V Česku by mohl do čtyř let vzniknout nový úřad na ochranu dětí, spadající pod ministerstvo práce. Jeho cílem je sjednotit postup sociálních pracovníků po republice. Plánuje to ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Podle šéfa resortu se teď přístup odborů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v krajích liší a každý má jinou metodiku. Opoziční místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) poukazuje na to, že po Juchelkově nástupu na ministerstvo musela skončit řada expertek a expertů na ochranu děti. Opakovaně to kritizovala.
„Mělo by se to všechno zkoncentrovat do nového úřadu, který chci, aby tady byl během čtyř let vytvořen. To je úřad sociálně-právní ochrany dětí, jako máme úřad práce, jako máme Českou správu sociálního zabezpečení, jako máme speciální úřad pro mezinárodní adopce,“ uvedl ministr. Zatím neupřesnil, jak by měl být nový úřad velký. Podle Juchelky na něm ale ministerstvo už pracuje.
Ochranu dětí zajišťují soudy. Provádějí ji pak pracovníci OSPOD obecních úřadů. Ministerstvo práce vydává směrnice a předpisy, má na starosti kontrolu či případně vyřizuje odvolání. Juchelka řekl, že postup OSPOD se v jednotlivých krajích liší a nový úřad ho má sjednotit. „To znejišťování jednotlivých terénních pracovníků – těch ‚ospoďáků‘ – by mělo skončit, aby se nestával extrém, že někdo nechává dítě v toxickém prostředí rodiny tak dlouho, protože má strach z toho, že ho někdo napadne, že ho odebírá. Až po druhý extrém, kdy vidíme, jak někdo s kamerou honí dítě po bytě, protože ho musí vzít, aby se naplnil soudní závazek třeba u střídavé péče,“ řekl ministr.
Česko dlouhodobě sklízí kritiku zahraničních institucí i domácích odborníků za roztříštěnost péče o ohrožené děti. Ta spadá pod resorty práce, školství či zdravotnictví. Jestli nový úřad agendu sjednotí, Juchelka neuvedl.
Někteří kritikové namítají, že péči o ohrožené děti neprospěla také unáhlená „de-institucionalizace“ (tedy rušení pobytových zařízení včetně kojeneckých ústavů), někdy motivované spíše ideologicky, než vedená reálnými možnostmi a potřebami. Kritizují také příliš velký vliv aktivistů různých neziskových organizací.
Podle výkazů ministerstva práce předloni sociální pracovníci zaevidovali 66.600 případů rodin, dalších 18.900 zapsali na dožádání jiných institucí. Zabývali se pěstounskou péčí či adopcemi, ochranným léčením, umístěním do takzvaných klokánků. Řešili také zneužívání, zanedbávání či týrání 11.155 dětí, což je nejvíce za posledních 20 let. Z rodin v předminulém roce odebrali 3341 chlapců a děvčat.
Reforma OSPOD není jediná oblast „práce a sociálních věcí“, volající po reformě. Nedodělek nazvaný „superdávka“, která míchá dohromady všechny cílové skupiny a pohřbívá poslední stopy rodinné politiky. Chybějící sociální pracovníci v terénu, kteří už dávno ztratili vliv na výplatu dávek, ani nemají čas se věnovat nezaměstnaným. Rostoucí zátěž sociálních a zdravotních služeb, související se stárnutím populace, nedostatečná podpora neformálně pečujících. Nepřehledné financování sociálních služeb. Polovičatá důchodová reforma…
Podle The Epoch Times
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
