Druhý pohled z 18.11.: Záludnost představ o zkaženosti

Druhý pohled z 18.11.: Záludnost představ o zkaženosti

„Lidská přirozenost je násilná a kořistnická a lze ji držet na uzdě pouze třemi silami: Boží milostí, strachem z šibenice a tlakem společenské tradice.“

Takhle se to dočteme v Utleyově Eseji o konzervatismu a je to perfektně řečeno. Od Romana Jocha bychom mohli slyšet totéž. Ale klidně i od Rogera Scrutona. Je to obraz světa, kde v lidech není nic dobrého a jde jen o to, jak těm děsivým bytostem zabránit v ještě horších škodách. Kontrolovat a omezovat, omezovat a kontrolovat. Jakmile povolíme, lidská přirozenost se uvolní z okovů a zničí svět. Ostatně, přesně to jsem tu kdysi uvedl jako první konzervativní dogma:

Každý člověk je svou podstatou beznadějně zkažený.

Není to náhodou tak, že náboženství má být především zdrojem radosti, životní síly, společenská tradice je vítaným a příjemným průvodcem a drtivá většina z nás se jen málokdy dostává do situací, kdy by nás od špatného jednání odradilo až kriminální právo?

… plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde