózy v krvi. Zpravidla všichni potápěči a milovníci studené vody mají nižší koncentraci cukru v krvi. Přitom však je potřeba si pamatovat, že přechlazení je škodlivé. Proto volíme tři etapovou metodu: zahřívaní – ochlazení – zahřívaní. Při prudkém ochlazení, aby tělo udrželo stálou teplotu, buňky pokožky rychle spalují mezibunečné cukry. Avšak aby se z organizmu vyplavily zásady, které se tvoří při ochlazení, je potřeba tělo znovu dobře zahřát. Po těchto procedurách je nutno měřit koncentraci cukru v moči, aby se zjistila její přúmerná hodnota.
Obzvlášť účinné jsou tyto procedury v sauně, kde tělo nejdřív zahříváte, pak jej 10 – 15 sekund ochlazujete v bazénu, potom znovu zahříváte v sauně atd.
V době odpočinku pijte jemně slazený čaj z pelyňku pravého (lat.Artemisia absinthium L.) nebo fazolových lusků přikyselený Bolotovovým balzámem. Je možná mírna konzumace ovoce, aby koncentrace glukózy v krvi po proceduře nepřevyšovala 1-2%.
Kromě těchto procedur by měl pacient užívat fermenty, které stimulují práci slinivky břišní. Podobné fermenty se připravují z rostlin, které obsahují hořčiny. Hořčiny se štěpí na dva důležité enzymy (inzulín a trypsin), čímž posiluji funkci slinivky břišní. Trypsin se ve spojení se žlučí dostáva do dvanáctníku a štěpí rostlinné bílkoviny. Inzulín se ve spojení s aminokyselinami, které vylučují játra, podíli na štěpení cukrů.
Připravujeme tedy dva druhy tekutin: hořké čaje a fermenty z hořčin.
Pro přípravu čaje 1 lžíci rostliny přelijeme 400 ml vody ohřáte na 70-80C. Vše necháme louhovat v termosce po dobu 1-2 hodin. Čaj užívame 1 hodinu po jídle. Délka kúry záleží na koncentraci cukru v moči.
Fermenty se připravuji obvyklým způsobem: 3 litry vody, 1 lžička smetany, 200 ml cukru, 100 ml rostliny, kterou zabalíme do gázy s těžítkem, aby nedošlo ke kontaktu se vzduchem. Vše necháme zkvasit po dobu 2 týdnů. Pro tento kvas jsou vhodné nasledovné rostliny:
Muškátový oříšek (lat. Myristica), fazolové lusky, jerlin japonský (lat. Sophora japonica L.), čekanka obecná, vlaštovičník, jestřábník zední (lat. Hieracium murorum L.), mléč rolní (lat. Sonchus arvensis L.), chrpec plazivý (lat. Acroptilum repens), divizna (lat. Verbascum), brslen (lat. Euonymus).
Z nabídky těchto rostlin zvolíme dvě a připravíme z nich fermenty, které by se měly užívat střídavě: dva týdny jeden, pak dva týdny druhý.
Prospěšné jsou také kvasy připravené z následujícich rostlin: galgán lekářsky (lat. Alpinia officinarum), světlík lékařský (lat. Euphrasia rostkoviana), rozchodnice růžová (lat. Rhodiola rosea), eleuterokok (lat. Eleutherococcus), klanopraška (lat. Schizandra), aralka mandžuská (lat. Aralia mandshurica Rupr. et Maxim), ženšen.
Dobrých výsledků lze dosáhnout díky fermentům připraveným z rostlin, které mají geneticky obnovujíci účinky: prha (lat. Arnica), netřesk (lat. Sempervivum), mořské řasy, lopuch, a také z rostlin obsahujícich zinek: hrušky, moruše, jablka, střemcha obecná, borůvky.
Po jídle by měl nemocný vypít lžičku Bolotovova balzámu v čisté podobě, anebo jej přidat k čaji nebo kávě. Pomůže to štěpení cukrů na jednosušší látky a jejich hodnotnému vstřebávaní. Přitom nemusíte mít obavy z nadbytečné konuzumace cukru: ani glukóza, ani fruktóza cukrovku nevyvolávají.
Diabetes často vzniká jako důsledek infekce při naprosto zdravé slinivce břišní. V organizmu člověka je velké množství bakterií, které osídlují tenké střevo a přepracovávají cukry s využitím inzulinu. Střevy člověka procházi 8-9 litrů tekutin, které vylučují žaludek, játra, slinivka břišní. A tyto tekutiny obsahují také inzulín.
Jelikož krevní plazma procházi trávicím ústrojím hned třikrát, větší část inzulínu se při kontaktu s bakteriemi využíva na zpracováni cukrů právě ve střevech. Tady docházi ke glykolýze bez přístupu kyslíku, ale ze zvýšenou spotřebou inzulínu, kterou můžeme pozorovat v buňkách ascarididae (střevní hlistice)
K podobné glykolíze docházi jen v případe, že střeva jsou obydlena acetonovými kvasinkovými bakteriemi. Tyto bakterie se liší od bakterií zdravého člověka tím, že zpracovávají cukry se zvýšenou spotřebou inzulínu a produkují velké množství acetonu. Proto člověk nakažený acetonovými bakteriemi trpí cukrovkou při naprosto zdravé slinivce břišní.
Léčba tohoto typu cukrovky spočíva ve „vypuzení“ acetonových bakterií ze střev a v jejich výměne za bakterie prospěšné lidskému organizmu (např. bakterie obsažené v syrovátce mateřského mléka). Léčba pacientů s druhým typem cukrovky není snadná. Způsoby a metody je potřeba vytvářet individuálně. V každém případe je nutná konzultace a dohled odborníka.
Vyplavit acetónové bakterie z organizmu je možno pomoci pelyňku, chmelu, puškvorce obecného, rojovníku bahenního, muškátového oříšku, jerlínu japonského, šťávy z červené řepy.
Celková léčba diabetu je přísne individuální. Především je potřeba zjistit všechny odchýlky v organizmu a pracovat na jejich odstranění. Pak detailně rozpracovat metodu obnovení Langerhansových ostrůvků. Každý postup konzultovat s odborníkem.
Na závěr bych rád uvedl výňatek z vyjádření primáře endokrinologické kliniky v Kyjevě Dmitrije Vasiljeviče Kirijenka:
„..Co se týče cukrovky, v některých případech léčba bez podávaní hormonů není možná. Člověk zkrátka umíra. Existuje však několik aspektů, které bychom neměli zahazovat. Zaprvé, je to roztok soli. Ze své lékařské praxe vím, že dokonce infuzní aplikace jednoduchého fyziologického roztoku (0,09%) do žíly umožňuje významně snížit dávky inzulínu. Občas docházi také ke hypoglykemii – snížené koncentraci cukru v krvi. Jednoznačne můžeme tvrdit, že při cukrovce „solit“ organizmus je prospěšné. Obzvlášť to platí pro druhý typ diabetu, kdy organizmus má dostatek vlastního inzulínu a je potřeba jen vytvořit prostředí, aby pracoval.
Zadruhé, jsou to hořčiny: hořčice, křen, cibule atd. Pacientům často opakuji, že hořké, slané a kyselé jsou neutralizátory sladkého.
Třetím faktorem při cukrovce je nedostatek mikroelementů jako je zinek a chrom. Dle mého názoru příčinou této skutečnosti je konzumace rafinovaných produktů, průmyslová výroba drůbeže, hovězího a vepřového masa, nedostatok mimkroelementů v ovocí a zelenině pěstované chemickým způsobem.
Myslím si, že Bolotovovy kvasy a fermenty připravené z vhodných rostlin by mohly být východiskem. Tyto nápoje obsahují nenahraditelné aminokyseliny a produkty kvašení působí v organizmu aktivněji. Zřejmě Boris vasiljevič určil hlavní směr boje s cukrovkou, který si zaslouží pozornost odborníků. Bylo by vhodné provést klinické výzkumy společné s panem Bolotovem…“
Z knihy Borisa Bolotova „Zdravý člověk v nezdravém světe“
Post Views:
23
