Druhý pohled z 16.11.: O překládání knih a filmů

Druhý pohled z 16.11.: O překládání knih a filmů

Slavnostní uvedení českého překladu Tocquevillova Memoáru o chudobě se nepodařilo natočit (kolegové z alternativní televize nedorazili), takže záznam nebude na internetu. Je to škoda hlavně kvůli proslovům Ivo Budila a Vladimíra Kajlíka, kteří pronesli názorově opačné příspěvky, oba velmi zajímavé.

Z toho, o čem jsem mluvil krátce já, vypíchnu důležitost překladů. Kulturní a kultivovaný národ se pozná mimo jiné podle toho, kolik zásadních literárních děl v jeho jazyce existuje. To není v rozporu s tím, jestli lidé umí cizí jazyky, protože to odkazuje na dvě zásadně rozdílné situace.

Buď je tomu tak, že o myšlenkách toho cizího díla můžeme diskutovat ve svém jazyce a máme k tomu své názvosloví (třeba „ideje“, když mluvíme o Platonovi, nebo „odcizení“, když mluvíme o Marxovi). A někteří učenci, když jsou hodně hloubaví, tak nahlížejí do originálů. Pak může vznikat třeba jedinečná česká debata o Platonovi nebo jedinečná česká debata o vztahu mezi Tocquevillem a Marxem. Každá taková národní debata je svým způsobem originální, protože v každém jazyce vyzní některé výrazy jinak, což umožní trochu jiné porozumění té problematice.

Nebo je tomu tak, že některá významná díla v tom jazyce nejsou a vzdělaným lidem nezbývá než utíkat se do cizojazyčného prostředí, tedy do kulturní sféry jiného národa. V určitém smyslu to je, jako byste jezdili do ciziny.

Jakkoliv tu občas chválím předlistopadový režim, že podporoval národní život a širokou vzdělanost, v téhle věci si vedl velmi špatně. Překládalo se naprosto nedostatečně. Snad už se ty mezery podařilo dohnat. Nicméně pořád je toho dost nepřeloženého. Jedno malé opomenutí ještě z 19. století teď napravila Jungmannova národní akademie. V češtině už je konečně i Memoár o chudobě.

Mimochodem, před pár lety prosazovali Mladí konzervativci zákaz dabingu filmů. Stejný princip. Jestli chceme osekanou národní kulturu, kde nebude existovat naše vlastní verze Sedmi statečných nebo A jitra jsou zde tichá, nebo kulturu plnou (s tím, že filmoví fanoušci si budou pouštět originály).

Shrnutí a základní teze: Překládání významných světových děl do národního jazyka je nezbytnou podmínkou plnohodnotné národní kultury.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.