Tenhle novoroční sloupek o Kose a novém letopočtu už nikdy neměl vzniknout. Loni touhle dobou jsem byl přesvědčen, že blog vydám ještě asi tak 30x, dotáhnu ho k 10. výročí a zavřu. S tím, že mise je splněna a že ten čas, který mu věnuji potřebuji jinde.
Tohle přesvědčení sdílím i nadále. Kosu bych opravdu nejradši okamžitě ukončil. Nic snazšího, když si zítra ráno řeknu dost, pak dost a hotovo! Nikdo s tím nic nenadělá. Jenže v mezičase se, jak sami víte, přihodila spousta věcí. Zopakuji to, co už jste četli – za celý svůj dnes už nikoliv krátký život, nepamatuji tak špatný, ba šílený rok, jako ten, co právě skončil!
Z mého hlediska překonal i ten s číslovkou 1962, tedy rok Kubánské krize, kdy svět od jaderné války dělilo jen asi 100 námořních mil a několik málo hodin námořní plavby. O nějakém českém roce 1968 nemá smysl se bavit vůbec, protože ten reprezentoval lokální lapálii, pro svět v podstatě nezajímavou, kde se tehdy obě supervelmoci bleskově zaaranžovaly a v podstatě poplácaly po zádech.
Dnes nás od zničující války dělí ….. co nás vlastně od ní dělí? Docela rád bych to věděl. A následně napsal. Jenže netuším. V ukrajinském konfliktu děláme všechno možné a už i nemožné, abychom zatroubili do útoku na Rusa a kdyby to bylo na takových jako Černochová, Lipavský, Pekarová -Adamová, Nerudová, Rakušan a pod. tak už svět na vlastní oči zakouší, co to je jaderný Armagedon a jak vypadá jaderné peklo. Naštěstí svět počkal, až se vyspinkal americký prezident.
Tohle je jeden z důvodů, proč ZATIM nemohu přestat psát! Vím, že sice klepáním písmenek na Kosu a promlouváním do mikrofonu Slobodného vysielače nic neovlivním, ale sedět se založenýma a rukama a čekat, až ten úder přijde???
To má být lepší?
A propos Slobodbný vysielač! To je druhý důvod proč držet Kosu. Dosud mne nenapadlo, že bych vzdal Trikoloru nebo Hodinu vlka u Boríska. Dosud. To bych nejspíše nějak držel i po uzavření svého blogu. Jenže aby ty relace představovaly nějaký standard a smysl, pak to znamená se na ně připravit! Kecalů a blábolilů si posluchači SVSK užijí do sytosti v mainstreamu. Na vysílání bych se musel připravovat tak jak tak. A tím, že vytvářím články pro Kosu, vlastně absolvuji tu nutnou přípravu. Téma Kosy se z nějakých 90 a možná více procent obsahově kryjí s budoucí nebo právě odvysílanou relací. Mám tedy odpracováno. Jak rešeršně tak následně argumentačně. Tohle je pro mne zcela mimořádný argument!
Samozřejmě, kdyby Borísek řekl – dost bolo vlka….. Ta chvíle jednou nastane, zcela určitě.Vlastně – doufám, že nikoliv! Ne proto, že bych si snad myslel, že nejsou lepší než já nebo že moje komentátorské schopnosti s věkem rostou – právě naopak, ale velmi doufám, že Borískovi k něčemu takovému nedám příležitost. Že sám poznám, kdy je dost a začínám být přítěží. A že to budu já, kdo ho osloví větou – parťáku, bylo to úžasné, ty i Vysielač jste moje rodina a proto to příště už bude naposled!!! Možná to obrečím… ale co, takový je život…. Ale teď ještě pár relací dám.
Stejně jako pár vydání Kosy.
U té tak musím učinit ještě ze dvou dalších důvodů
-kvůli Fialovi a Obludáriu a jejich nezákonné akci, kdy 25.2.2022, přesně na výročí bolševického převratu odstřihli od internetu nekomformní weby. Prostě jim nevyhovovaly, tak s nimi pěkně po bolševicku zatočili! A aby tomu dodali patřičné grády, nechal se slyšet Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, že kdo si nedá pozor, riskuje flastr. Až na tři roky nepodmíněně. Tenkrát scházelo jen málo a Kosa opravdu skončila. Nehodlám jít do basy. Nejsem Jan Hus nebo Jan Palach. Nicméně naštěstí blog měl v zásobníku tehdy náplň asi na 7 dnů a to jsem hodlal dovydat. A během té doby mi došlo, že Fialovu zlu se nesmí ustupovat. Zejména, když tehdy Kosa vlastně zůstala z alternativy sama a najednou její čísla vystřelila někam mezi docela velká media. To nešlo zaříznout.
Dnes už ten argument přes čísla neplatí. Jsou sice stále větší než před ukrajinskou válkou, ale už nijak dramaticky. Není to jen o poklesu čtenosti tohoto blogu. Přes metriky si mohu sáhnout na návštěvnost jakéhokoliv webu, takže vidím, pokles čtenářského zájmu se týká, až na naprosté výjimky celé alternativy, ale také mainstreamu. Včetně těch, na obou stranách, kteří se tváří přesně opačně.
Nicméně přivádí mne to k přemýšlení jak reagovat. Ten rozdíl v číslech dále neospravedlňuje ty denní šichty. Asi se znovu vrátím k praxi jednoho hlavního článku denně, s opravdu silným tématem. Ale uvidíme. A je otázka, jestli toho budu schopen. Když se v podstatě na anglicky mluvících webech dostávám, kam si zamanu a překladač funguje k mé spokojenosti. A k vám se, dost často, ty špeky z těch nej nej medií hlavního proudu kolektivního Západu nedostanou vůbec, protože jakýsi Krupka a jeho vydavatel se třeba stydí nebo to vydají až s velkým zpožděním. Ale čas ukáže.
A když už padlo jméno nájemného písmáka Krupky a jeho zaměstnavatele Deníku, to je ten druhý důvod navíc, proč nemohu s Kosou skončit. Ne teď! Tihle, jak víte, na mne a blog nedávno dvakrát najeli a veřejně mne i Kosu označili za dezinformátory. Velmi jsem se ohradil. Jak články, tak dopisem šéfredaktorovi Romanu Gallo.
Tahle kauza má další a docela zajímavý vývoj. Seznámím vás s ním. Ale potřebuji na to trochu času.Protože nepůjde o jeden článek, ale nejspíše hned čtyři. Prostě jedno kompletní velkočíslo Kosy.
Zkrátka Kosy si všimli ti jediní a vždycky správní!!! Se svou tradiční arogancí, drzostí a nabubřelostí. Takže… No takže Kosa kvůli nim skončit nemůže, to dá rozum. Mysleli by si, že vyhráli. O důvod víc zatím pokračovat.
Pokračovat je třeba i proto, že minulý rok představoval velkou lekci z papalášské obludnosti a hlouposti. Jak tuzemské, tak především evropské a světové. Netušil jsem, že je možno až takhle podupat a zašlapat zdravý rozum a pud sebezáchovy. Jen udiveně zírám, co se to kolem nás děje.
Ano myslím Bidena, Leyenovou a všechny tyhle plus samozřejmě Fialu a Obludárium. A všechny jejich servilní propagandistické poskoky.
Ale další lekce mi přišla i ze strany, odkud bych to věru nečekal! Musím se vrátit k senátním volbám. Věřím, že si mnozí z vás vzpomenou, že jsem tehdy spontánně, před druhým kolem v našem volebním obvodu podpořil JUDr. Kovářovou. Proti kandidátovi z neTOP 09. K mé velké radosti paní doktorka zvítězila a dnes je z ní senátorka.
Po pár dnech jsem se odhodlal jí k vítězství pogratulovat. A vedle toho jí nabídnout, že kdyby cítila potřebu někdy volně publikovat, kdykoliv a necenzurovaně, plus eventuálně nabídnout jí pomoc tam, kde si možná namyšleně a neskromně myslím, že jsem dost dobrý – tedy v analýzách. Zejména u ekonomických zákonů, které se jí v senátu dostanou na psací stůl.
Docela dlouho se nedělo nic a pak přišel neutrální mail, v kterém mi poděkovala za podporu slovy, že jí možná Kosa přihrála pár hlasů. Nijak se mne to nedotklo. Já si opravdu a také jsem jí to následně napsal, nepřipisuji na jejím velkém vítězství žádnou zásluhu – senátorské křeslo si vyhrála svou agilností a nasazením bezesporu sama. Ano, napsal jsem jí znovu, jakkoliv už bez radosti, protože jsem měl lehký dojem že jednak asi obtěžuji a že snad vzniká mylný dojem, že se hlásím o nějakou odměnu!
Ani nápad! Vlastně ano – nebyl jsem tak nezištný – pokud by paní senátorka sem tam něco sepsala pro Kosu, byl by to obrovský bonus. Pro čtenáře. Takhle vypadala moje zištnost.Ač váhajíc, přeci jenom jsem paní senátorce napsal ještě jednou – opět nabídl prostor na Kose a svoje analytické, jak věřím, stále schopnosti. A výslovně napsal, že bych to dělal zadarmo a nejde mi o přihlášení se k nějaké odměně, že mi za nic nevděčí. Jen sobě.
Dnes, s odstupem měsíců mohu zodpovědně prohlásit, že senátorka za náš obvod se mi, jako svému voliči už neozvala.
Přirozeně, má na to právo. Asi si to vyhodnotila jako obtěžování nebo přítěž. Nevím. A je to ostatně jedno. Ale mne to mrzí. Už proto, že kdyby se ta situace vrátila, podpořil bych ji, proti stejnému soupeři opět. Ale už asi nikoliv výzvou ke svým čtenářům, jen hlasy naší rodiny. Dnes prostě už vím, že paní senátorka o nějakou podporu Kosy a nějakého vlka nestojí. OK. Beru na vědomí.
Při tom stačilo naklepnout pár řádek ve smyslu – děkuji za nabídku, ale publikační prostor mám co potřebuji, což je nepochybně pravda a analýzy mi vykrývají členové mého štábu. A připojit k tomu formální poděkování. Vzal bych to na vědomí a neřekl ani pumpička! Takhle mi paní doktorka udělila lekci ve smyslu – nelez vlku s pány na led….Naštěstí to není v celé podobě. Já si případně kvůli ní nohu nezlámu.
Ale když nad tím tak přemýšlím, třeba projela Kosu, pustila si pár relací na Slobodnom vysielači a třeba si řekla, že spolupráce se mnou a blogem by se změnila v její Achillovu patu kdyby to vešlo ve známost a že to proto neriskne. I tohle ovšem šlo sdělit. Neurazil bych, nedotklo by se mne to.
Takhle jsem si opět jen potvrdil, že jakmile se obyčejný člověk zaplete s politikáři a politikou, čeká jej náraz do zdi. Vyvodil jsem z toho závěr – politici, bez ohledu na svoji příslušnost, už ode mne politickou podporu nedostanou. Jen tehdy, když jejich volbou či nevolbou buď něco získám nebo něčemu zabráním. Osobní sympatie a antipatie zcela příště vyloučím. A pokud používám slovní spojení – něco získám, pak mi rozhodně nejde o nějaký osobní hmotný zisk. Takhle ani já ani Kosa nepracují a nemyslí.
Tak tohle všechno patřilo do Editioralu 2023.
A nakonec něco, zcela netypicky přidám z vnějších zdrojů:
Před třemi dny na Kose vyšel tento článek:
Fialová, opravuji -Fialova svoboda slova!
Převzatý ze servisu ČTK. Kde se popisuje, jak Fiala s Rakušanem a dalšími demokraty zatočí, podle připravovaného zákona s těmi, co dovolí veřejně o publikovat cosi, co nebude úplně zařezávat s jediným povoleným názorem a jak vypadá demokracie podle nich!
Nejde o žádný falešný poplach! Že jde o pořádný malér je dnes jasné jak části mainstreamu a jeho představitelům tak dokonce o některým vládním politikům.
Detaily se dozvíte v článku webu Echo24.cz.
Vypínání webů a stíhání autorů. Vláda chystá akční plán proti dezinformacím
Přečtěte si jej. Z něj vybírám následující dva twítty:
Nejprve šéfredaktor Echa Balšínek:
a na závěr europoslanec Jan Zahradil z ÓDěS
Jestliže i někdo jako Zahradil soudí, že je potřeba se Fialově, Rakušanově zvůli postavit, pak je jasné, že Kosu zatím nelze zavřít.
K tématu se co nevidět vrátím.
Nenapsali náhodu tyhle novoroční řádky spíše ti dva posledně jmenovaní pánové než já?
