Americká vláda omezuje vývoz nejvýkonnějších čipů poslední generace, takže je mohou do svých zařízení montovat jen firmy z přátelských zemí. Česká republika mezi nimi není. Proč? Vždyť jsme se tolik snažili! Nikdo jiný na světě neprojevil vůči americkým „spojencům“ srovnatelnou servilitu. Úplně jsme zahodili vlastní zájmy. Obětovali jsme své bezpečí i svou životní úroveň. A pořád je to málo. Co dalšího bychom snad měli udělat?
Něco podobného si teď možná budou říkat příznivci pětikoalice. Tedy menšina z nich. Většina si řekne, že je to vlastně skvělé, že by nám moderní zařízení stejně nesvědčila a že to dokazuje, jak to s námi moudrý Joe Biden myslí dobře.
Ale co ostatní? Jim možná poskytne vodítko teorie centra a periferie, které můžete znát ze seminářů profesora Budila (od února bude k dispozici online verze kurzu). Je to jednoduché. Centrální státy mají továrny, vědecký výzkum, banky, kulturní centra apod. Periferní státy jsou zásobárnou surovin, otroků (či levné práce obecně), jezdí se tam na safari atd. Pravidla hry jsou následující: periferní státy se snaží ze svého periferního postavení vymanit. Centrální státy se jim v tom snaží zabránit, a to s použitím jakýchkoliv prostředků. To znamená, že jakmile se stanete periferním státem, zůstanete jím navždy. Čas od času to vypadá, že se taková země slibně rozvíjí, čas od času se dokonce mluví o ekonomickém tygrovi, ale nakonec se pokaždé ukáže, že centrum má dostatek prostředků, jak rozvoj zase zastavit. Periferním zemím nezbývá než doufat v rozpad systému.
Až zase někdy uslyšíte o „mezinárodním systému založeném na pravidlech“, jsou to právě tato pravidla.
Pokud ještě nemáte přístup k Plné verzi Hamplova druhého pohledu, připomínám, že si ho můžete obstarat zde.
