Kdyby jednotky revoluční lidové armády porazily vládu a převzaly kontrolu nad hlavním městem, jejich vůdce by pronesl řeč velmi podobnou té, jakou slyšel celý svět od Donalda Trumpa. Nepředstírá kontinuitu. Netvrdí, že je „prezidentem všech“ a nepoužívá fráze, jaké čekáme od solidních politiků. Přišel rozbít mocenskou struktura a přišel změnit poměry v celých Spojených státech. Je to opojné, až se z toho točí hlava. Pryč s tyranií! Přichází čas svobody a prosperity.
Tak si říkám, že si najdu první projev Mao ce Tunga a první projev Fidela Castra. Jestli zněly podobně. Samozřejmě, byly to jiné revoluce jiných společenských vrstev s jinými cíli. Ale ten revoluční zápal je spojuje. I to prožívání jasného předělu mezi dosavadní systémem a tím novým, co přinášíme.
Aby nedošlo k mýlce. Ten pocit jednoznačně sdílím. Ostatně, píšu o trumpovské revoluci od roku 2016, byl jsem od první minuty nadšený z J. D. Vance a tohle opravdu je okamžik, o kterém jsem snil. Teprve teď přichází ten Trump, kterého jsme my – nepřátelé režimu – vítali v roce 2016. (fotky níže jsou z roku 2016, z pražské demonstrace na podporu tehdy nastupujícího podivína Donalda Trumpa)
Jen je dobré si uvědomovat, že po každé takové vlně následuje střízlivění a že očekávání jsou nastavena tak vysoko, že jim skutečný Donald Trump nemůže dostát, byť by byl sebelepší. Navíc se ta očekávání velmi liší a občas si dokonce odporují.
Ale dnes se můžeme radovat. Den revolučního vítězství.
