Možná jste si všimli, že nejčastěji citovaným autorem v mých poznámkách je jakýsi Curtis Yarvin. To jméno začíná být dvojnásob zajímavé, protože to je oblíbený autor (a možná i osobní přítel) J. D. Vance, tedy mozku nového amerického prezidenta.
Sluší se tedy napsat něco víc o tomto mysliteli, kterého osobně pokládám za největšího analytika ekonomické a politické moci od dob Karla Marxe. Curtis Yarvin je pseudonym. Předtím si říkal Mencius Moldburg, předtím zase jinak a jeho skutečné občanské jméno není nikde publikováno. Byl geniálním dítětem, takovým tím, co vynechává školní třídy, takže v 15 má ukončené středoškolské vzdělání. Věnoval se matematice, počítačům, technologiím, dokonce i řídil nějakou firmu, než ho chytlo přemýšlení o politice. Zcela jistě trpí i nějakou formou autismu a řekl bych, že právě v jeho případě to je tím nejcennějším. Vůbec totiž neřeší, co je vhodné a co by se mělo říkat, ale podrobuje společnost naprosto neúprosné analýze. Místo frází o demokracii jasně ukazuje, že v Americe vládne oligarchická struktura (nazývá ji „katedrálou“) a přemýšlí, jestli je to pro Američany výhodná situace a jaké cesty mohou vést ke zlomení její moci.
… plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.
Článek Druhý pohled z 8.11: Proč číst Curtise Yarvina se nejdříve objevil na PhDr. Petr Hampl, Ph.D..
