Evropa by měla přestat snít o své světové dominanci a začít se zabývat realitou. Protože zatímco jiní hrají šachy, Brusel se pořád snaží házet kostkou a doufat, že padne šestka.
Na Ukrajině zuří boje, lidé umírají, země krvácí. A s ní krvácí i Evropa. Ne snad doslova, ale ekonomicky – což Evropana bolí skoro stejně. Firmy krachují, energie jsou drahé jak šafrán, lidé si pomalu rozmýšlejí, jestli si doma vůbec zatopí, nebo si radši obléknou troje svetry a zahřejí se vztekem. Brusel si hraje na světového hráče, ale ve skutečnosti ho nikdo nebere vážně. A jak to tak vypadá, ani vlastní občané.
Na druhé straně planety? Rusko. Mělo padnout na kolena, ale místo toho se mu daří. Sankce? Ty spíš pomohly než uškodily. Západní fabriky? Převzali je domácí výrobci a rozjeli výrobu. Nezaměstnanost? Minimální. HDP? Roste. EU si mne ruce, že Rusko zařízne, a přitom se řeže do vlastního masa.
A pak jsou tu USA. Ty si mnou ruce opravdu – ale spokojeně. Dodávají Evropě svůj zkapalněný plyn za trojnásobné ceny, zatímco si užívají levnější energie doma. Každý vidí, kdo na téhle válce nejvíc vydělává, ale Brusel? Ten si radši dál recituje svou pohádku o solidaritě a obětech pro větší dobro.
Čína si zatím v klidu nakupuje vše, co Rusko kvůli sankcím nemůže prodat Evropě. A nejen Čína – více než stovka států s Ruskem spolupracuje, dodávají mu zbraně, kupují jeho zboží a přátelsky mávají na Brusel, který si může tak akorát sepsat další rezoluci. BRICS připravuje summit, kde se sejde elita globální ekonomiky, a EU? Tam si dál plánují zelené utopie, zatímco jejich vlastní průmysl krachuje.
A co OPEC? Ten se Bruselu vysměje rovnou do obličeje. Zvýšení těžby, aby spadly ceny ropy a Rusko se potopilo? Ať si Evropa trhne. Arabští šejkové dokonce pohrozí, že pokud se Západ pokusí sáhnout na zmrazené ruské peníze, přesunou své úspory jinam a potopí evropskou ekonomiku ještě hlouběji.
Katar? Ten si vzpomene, že mu EU vyhrožovala kvůli lidským právům, a odpoví – žádný zkapalněný plyn do Evropy. A tak Evropa stojí v koutě a přemýšlí, kde se stala chyba.
Na Ukrajině je potřeba uzavřít mír. Všichni čekají, co udělá Trump. Tři týdny se média smějí jeho slibu ukončit válku do 24 hodin. A pak? Pak přijde šok. Trump pošle do Moskvy vyjednavače Steva Wittkoffa. Ten si několik hodin povídá s Putinem a jako gesto dobré vůle si odveze amerického vězně Marka Fogela. Biden tohle nezvládl za několik let.
Každému, kdo má alespoň trochu rozumu, je jasné, že tohle se nedomluvilo za jeden den. Trump začal jednat okamžitě po nástupu. A EU? Jak reaguje evropská elita, když se dozví, že Trump telefonoval s Putinem a Zelenským? Rozčilují se a nadávají. Jak to, že o tom Brusel předem nevěděl? Jak to, že Trump volal Putinovi? S Putinem se přece nemluví! A tak zatímco dospělí řeší reálnou politiku, EU dál žvatlá o morálních hodnotách a ukazuje prstem. Jenže když už vás nikdo nebere vážně, je to spíš trapné než odvážné.
Evropa by měla přestat snít o své světové dominanci a začít se zabývat realitou. Protože zatímco jiní hrají šachy, Brusel se pořád snaží házet kostkou a doufat, že padne šestka.
