Záporožská jaderná elektrárna, největší svého druhu v Evropě, se podle ukrajinské vojenské rozvědky proměnila v nebezpečně militarizovanou zónu. Místo, které má být symbolem energetické stability a přísně střežené bezpečnosti, má nyní podle těchto informací sloužit ruským silám jako vojenská základna, sklad zbraní i zázemí pro provoz dronových jednotek.
Foto: Záporožská jaderná elektrárna | Hlavní správa rozvědky Ukrajiny
Ukrajinská rozvědka tvrdí, že ruské jednotky rozmístily vojenskou techniku přímo uvnitř areálu elektrárny. Vozidla se mají nacházet v turbínových halách bloků 1, 2, 5 a 6, přestože všech šest reaktorů je v režimu takzvaného studeného odstavení. Podzemní prostory a kryty měly být přeměněny na sklady munice, zatímco na střechách reaktorových budov byly údajně instalovány kulometné pozice a raketové systémy. Další výzbroj a munice mají být ukrývány i v technických průchodech propojujících jednotlivé části elektrárny.
Mimořádně znepokojivé jsou také informace o využívání areálu k dronovým operacím. Podle ukrajinské strany zde ruské síly zřídily odpalovací i velitelská stanoviště pro kamikadze drony Gerbera-Seeker a Geran-Seeker. Na těchto aktivitách se mají podílet i pracovníci ze zvláštní ekonomické zóny Alabuga, včetně nezletilých studentů. Některé technické objekty poblíž pobřeží bývalé Kachovské nádrže měly být navíc zaminovány, což riziko další eskalace ještě zvyšuje.
Celý areál má podle odhadu střežit přibližně 1 500 příslušníků ruské Národní gardy. Zásadní problém však představuje i omezený dohled zvenčí. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii se podle ukrajinské rozvědky mohou pohybovat pouze po trasách předem schválených ruskými úřady. To jim znemožňuje nezávisle kontrolovat klíčové technické části elektrárny a získat úplný obraz o skutečném stavu zařízení.
Vedle přítomnosti armády roste i obava z postupného technického chátrání elektrárny. Před začátkem plnohodnotné invaze byla stanice napojena na deset externích vedení. Dnes zůstává v provozu jediné. Dne 3. července navíc elektrárna znovu zcela ztratila externí napájení — už podvacáté první od začátku rozsáhlé války. Každý podobný výpadek přitom zvyšuje tlak na nouzové systémy, které jsou pro bezpečný provoz jaderného zařízení zásadní.
Velké obavy vyvolává také zásobování vodou, jež je nezbytné pro chlazení reaktorů i vyhořelého paliva. Hladina vody v chladicím rybníku má podle ukrajinské rozvědky dosahovat pouze 12,86 metru, zatímco minimální potřebná úroveň činí 15 metrů. Z celkem 57 hlubinných vrtů je navíc jen 11 vybaveno čerpadly s dostatečnou kapacitou. Voda je proto přiváděna i z odtokového kanálu nedaleké Záporožské tepelné elektrárny, což je však pouze provizorní řešení s nejistou dlouhodobou spolehlivostí.
Dalším vážným problémem je nedostatek kvalifikovaného personálu. Před invazí v elektrárně pracovalo přibližně 11 000 lidí, nyní má být k dispozici zhruba 7 500 pracovníků. Mezi nimi jsou i stovky externistů bez licencí potřebných pro práci v jaderném provozu. Ukrajinská rozvědka zároveň uvádí, že ukrajinští zaměstnanci čelí nátlaku, aby podepisovali smlouvy s Rosatomem pod hrozbou propuštění. Část ruských specialistů, kteří byli do areálu převedeni, navíc údajně nemá dostatečné zkušenosti se specifickým konstrukčním řešením a provozními postupy této elektrárny.
Záporožská jaderná elektrárna se tak podle těchto tvrzení stává nejen symbolem okupace, ale i místem, kde se vojenské cíle nebezpečně prolínají s jadernou infrastrukturou. Právě tato kombinace představuje jeden z nejvážnějších bezpečnostních problémů války — protože jakýkoli incident v takto citlivém objektu by neměl pouze vojenské, ale i rozsáhlé humanitární a ekologické následky daleko za hranicemi samotného regionu.
Zdroj: Defense Magazine
