Václav Umlauf 

Proč chtěla pražská katolická kavárna zařídit hned dva zázraky do tří dnů? V prvním kole připravila Drahošovo neposkvrněné politické početí. Ve druhém kole už šla přímo na Drahošovo nanebevstoupení.

Odvolili jsme v Praze 2 ve druhém kole Zemana, což byl na zdejší poměry heroický výkon. A zcela vyčerpaní házením lístků do urny jsme zapadli do jedné asijské restaurace. Před třemi lety byla tato putyka laciná a asijsky dobrá; pak byla jen dobrá a drahá; dnes si tam dávám smažák s hranolky, jako v každé jiné podezřelé české hospodě. Asijci perfektně pochopili, o čem je česká ekonomika, a tím i politika. A pochopitelně jsme se bavili o volbách s vědomím, že to Zeman už vyhrál. Proti mne u stolu seděla blondýna v hezkých letech, která měla nepokrytě ráda chytré a inteligentní kněze, neb o nich s chutí mluvila. A tato přívětivá blondýna vysvětlovala na názorných příkladech, že hysterie v pražských katolických kruzích pro Fischera a pak pro Drahoše dosáhla eschatologického 1/ maxima.

To mne zaujalo, protože při bližším dotazu připustila, že není pravá blondýna, pouze se za ni chemicky vydává. Na šarmu jí to ale nic neubralo, což připomíná českou politiku a pseudo-levicového Zemana. Začněme racionálně. Levice neměla v prezidentských volbách žádného kandidáta. Takže katolíci kolaborující už jednu generaci s prodejnou a zkorumpovanou pravicí a s českými tuneláři mohli být naprosto klidní. Zeman jako Drahoš, pravicově je to prašť jako uhoď. Pravice vyhrála ve druhém kole kontumačně. Pro křesťany všeho pravicového druhu a speciálně pro katolíky stačilo vyslat klasický pravicově-agitkový pokyn, že mají být moudří, rozumní atd. jako posledních dvacet let a že mají jít k volbám. Ne tak pokřtěná pražská kavárna, která spustila v Praze protizemanovskou a prodrahošovskou kampaň hodnou husitských iluminátů za pravdu a lásku.

Patřím nedopatřením vzdělání, diplomů a živobytí také ke skupině akademiků, ale smýšlením jsem klasický vesničan. To je zásadní důvod, proč mne rojčení pražských pravicových husitů pro jedno procento nechává chladným. Ale jako politický filosof se musím ptát. Proč chtěla pražská katolická kavárna zařídit hned dva zázraky do tří dnů? V prvním kole připravila Drahošovo neposkvrněné politické početí. Ve druhém kole už šla přímo na Drahošovo nanebevstoupení, což byl přímo božský výkon. Politicky neposkvrněný Drahoš dodnes ovládá mainstreamová média. Ufon by po přistání do Česka jistě konstatoval, že volby vyhrál Drahoš, nikoliv Zeman. Nanebevstoupení Drahoše na Hrad zmařil zejména moravský katolický venkov, protože je chudý a zcela přízemní, jak konstatovali samotní pravdoláskaři. Proto zásadně a radikálně odmítá věřit na pitomosti bohaté a ideologicky zblblé pražské kavárny.

Už před třemi lety jsem pozoroval na vlastní uši a oči vývoj jedné skupiny aktivních sorošovců a jiných pravicových osvícenců, kteří pak připravovali tzv. Kroměřížskou výzvu a kandidaturu Drahoše. K tomu viz článek Spanilé jízdy Pražské kavárny po zemích českých, ba i moravských. Cituji z tohoto článku jeho podstatnou část, která je důležitá pro dnešek.

Od této party jsem se odloučil v momentu, když jsem pochopil, že pro regiony ve skutečnosti nechtějí udělat vůbec nic. Původní projekt občanských aktivistů, s nímž jsem ideově souhlasil, byl ten, že vznikne koordinační centrum aktivistů o dvou pólech, tedy pražským a regionálním. To zcela padlo, protože spanilé jízdy kavárny po temném českém a moravském venkově mají mobilizovat veřejnost pro zářné ideje přicházející z města, jehož neoliberální sláva se už nyní dotýká hvězd. Jsem racionální člověk a mytologii čtu až v noci, když nemůžu usnout. A nejraději mám knihy o upírech a vlkodlacích, pochopitelně těch, kteří skrze svou vrozenou či získanou vlkodlačí a upíří dobrotu zvítězí nad zlem. Vzdělán současnou mytologií proto mohu lépe porozumět aktivní pražské kavárně a pasivní české levici.

A nyní k té mytologii. Pražští katolíci a další ilumináti neúspěšně zařizovali Drahošovo všeobecné (čili katolické) neposkvrněné početí skrze Kroměřížskou výzvu. Viz náš článek Perestrojkové médium a komunistická mlátička. Blaničtí rytíři pro jedno procento pak najeli na velkou mediální akci Drahošova nanebevstoupení na Hrad, kterou ve druhém kole prezidentských voleb zmařil zejména katolický moravský venkov. Výsledky z krajů mluví jasně. Drahoše volila některá velká města a z krajů jen Hradec, Liberec, Praha a Středočeský kraj. To jsou typické pravicové kraje nebo místa, kde se lidem daří tak dobře, že mohou věřit ideologickým pohádkám pro dospělé. Chudí lidé už musí přemýšlet a na mytologii pražské kavárny dávno nevěří. Normální lidi musí brzo ráno vstávat a pak jít celý den šuftit do německé montovny za minimální mzdu. Tandem “Zeman-Babiš” vůbec není moje krevní skupina, protože nemám rád našlápnutou českou cestu ke korporátnímu fašismu. Ale lidé správně pochopili, že je zásadní rozdíl mezi pomalou smrtí na Babišův způsob a rychlou ekonomickou smrtí na způsob pražské kavárny spojené s proatlantickými blanickými rytíři. I já se chci dožít důchodu, což je v pokračujícím neoliberalismu stále méně pravděpodobné. Mimochodem, podívejte se na volební výsledky Zemana na Ostravsku, které vytuneloval americký občan jménem Bakala, předtím brněnský dámský kadeřník.

Dva zázraky do tří dnů se nekonaly a historická zrada českých intelektuálů dostala další dějství. Proč vlastně české elity tak snadno zrazují normální lidi? Proč nejsou inteligentně levicoví nebo pravicoví, jako jejich sousedi v normálních demokratických zemích? Proč trvale a notoricky skáčou na špek jednomu procentu? Obecný moravský a český lid pak musí tyto ideologické ilumináty na poslední chvíli zastavit na cestě jejich mytologického rojčení a politické ignorance. A proč ti patentovaní liberální demokrati a evropští humanisté mají v ústech jen zběsilou zášť? Noblesní komentář Evy Hájkové v jinak problematickém “levicovém” webu Deník Referendum si hezky všiml základní vlastnosti mytopoetických pravdoláskařů, kteří sprostě tupili Zemana a jeho voliče (Jsou Češi ubozí a nízcí?). Zde je jádro pudla. Zrada českých a moravských politických elit v této generaci dostala tragikomický a téměř kolosální charakter. O křesťanských církvích u nás raději ani nemluvím, nechci kydat do vlastního hnízda. Shrňme v kostce ideologickou psychopatologii nenávisti pražské kavárny a pravdoláskařů k Zemanovi.

Citovaní pravdoláskaři fedrující horkovzdušný balón jménem Drahoš jednoznačně a zcela nekriticky honí mocenskou agendu jednoho procenta. A nejsou tak pitomí, aby to nevěděli, takže pro své jednání nemají žádnou omluvu. Snad jen tu, že Zeman je také kandidát jednoho procenta. Ale to je vůbec neomlouvá, protože tlačili globalistickou káru v době, kdy jsme jim říkali, že mají konečně začít dělat občanskou politiku v návaznosti na vytunelované OF. Viz článek O ekonomii rozumné, politické a zpolitizované: Rozhovor s Josefem Mrázkem a citovaný článek o mém ideovém rozchodu s touto skupinou. Kavárníci se identifikovali s americkou jednoprocentní pohádkou o success story a vytvořili si falešné ideologické vědomí přesně podle Marxe. Ilumináti Pravdy a Lásky žijí ve světě naruby, což bohužel způsobuje jejich vrozená ušlechtilost a inteligence. Tyto své patologické ideologické představy si promítli v rámci Freudova obranného mechanismu Verkehrung ins Gegenteil do mytologického upíra, vlkodlaka, čarodějníka atd. jménem Zeman. Pak ho mytologicky a zcela biblicky vyhnali na poušť zvanou Nezvolení, což starozákonní znalci najdou v prastarém rituálu knihy Leviticus (Lv 16,4-11). Podívejme se na archetypické jednání pražské kavárny staré asi 4 tisíce let. Kmenový šaman má udělat toto.

Oblékne si svatou lněnou suknici, pod ní bude mít na těle lněné spodky, přepáše se lněnou šerpou a ovine si lněný turban. Je to svaté roucho. Celý se omyje vodou, než je oblékne. Od pospolitosti Izraelců vezme dva kozly k oběti za hřích a jednoho berana k oběti zápalné. Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích a vykoná za sebe a za svůj dům smírčí obřady. Vezme i oba kozly a postaví je před Hospodina, u vchodu do stanu setkávání. O obou kozlech bude Áron losovat: jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela. Pak přivede Áron kozla, na kterého padl los pro Hospodina, a připraví jej v oběť za hřích. Kozel, na kterého padl los pro Azázela, bude postaven živý před Hospodina, aby na něm vykonal smírčí obřady a vyhnal jej k Azázelovi na poušť. Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích, aby za sebe a za svůj dům vykonal smírčí obřady , a porazí ho jako svou oběť za hřích.

Kroměřížská losovačka určila Drahoše jako vítězného kozla pravdoláskařů a začala pilně zařizovat za peníze sponzorů ony dva výše uvedené a zcela nepravděpodobné zázraky. Druhý kozel vyhnaný na poušť je pochopitelně Zeman. Všichni, kdo máme za sebou tzv. “mazáckou vojnu”, tento mechanismus známe pod termínem “obětní beránek”. Inteligenti to znají podle knížek René Girarda (Des choses cachées depuis la fondation du monde) jako mechanismus kolektivní posvátné viktimizace 2/. Mechanismus ideologické identifikace žene pražskou kavárnu do vypouštění horkovzdušných balónů sponzorovaných jedním procentem, aby byl oblbnut obecný lid a hlavně aby zapomenul na svou minimální mzdu. Obranný mechanismus Freudovy “projekce do opaku” pak způsobuje, že vlastní politické a intelektuální selhání tito výtečníci maskují milenaristickými husitskými tendencemi, kterým se v Praze historicky vždy velice dobře dařilo a daří. A k tomu je třeba nezbytný kozel vyháněný na mediální poušť Prokletí. Roli velkého Satana teď hraje Zeman, Putin atd. Na jméně ale nezáleží, jednoprocentní losovačka a kolektivní rituál vyhánění je stále stejný, Ale my na venkově víme, že iluminátské a chiliastické 3/ fantazie pražských husitů nám přinesly jen a pouze zkázu. 

Související články:

• Spanilé jízdy Pražské kavárny po zemích českých, ba i moravských
• Jak šlape český korporátní fašismus
• Konec starých partajních časů
• Česká cesta ke korporátnímu fašismu
• Prezidentší kandidáti za všechny prachy
• Kalouskovo chucpe
• O starých časech a zlomených hřbetech
• Sněmovní Mordor v akci: Kobra ano, ale s náhubkem
• Tajné jednání mediálních pracovníků po výhře Trumpa
• Tak nám dnes odstřelili vládu