Útoku Západu v Kurské oblasti předcházel noční kolaps amerických akciových trhů…
Alexander Losev 20240814
Od teroru a nátlaku k vyjednávání: zbídačený Západ šel kyjevskému režimu na ruku – finančník Alexander Losev v novém vydání pravidelného pořadu Anny Šafran „Strategie národní bezpečnosti“.
Za jednu noc, z pátku na pondělí (v sobotu a neděli burza nefunguje) „zmizelo“ 6,5 bilionu US dolarů!
Ráno 5. srpna začalo zhroucením japonského akciového trhu. Index japonských akcií Nikkei se propadl o 13 %, což je rekordní propad za posledních téměř 40 let (poprvé od „černého pondělí“ v roce 1987). Ve stejný den šly do „koše“ akcie největších výrobců v americkém IT sektoru. Digitální investiční bubliny nafouknuté od roku 2020 splaskly a vkladatelé po celém světě přišli přes noc o biliony dolarů. Zadlužené USA (dnes více než 35 bilionů dolarů) ještě více zchudly.
Toto byl nanejvýš nepříjemný signál pro naše protivníky, protože se ukázalo, že je světová ekonomika v krizi. Nebylo to nic nečekaného, protože o investičních „bublinách“, zejména v IT sektoru a v sektoru souvisejícím s tzv. umělou inteligencí AI nevěděl jen naprostý ignorant. Dokud to vše bylo možno stimulovat vléváním peněz centrálními bankami CB, bylo vše o.k. Jen v době kovidu bylo do ekonomiky napumpováno 27 bilionů dolarů!
Dál jsme viděli, že se rozjela inflace, CB pozastavily „tisk“ peněz a do hry vstoupily vlády. Jen v USA, které mají státní dluh 35 bilionů dolarů, činí celkový americký dluh (včetně dluhů občanů) 101,5 bilionu dolarů…
Podobně to vypadá u Japonců, kde spouštěčem bylo jen mírné zvýšení centrální sazby CB Japonska. A ukázalo se, že ve světě není dost peněz na podporu financování tak nafouknutého finančního systému USA, aby se tam pololetně sypalo 0,5 bilionu dolarů. Ty peníze nejsou, a jediným způsobem pro USA, jak je získat, je už tradiční oloupení spojenců prostřednictvím válečného konfliktu kdekoli, vyděsit je čímkoli, zvýšit stupeň eskalace.
Je známo, že je tu velmi bohatá Čína, kterou lze oloupit, a Američané to velmi chtějí. Japonce těžko, protože ti jim už beztak všechno odevzdali. Lze oloupit Evropu, kvůli čemuž je třeba ještě zvýšit eskalaci kolem Ukrajiny, aby se Evropané neměli kam podít a platili a platili… O kolapsu amerických financí se mluví už dlouho a zatím se nekonal jen proto, že stále se najdou tací, kteří ty toxické americké cenné papíry budou kupovat. Nazývá se to doktrínou neokonzervatizmu, což je získání převahy ve světě díky využití vojenských sil; a neoliberalizmus je de facto totéž, jen s použitím tržních mechanizmů a otevření trhů všech zemí pro Ameriku a její finance. Tedy tvrdá totální kontrola světa americkými nadnárodními korporacemi a kapitálem. To vše zatím fungovalo, a zvonek zazvoní 1. ledna 2025, až budou muset ve Washingtonu znovu přemýšlet o výši stropu státního dluhu, který odstranili. Dluh Ameriky je v podstatě možný, protože pokud státní kasa nemá peníze na zaplacení závazků, znamená to formální default. Oni ale peníze natisknou a je po problému…
V čem je tedy problém a proč Trump najednou začal mluvit o kryptoměnách? Jakýkoli bezhotovostní dolar se generuje z dluhu. Minfin USA vydává dlužní úpisy a FED proti nim tiskne dolary. Pokud tedy Trump chce nadále rozvíjet americkou ekonomiku a nezvyšovat dluhy, potřebuje náhražku – například kryptoměny – aby už nemusel aktivovat dolarové schéma. Uvidíme, jak to bude prosazovat.
Zatím v naší zemi se věc prosazuje úspěšně, státní duma dokonce povolila mining – „těžbu“ kryptoměn … aniž by chápali, že:
1. je to vše pod americkou kontrolou;
2. je to nástroj barevné revoluce.
To ale teď není až tak podstatné…
Ukázalo se, že pokud si v USA neporadí s financováním vlastního dluhu, tak veškerá zahraniční politika a mezinárodní aktivity budou muset být stornovány, celosvětové ztráty půjdou do desítek bilionů a budou mít úplně jiné starosti než Ukrajinu, Blízký Východ, atd.
5. srpna tedy spadl trh v Japonsku a hned následujícího dne, 6. srpna, dostaly pravidelné jednotky VSU rozkaz k invazi do Kurské oblasti. Vojenští analytici a burzovní experti jsou přesvědčeni, že tyto události spolu souvisejí…
Už koncem července totiž vychází na stránkách Foreign Affairs článek, který říká: „Válka musí skončit, a to skončit rychle. Řešením není přerušit veškerou americkou pomoc nebo spěchat s jednostrannou dohodou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Spojené státy se stále mohou dostat z neúnosné situace a vyhnout se tomu, aby Rusku darovaly vítězství. Aby Spojené státy a jejich spojenci zastavili znehodnocení amerických výdajů a zachovali nezávislost a bezpečnost Ukrajiny, musí dát Kyjevu poslední vážnou šanci zvítězit.“
A tak je tu „kurská ofenzíva“ VSU, žádná konvenční konfrontace už nepřipadá v úvahu: jakékoli šílenství kyjevského režimu bude považováno za legitimní, „podniknuté v sebeobraně“, jak uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jinými slovy, záchrana topícího se Kyjeva je, jak se to populárně říká?: „otázka záchrany tonoucího je věcí tonoucího samého“.
„Financování vleklého konfliktu (na Ukrajině – pozn. red.) není pro Spojené státy výhodné. Bidenova strategie poskytování další pomoci nezabrání konečnému zničení Ukrajiny. Je politicky neudržitelná: po desetiletích vysoce nepopulárních „věčných válek“ nemohou představitelé USA nadále slibovat neomezené finanční výdaje a dodávky zbraní na základě strategie bez vyhlídky na úspěch. Tato válka musí skončit, a to co nejdříve, je jen třeba jim dát nástroj k vítězství – „shrnuje Foreign Affairs – tedy jít vabank…
Tato „mírová“ iniciativa Washingtonu nepředpokládá žádné strategické vítězství Ruska a prodloužená opotřebovávací válka pouze posílí Moskvu a její vojensko-průmyslový potenciál a vytvoří v západní Evropě krajně negativní zázemí. Američané musí Kreml donutit, aby zasedl k jednacímu stolu, a to co nejdříve. Proto se rozhodli pro prověrku „červených linií“ – tedy, kam až mohou beztrestně zajít, a ta byla (dle nich) úspěšná.
„Ponížením a vytlačením ruských vojsk (…) si Kyjev získá politické příležitosti. Takový vojenský úspěch by mohl znamenat materiální a reputační náklady, které donutí Rusko zasednout k jednacímu stolu,“ zněla rada analytiků Foreign Affairs již 25. července, dva týdny před invazí. O týden po ní bylo zřejmé, že žádného z deklarovaných cílů Západu nebylo dosaženo. Bojovníkům VSU se nepodařilo získat oporu na Kurské zemi – jsou intenzivně vypalováni všemi druhy zbraní.
Soudě podle prohlášení ruského prezidenta se jednání odkládají.
„O jakém jednání můžeme mluvit s lidmi, kteří útočí na civilisty a ohrožují jaderná zařízení,“ zdůraznil Vladimir Putin. Nebylo možné zvýšit tlak na ruskou armádu a oslabit její pozice: každý den čteme ve zprávách o osvobození další osady. V další fázi se USA zřejmě pokusí rozdělit Moskvu a Peking, který je stále ve vážné finanční a ekonomické závislosti na Západu, a proto už respektuje druhotné protiruské sankce. Jak tyto vztahy dopadnou, však bude možné říci až na podzim po výsledcích amerických prezidentských voleb. Američtí analytici se domnívají, že nástup Donalda Trumpa k moci může narušit všechny plány současné administrativy Bílého domu.
Může se tedy zdát, že protivník dostal důstojnou a pádnou odpověď na svou agresi, nicméně tomu tak není, protože stále ještě nebyl kyjevský režim oficiálně z naší strany označen za režim teroristický, a v souvislosti s tím státy, které ho podporují, dosud nejsou označeny na státy podporující terorizmus.
Možná to vypadá jako malichernost, nicméně podíváme-li se na to očima ekonoma, pak vidíme, že pokus o konfiskaci ruských aktiv zatím naráží na mezinárodní právo, protože ty peníze nelze zkonfiskovat a předat je Ukrajině, jakkoli by rádi. Ruských aktiv ale je tam mnohem, mnohem víc než oněch CBR stále přetřásaných 300 miliard dolarů. Například těsně před kovidem Morgan-Stanley ocenil množství našich peněz tam na 3,5 bilionu dolarů. Za tu dobu jistě jejich část mohla být investována do nějakých projektů, ale i tak je jich tam velmi mnoho. A v Euroclearu jsou deponovány peníze nejen RF, ale i jejích občanů – a nejen tam, ale i v dalších evropských a amerických institucích.
Jak to udělat, aby se eurobyrokracie konečně vrátila do reality? Mezinárodní právo říká, že: – pokud nějaké země podporují teroristy, pak si s nimi lze dělat cokoli. Pokud tedy uznáme Ukrajinu jako teroristu a EU, Japonsko, USA a další země ji sponzorují, pak budeme mít plné právo konfiskovat jejich aktiva kdekoli na světě.
Odejděme teď od ekonomiky a podívejme se na konfiguraci:
Američané dále píší, že: – se ukazuje, že spojenci nyní nemohou poslat na Ukrajinu svoje vojáky, protože dovést eskalaci do jaderné války nikdo nechce, což je pochopitelné za stejného důvodu, z jakého nyní aktivizovali „bojové otroky“ (Ukrajince), kteří proti nám bojují, aby udělali otroky z nás. Tyto zdroje se ale vyčerpávají a proto je nutné způsobit Rusku nějakou morální, reputační škodu a dovést Rusko do revoluční situace, která by umožnila změnu režimu. Pokud by totiž západní vpád do Kurské oblasti nebyl odvrácen, počítalo se s aktivizací imigrantů k destabilizaci vnitropolitické situace, financované některými ruskými oligarchy. To se jim zatím nepodařilo. Oni ale dále píší, že ačkoli se jim nepodařilo navrátit Krym, je třeba dělat všechno, aby se, jako součást Ruska, nadále nacházel v ohrožení. K tomu je třeba použít rakety USA, německé britské, francouzské rakety i pro případ přerušení palby.
To jasně hovoří ve prospěch naší snahy o získání celého severozápadního černomořského pobřeží.
Nyní ke geoekonomice a geopolitice:
Ve fyzice je takový pojem jako „problém tří těles“ – tento problém nebyl od dob Newtonových vyřešen, a převedeno do politiky, existují jen tři konstrukce světového systému:
1. Unipolární – jeden svět jedna vláda, které jsou všichni ostatní podřízeni a v této antiutopii slouží jako otroci jedinému pánovi;
2. Bipolární svět – dvě protikladné síly, seřízené na vzájemný boj a vnitřní rozvoj, protože v případě oslabení jedné z nich ji vítězná decimuje a podřídí si ji – viz konec SSSR;
3. Multipolární svět – několik center, reálné síly a aliance.
V reálném světě jsou tři síly: – USA, Čína, Rusko a východisko kdysi navrhl Henry Kissinger, člověk, který má na svědomí miliony životů ve Vietnamu, v Kambodži, na Blízkém Východě, Latinské Americe, atd. Tzv. Kissingerův trojúhelník hovoří o tom, že mocnosti mohou zajistit své přežívání v dominanci jen pokud nedovolí ani jednomu ze států získání dostatečné vojenské moci. Takže v době soupeření USA se SSSR usiloval o příklon Číny ke spolupráci s USA. Totéž bylo i v době 2. světové války ve vztahu k SSSR a Německu – pomáhat slabšímu v konfliktu jen do momentu, kdy začne získávat navrch. Odsud se vzal i plán „Nemyslitelné“, a pokud by se bylo podařilo zabít Hitlera, pak by se němečtí generálové nepochybně rychle spojili se západními spojenci a napadli by už v roce 1944 SSSR.
No a dnes před sebou vidíme podobný úkol: – USA-Rusko-Čína. A už vidíme, jak nám Čína ukazuje dračí zuby – viz dnešní informace o celé sérii útoků čínských hackerů na ruské instituce, čínská diplomacie je nakloněna zachování Zelenského režimu – protože pro Čínu je výhodné, že Amerika bojuje s Ruskem kolem Ukrajiny a zatímco oba na to utrácí síly a energii, může se Čína rozvíjet. Proto vyhovuje Číně vleklá válka Ruska na Ukrajině. Krom toho je známo, že v roce 2013 Janukovyčovo ukrajinské vedení chtělo Číně prodat Krym pro výstavbu hlubokovodního přístavu, m.j. pro vývoz pšenice a kukuřice, a rybářského přístavu v Sevastopolu s průmyslem na zpracování ryb – a už tam dost zainvestovala, a krom toho Číně patří přes 10% ukrajinské orné půdy – takže vlastně brání svoje investice… Spadá sem i aféra s odmítáním čínskými bankami tzv. “špinavých juanů“ (generovaných dovozem ruského zboží), které přišly na moskevskou burzu.*)
A nyní otázka: – co bude, pokud do úřadu přijde Trump?
Otázka zajímavá, protože na jedné straně výsledek amerických voleb ještě není znám, ale ČLR už začíná dodržovat americké sekundární sankce. Já nebrojím proti tomu, že Čína začíná dodržovat americké sekundární sankce proti nám. Naopak to vítám a doufám, že to vystřízliví některé naše státní úředníky, kteří se domnívají, že všelékem na embargovaný západní import je import z Číny, a konečně začnou aktivně podporovat tuzemskou výrobu. Jistě, dokud žije „Si“, jsou tu partnerské vztahy. Ale proamerická finanční skupina je tam stále dost silná. Nemám na mysli, že by se Čína měla hned stát naším nepřítelem – to ne. Ale její národní zájmy se od našich liší…
—–
*) Podle ruského ekonoma Michaila Chazina už zřejmě experti obou stran našli pro finanční toky cestu, která nebude americkými sankcemi zranitelná… – uvidíme. (pozn.překl.)
Preklad: St. Hroch, 17. 8. 2024
