V roce 1906 přebírali Nobelovu cenu za lékařství společně Ital Camilo Golgi a Španěl Ramon Cayal. Součástí ceremoniálu je i přednáška, takže v tomto případě proběhly dvě přednášky po sobě. Nejdříve promluvil Španěl, a po něm si vzal slovo Ital: „Můj ctihodný kolega se mýlí…“ zahájil a Caylaovy teze úplně strhal.
Dnes by někdo vykřikoval, že to dokazuje, že věda je podvod, když se ani vědci nedokážou shodnout. V dobách vrcholu evropského myšlení byla ale právě tohle silná stránka vědy. Byl to prostor, kde se daly porovnávat konkurenční teorie (samozřejmě při dodržení pravidel). Nesouhlas byl akceptován jako něco normálního, a rozhodně neznamenal vyřazení ze společnosti. Naopak, lidé s neobvyklými teoriemi byli vítáni.
… plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.
Článek Druhý pohled z 28.12.: Zlaté časy svobodných debat se nejdříve objevil na PhDr. Petr Hampl, Ph.D..
