V poslední době se stále častěji hovoří o ovlivňování počasí, přičemž nedávno přiznala i španělská meteorologická služba, že se jím zabývá nejméně 50 zemí světa. Bylo by velmi podivné, kdyby nebylo při současném pokroku možné počasí ovlivnit – a o to podivnější to bylo pokud víme, že poprvé se úspěšně o ovlivnění počasí pokusili již v roce 1916, tedy před více než 100 lety v době, kdy byl svět technologicky na nesrovnatelně nižší úrovni než nyní.
Manipulace počasím by mohla lidi po celé planetě lépe přinutit uvěřit pohádce o údajném globálním oteplování, způsobeném produkcí CO2. Ostatně, také ve WEF již před dvěma lety tvrdili, že léto 2022 bude velmi suché, což pomůže lidi přesvědčit k tomu, aby lépe akceptovali klimatickou politiku.
V poslední době najednou není tak šílené naznačovat, že existují technologie pro manipulaci s počasím. Americká vláda nyní dokonce uznává, že geoinženýrství alias chemtrails je skutečné a je využíváno k zastavení „globálního oteplování“.
Co byste řekli, kdyby vám někdo řekl, že tato technologie existuje nejen léta či desetiletí, ale více než století? Muž jménem Charles Mallory Hatfield, narozený v roce v 1875 kvakerské rodině ve Fort Scott v Kanadě, je jedním z prvních známých meteorologů.
Hatfield, přezdívaný „vyvolavač deště“, již v dospívání prohlásil, že jeho největším životním cílem je pluvikultura neboli věda o „vyvolávání deště“. V roce 1904 opustil rodinný podnik, aby si splnil svůj sen. (Podívejte se na tento seznam patentů , které naznačují, že manipulace s počasím se děje všude kolem nás.)
Příběh vypráví, že Hatfield vyvinul tajnou směs pro stimulaci deště, která obsahovala 23 různých přísad, včetně dynamitu a nitroglycerinu. Vypuštěním této záhadné směsi do atmosféry pomocí odpařovacích nádrží Hatfield zjistil, že je možné vytvořit umělý déšť.
„Klíčem k tomu jsou mraky na obloze, přičemž musíte dostat chemickou cestou vodu z těchto mraků, aby spadla na zem,“ stálo v popisech poněkud primitivních a nepřesných možností, které měl v té době Hatfield.
Okres San Diego zaplatil Hatfieldovi 10 000 $ (294 000 $ v přepočet na dnešní měnu) za potrubí s 15 miliardami galonů vody do regionální nádrže.
V době, kdy Hatfield tuto technologii objevil, oblast, ve které pracoval, trpěla extrémním suchem. Bylo to pouštní klima jižní Kalifornie, které po mnoho staletí čelilo „měnícímu se“ klimatu.
Tyto změny jsou přirozené a nemají absolutně nic společného s lidskou činností. Jde ale o to, že i tehdy měl stát problémy s vodou a tehdy byla plánem, jak s nimi bojovat, manipulace počasí.
Hatfieldovi se podařilo zajistit dohodu, která zaručovala 18 palců deště za pouhých pět měsíců. Za uvedení celé věci do praxe dostal zaplaceno 1 000 dolarů, což je dnes asi 33 000 dolarů. V roce 1915 se stal slavným za úspěšné dokončení své mise.
Déšť, který byl Hatfield schopen vyprodukovat, pomohl udržet v podnikání pěstitele bavlny, horníky a další v několika jihozápadních státech a územích. Postupem času se jeho plat zvýšil na 4 000 dolarů, což je na dnešní poměry asi 130 000 dolarů.
Hatfieldovo úsilí bylo tak úspěšné, že mu okres San Diego nakonec zaplatil 10 000 dolarů za naplnění celé nádrže 15 miliardami galonů vody.
Podle záznamů uchovávaných ve veřejné knihovně v San Diegu byl tento podnik úspěšný – a to ovšem až přespříliš, protože přívalové deště nakonec způsobily velké záplavy v celém regionu.
Přehrada Lower Otai se krátce poté protrhla a zabila 19 lidí, když se přes oblast rozlila 20 stop (6,1 m) vysoká stěna vody. Přesto San Diego získalo vodu, kterou potřebovalo, díky Hatfieldově technice atmosférického chemického otryskávání.
V tomto příběhu je toho mnohem víc, vše můžete přečíst v tomto odkazu, ale stačí vědět, že umělý déšť je reálná věc už od počátku 20. století.
A vezměte v úvahu, že od té doby se generování deště a další technologie měnící počasí staly sofistikovanějšími, což dává geoinženýrům sílu nejen vytvořit déšť, ale také mu zabránit (např. prostřednictvím záměrného sucha).
Ohodnoťte tento příspěvek!
