V říjnu jsem tu napsal pozitivní scénář pro Českou republiku a od té doby se pravděpodobnost jeho naplnění zvyšuje. Na konci glosy byla ovšem tato poznámka:
„Má to, žel, i negativní verzi. Nějakého arabského či tureckého válečníka by mohlo napadnout, že Česká republika je velmi vhodné území pro založení vlastního království, a pravděpodobně by mu stačilo pár tisíc bojovníků.“
Nebo by si mohl obsadit jen část našeho území.
Dostávám od čtenářů zprávy, že si oddychli, protože takoví válečníci už nejsou. Omyl! Možná nám nedochází, že když čteme o knížeti Bořivojovi nebo o knížeti Rurikovi, jehož družina si podmanila slovanské obyvatelstvo podél Dněpru, tak bychom si měli uvědomit, že se jejich skupiny příliš nelišily od dnešních gangů, které ovládají obchod s drogami a vedou války v předměstských čtvrtích, případně se snaží zakládat vlastní ministáty na území Libye, Sýrie a dalších „osvobozených“ zemí.
… plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.
Článek Druhý pohled z 5.1.: O válečnících z minulosti se nejdříve objevil na PhDr. Petr Hampl, Ph.D..
