Před čtyřmi tisíci lety objevili vládci starověkého Babylonu techniku, jak odvrátit násilné vzpoury.
Ve starověku měli lidé tendenci beznadějně se zadlužovat u svých věřitelů. Nakonec povstali a způsobili nestabilitu, která mohla ohrozit celý vládnoucí systém.
Vládci starověkého světa si tuto dynamiku uvědomovali.
Jejich řešením bylo plošné zrušení dluhů – dluhové jubileum.
Dluhová jubilea fungovala jako ventil uvolňující tlak ve společnosti, když neexistovaly další možnosti.
Tato praxe a metoda se ve starověkém světě rozšířila a byla převzata dalšími civilizacemi.
Například kniha Mojžíšova uznává dluhová jubilea jako konec 49letého biblického cyklu – sedmi cyklů po sedmi letech.
Myslím, že tato starověká praxe se brzy vrátí, protože státní, firemní i osobní dluhy dnes dosáhly neúnosné výše.
Dluhová jubilea už vlastně začala… a důsledky pro investice budou značné.
Největší přesun bohatství v historii
Je důležité si uvědomit, že dluhová jubilea jakoby zázrakem nové bohatství nevytvoří.
Pouze ho přerozdělí.
Dluhová jubilea jsou vládní nařízení, která se rovnají masivnímu transferu bohatství s velkými vítězi a poraženými.
Odpuštění půjček PPP během hysterie kolem Covidu bylo předehrou.
Odpuštění studentských půjček prezidentem Bidenem byl posunem o další schod výše.
Odpuštění studentských půjček bylo bezprecedentní. K jednostranné výkonné akci takového rozsahu v době míru ještě nikdy předtím nedošlo. Navíc o výdajích takového rozsahu má rozhodovat Kongres, nikoli prezident.
Odhaduje se, že okamžité a odložené náklady na odpuštění studentských půjček dosáhnou nejméně 590 miliard dolarů.
Bidenovo jubileum studentských půjček zašlo příliš daleko dokonce i pro Obamova bývalého hlavního ekonomického poradce Jasona Furmana, který ho popsal takto: „Víte, že to bylo v roce 1998:
„Přilévání zhruba půl bilionu dolarů benzínu do inflačního ohně, který už hoří, je bezohledné.“
Kromě inflačních dopadů – k nimž se dostanu za chvíli – vytvořilo jubileum studentských půjček také jistý precedens, který podle mého názoru nebude možné zvrátit.
Uvažte, jak se cítí lidé, kteří se zachovali obezřetně.
Tito lidé se vydali na jinou profesní dráhu, aby se vyhnuli studentským půjčkám, omezili své výdaje, aby si mohli dovolit studovat bez půjček, nebo svůj studentský dluh splatili.
Tito lidé se nyní pravděpodobně cítí jako hlupáci.
Nejenže se jim nedostane žádného oddlužení, ale budou muset tak či onak zaplatit účet za ty, kterým byly studentské půjčky odpuštěny.
Dovedu si představit, že tito lidé budou naštvaní a jako mnoho Američanů pravděpodobně mají své značné dluhy na autech, hypotékách a kreditních kartách. Takže i oni budou chtít oddlužení …. a vsadím se, že se jim ho dostane.
V souvislosti s rostoucími cenami prudce rostou spotřebitelské dluhy. Ty dosahují historického maxima – přes 16 bilionů dolarů.
S rostoucími úrokovými sazbami se náklady na obsluhu tohoto rekordního dluhu stávají pro mnohé neúnosné. V důsledku toho mnoho Američanů dosáhlo maximální míry zadlužení a dostává se do bodu finančního zlomu.
Jak nám Biden dokázal, ke smazání stovek miliard z dluhů stačí jeden tah perem prezidenta.
Myslím, že politický tlak na to, aby se to zopakovalo, bude ohromný – zejména před volbami – jako způsob, jak si získat voliče.
Jubileum studentských půjček vytvořilo precedens.
Myslím, že to nebude trvat dlouho a dočkáme se jubilea kreditních karet, půjček na auta nebo hypoték.
Ale jak vláda všechna tato jubilea zaplatí?
Je nepravděpodobné, že by mohla zvýšit daně natolik, aby je zaplatila.
Nemělo by také smysl vydávat další dluhy, aby se zrušily jiné dluhy.
Zbývá tedy tisk peněz jako jediný způsob, jak mohou tato jubilea financovat. A můj odhad je, že přesně to dělají.
Proto nadcházející dluhová jubilea přilévají „benzín do inflačního ohně, který už hoří“.
Není to však jen spotřebitelský dluh, který se stal neúnosným. Velkou achilovou patou je federální dluh americké vlády.
Nadcházející federální dluhové jubileum
Federální vláda USA má největší dluh v dějinách světa. A ten stále roste rychlým a nezadržitelným tempem.
Stručně řečeno, americká vláda se rychle blíží k finančnímu konci.
Zde je důvod…
V současné době se federální dluh USA dostal do parabolické fáze a dosahuje desítek bilionů.
Pro představu, kdybyste vydělávali 1 dolar za sekundu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce – tedy asi 31 milionů dolarů ročně – trvalo by vám více než 1 008 378 let, abyste federální dluh USA splatili.
A to pouze za nereálného předpokladu, že by přestal růst.
Pravdou je, že dluh USA bude dále narůstat, pokud Kongres nepřijme politicky nemožná rozhodnutí o snížení výdajů. Ale s tím nepočítejte. Ve skutečnosti se teď, když normalizoval mnohamiliardové deficity, řítí opačným směrem.
Výše dluhu je tak extrémní, že i návrat úrokových sazeb na jejich historický průměr by znamenal, že placení úrokových výdajů z dluhu by spotřebovalo více než polovinu současných daňových příjmů. Úrokové výdaje by zastínily výdaje na sociální zabezpečení a obranu a staly by se největší položkou federálního rozpočtu.
Za druhé, návrat k historické průměrné úrokové míře nebude stačit k omezení inflace – ani zdaleka. Je zapotřebí drastického zvýšení úrokových sazeb. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to znamenat, že americká vláda zaplatí za úrokové výdaje více, než vybere na daních.
Federální rezervní systém je zkrátka v pasti.
Zvýšení úrokových sazeb, aby se inflace zmírnila, by vládu USA přivedlo k bankrotu.
Jinými slovy, hra skončila. Nemají jinou možnost než „resetovat“ systém – to vlády dělají, když jsou v pasti.
Jak chtějí systém resetovat?
To nikdo s jistotou neví. Ale vsadil bych se, že velkou část bude tvořit dluhové jubileum biblických rozměrů.
Jak se tedy americká vláda zřekne svého absurdního federálního dluhového břemene?
Můj odhad je, že o tom nebude mluvit nahlas. To by příliš připomínalo platební neschopnost. Zničilo by to roli USA jako centra světového finančního systému.
Nemyslím si, že by si americká vláda, (pokud má na výběr) vybere okamžitou sebedestrukci. Jelikož se moci nevzdává dobrovolně, měli bychom předpokládat, že se rozhodne nenápadně realizovat své federální dluhové jubileum prostřednictvím inflace.
Inflace je pro dlužníky velkým bonusem. Umožňuje půjčovat si v dolarech a splácet v desetnících.
A protože americká vláda je největším dlužníkem v dějinách světa, je největším příjemcem inflace.
Proto si myslím, že federální dluhové jubileum přijde v podobě masivní vlny inflace.
Tady je pointa.
Nadcházející dluhové jubileum by mohlo mít za následek smazání závazků v hodnotě mnoha bilionů a vyvolání dříve nevídané inflace.
To by mohlo vyvolat největší přesun bohatství v historii.
Nezapomeňte, že dluh neexistuje ve vzduchoprázdnu. Je závazkem pro dlužníka a aktivem pro věřitele.
Ti, kdo ukládají své bohatství ve státních měnách, držitelé dluhopisů a věřitelé budou velkými poraženými.
Dlužníci a ti, kdo vlastní nezatížená vzácná aktiva, budou velkými vítězi.
To rozhodně není spravedlivý výsledek.
Řádní plátci by neměli být nuceni platit za excesy dlužníků.
Ale představy o tom, co je či není spravedlivé, nebránily Bidenovu jubileu studentských půjček – a určitě nebudou bránit ani jubileím nadcházejícím.
Ačkoli to bude pro mnoho lidí nešťastné, nikdo s tím teď prostě nemůže nic dělat.
Míra zadlužení již dosáhla bodu nasycení a vláda by mohla brzy považovat jubilea za politicky atraktivní možnost.
Proto je nejlepší uvědomit si realitu tohoto Velkého obrazu a zařídit se podle toho.
To znamená vlastnit vzácná a cenná aktiva, která nejsou současně závazkem někoho jiného.
Zásadně to vylučuje fiat měnu na bankovních účtech.
Nezapomeňte, že fiat měna je nezajištěný závazek zkrachovalé vlády.
Navíc, jakmile si to jednou uložíte jako měnu do banky, už to není vaše. Technicky a právně je majetkem banky a to, co vlastníte místo ní, je nezajištěný závazek banky.
V éře jubileí, kdy se dluhy mažou, nebudete chtít být na druhém konci nezajištěných závazků.
Mám podezření, že by se to všechno mohlo už brzy zhroutit… a pro mnohé to nebude hezké.
Většina lidí netuší, jak špatné to může být… natož, jak se na to připravit.
Zdroj: ZeroHedge
