Opět postřeh Curtise Yarvina.
Za prvé. Posláním vlády je zvyšovat hodnotu národního bohatství. Někomu to může znít divně, protože má národní bohatství spojeno výhradně se státními podniky. Nejde ale o státní podniky. Jde o to, abychom žili v prosperující zemi, kde se dobře daří, kde vznikají dobrá pracovní místa, kde je státní pokladna plná, která je schopna financovat obranu atd.
Za druhé. Tím nejcennějším národním pokladem jsou jednoznačně lidé. Jde tedy o to zvyšovat hodnotu lidí, kteří v zemi žijí.
Za třetí. „Je to práce, co zvyšuje hodnotu člověka. Kromě některých speciálních činností, které jsou vyloženě poškozující. A také víme, co člověka hodnotnějším nedělá: spotřeba. Přinejmenším o platí o spotřebě, která překračuje úroveň pokrytí základních potřeb.
Z pohledu národního bohatství nemá myšlení o HDP téměř žádný smysl. Ve skutečnosti platí, že čím více luxusu pro své občany vyrábíte, tím jsou měkčí, slabší a méně produktivní. A netrpí jen ekonomicky, ale také duchovně. Duchovní přínos náročné, a zejména smysluplné práce je dobře znám.“
Totéž platí o tom, jestli jsou lidé šťastní nebo nešťastní. Smysluplnou práci ke štěstí potřebujeme, přepych naše štěstí nezvyšuje.
Začněte odebírat Plnou verzi Hamplova druhého pohledu a staňte se tak součástí komunity těch, kdo dokážou přemýšlet hlouběji než umožňují komentáře k výrokům různých politiků.
